v životě mnoha druhů zásadní roli. Zároveň je tato vazba vysvětlením, proč je ztrátatradičního zimoviště netopýrů tak závažná, že může vést v určitých oblastech až k jejichvymizení.Poslední etapou ročního cyklunetopýrů je zimování neboli hibernace.Tento stav strnulosti spojenýs poklesem tělní teploty, tepu a spotřebyenergie umožňuje přežít nepříznivéobdobí s nedostatkem potravy.Netopýři ovšem neprospí zimunepřetržitě, jak se dříve předpokládalo.Na zimovišti se v nepravidelných intervalechněkolikrát probouzejí, vyhledávajívhodnější místo a někdy i přeletujído jiného úkrytu. To dokázaly výzkumys kroužkovanými netopýry,kteří byli nalézáni v jednom zimnímobdobí na různých místech zimoviště,případně i v jiném podzemním prostoru.Někteří netopýři visí buď volně nastěnách a stropech, nebo zalézají doštěrbin. Na zimovištích se vyskytujíspolečně obě pohlaví, někdy i v koloniíchneboli klastrech.Netopýři velcí na zimovištiDruhy zimující na Bílé DesnéNa Bílé Desné bylo během celého období sledování zaznamenáno 11 druhů netopýrů.Některé druhy byly zastiženy pouze jednou či dvakrát v jediném exempláři a jde o výskytyspíše náhodné. Podrobněji se budeme věnovat druhům, které patří ke stálým zimnímobyvatelům štoly, o ostatních se jen stručně zmíníme.Nejpočetněji je v současné době zastoupen netopýr velký, jehož stavy dosahují opět přes100 zimujících jedinců. Nebylo tomu však po celé období sledování. Při prvním sčítánív únoru 1958 zde Dr. Nevrlý zastihl 137 netopýrů velkých, v následujících letech jehopočetnost ale silně klesala. Tento trend byl způsoben celou řadou faktorů. Jednou z příčinnáhlého poklesu stavů v prvních letech sledování, zaznamenaného i u dalších druhů, bylojistě časté rušení zimujících netopýrů kroužkováním a odběrem ektoparazitů. Věda mělav té době přednost před ochranářskými hledisky, na druhé straně výzkum přinesl mnohozcela nových a neznámých poznatků o zimní aktivitě netopýrů – délce spánku, přesunechv rámci zimoviště i mimo ně a o věku netopýrů, o němž je více řečeno v dalším textu.Rovněž prohlídkou netopýrů na ektoparazity byly zjištěny zajímavé druhy. Nález muchulePenicillidia monoceros obohatil faunu tehdejšího Československa o další druh, který byldo té doby znám pouze ze severní Evropy.139
Ale vraťme se k netopýru velkému. Jeho stavy se snižovaly podobně jako na jinýchzimovištích v celé Evropě prakticky až do konce 80. let, v roce 1975 byl ve štole zaznamenánnejnižší počet – pouhých 7 ks. Jednou z hlavních příčin dlouhodobého poklesu byla chemizacepotravního řetězce. Netopýr velký, patřící původně k lesostepním druhům, žije v letnímobdobí zejména v nižších polohách, v krajině, kde se dnes střídají intenzívně zemědělskyvyužívané plochy s porosty křovin, lesy menší rozlohy a zastavěným územím. Živí se většímhmyzem, často zasaženým insekticidy, v minulých desetiletích v zemědělství hojně používanými.Jako predátor byl intoxikován a docházelo k velké úmrtnosti jedinců a sníženéplodnosti samic. K dalším příčinám úbytku netopýrů velkých patří ničení letních kolonií,znepřístupňování půd kostelů, zámků a jiných budov, chemické postřiky trámoví v krovech,likvidace zimovišť s dlouhou tradicí, úbytek lovišť, zejména rozptýlené zeleně v zemědělskékrajině, a také vysoká úmrtnost mláďat při výkyvech teplot během června a července, kterápostihuje více teplomilné druhy, k nimž se netopýr velký řadí. K tomu přistupuje nízká reprodukčníschopnost netopýrů (jedna samice porodí a odchová ročně většinou jediné mládě).Ostatní druhy zimující na Bílé Desné patří buď k převážně „lesním“ druhům, žijícím spíšeostrůvkovitě ve smíšených a listnatých lesích, které nebyly v 50. a 60. letech 20. stol. takintenzívně chemicky ošetřované, nebo jsou vázány na přítomnost vodních toků a ploch, kdeloví drobný hmyz létající nad hladinou. Rozdílná citlivost jednotlivých druhů netopýrůk teplotním výkyvům, větší zranitelnost velkých letních i zimních kolonií, ale i eutrofizacevod a větší množství drobného hmyzu, např. komárů, byla příčinou nestejného úbytku jednotlivýchdruhů. Podstatné a potěšující je to, že se úbytek netopýrů velkých zastavil, stavyopět postupně narůstají a začátkem 21. století dosáhly počtu, který řadí toto zimovištěk nejvýznamnějším v severních Čechách i v celé České republice. Netopýr velký patří k celoevropskyohroženým druhům, chráněným Směrnicí Rady evropských společenstvíč. 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichůa planě rostoucích rostlin. Zimoviště na Bílé Desné bylo zařazeno do seznamu evropskyvýznamných lokalit v rámci soustavy Natura 2000, schváleného vládou ČR koncem roku <strong>2004</strong>.Dalším početněji zastoupeným druhem ve štole je netopýr vodní (Myotis daubentonii),který patří k našim nejhojnějším druhům. Dosahuje třetiny velikosti předchozího druhua svým způsobem života je vázán na vodní prostředí, tedy na přítomnost vodních tokůa ploch, kde loví hmyz nízko nad hladinou, zejména komáry a jiné dvoukřídlé. Jeho stavyna zimovišti nezaznamenaly během období dlouhodobý pokles, byly poměrně vyrovnanéa průměrný počet v letech 1958–1999 byl 25 jedinců (min. 12, max. 38 kusů). Od roku2000 byl zaznamenán poměrně výrazný nárůst populace a v současné době zimuje ve štolekolem 60 netopýrů vodních. Přestože není zvláště chráněným druhem, řadí se k významnýmnetopýrům Jizerských hor, neboť jeho početnost na jizerskohorských zimovištíchpatří k nejvyšším v celé České republice.Netopýr Brandtův (Myotis brandtii) patří k dalším pravidelným obyvatelům kanálu.Dříve byl považován za poddruh netopýra vousatého (Myotis mystacinus), od kterého jejspolehlivě rozliší pouze odborník. Po oddělení netopýra Brandtova jako samostatnéhodruhu se zjistilo, že na Bílé Desné zimují oba druhy, ale v posledních letech odtud netopýrvousatý téměř vymizel a vyskytuje se jen sporadicky. Počty netopýrů Brandtových sepohybují kolem 10 exemplářů. Oba druhy patří k lesním netopýrům, vyskytujícím sev nižších i vyšších polohách.140
- Page 1 and 2:
RočenkaJizersko-ještědskéhohors
- Page 4 and 5:
RočenkaJizersko-ještědskéhohors
- Page 6 and 7:
Slovo předsedyspolkuVážení čle
- Page 8 and 9:
Dcera prosečskýchHorSvatopluk Kou
- Page 10 and 11:
Tanvald, Černá Studnice, Rychnov,
- Page 12 and 13:
v patnácti letech sloužit a že s
- Page 14 and 15:
nedotáh, a taky ho ráno docela zm
- Page 16 and 17:
v kožichu, pod nim sklep z kamenou
- Page 18 and 19:
matkovo listí, nezabudku, voči Pa
- Page 20 and 21:
vobrázek, pak na Boženu. Neplakal
- Page 22 and 23:
70 let trampinguv Jizerských horá
- Page 24 and 25:
Josefa Votočka, v jehož oblíben
- Page 26 and 27:
Osadníci již delší čas žili m
- Page 28 and 29:
Chata v plamenech...Do atmosféry t
- Page 30 and 31:
chleba. Nejlepší na tom byla ta v
- Page 32 and 33:
„Dolní" Blatenská pila - tajemn
- Page 34 and 35:
spojených s výměnou osadních vl
- Page 36 and 37:
O životě a díleJosefa Matouschka
- Page 38 and 39:
Náklady na zhotovení mapy činily
- Page 40 and 41:
Dům Josefa a Marie Matouschkových
- Page 42 and 43:
PohlbergZapomenutá osada pod Bramb
- Page 44 and 45:
16.-18. století. Mladším období
- Page 46 and 47:
Z historie Lučan nad NisouA jaké
- Page 48 and 49:
žila společně se synem Helmutem
- Page 50 and 51:
kamínky, druhý navíjet na drát
- Page 52 and 53:
a stanoveny vlakové transporty. V
- Page 54 and 55:
Otázka osudu Pohlbergu po nuceném
- Page 56 and 57:
Nový pravěký nálezz Jizerských
- Page 58 and 59:
K dějinámHorní ProsečeArcheolog
- Page 60 and 61:
údolí Nisy. Na území dnešního
- Page 62 and 63:
Horská službaJeštědJiří Pavl
- Page 64 and 65:
království ojíněných hor. Kdy
- Page 66 and 67:
Ošetření zraněného Horskou slu
- Page 68 and 69:
I přes veškerá úskalí a vynalo
- Page 70 and 71:
105 let libereckého„Semerinku“
- Page 72 and 73:
Na dobových pohlednicích jsou zac
- Page 74 and 75:
Nádraží ve ZdislavěChcete se po
- Page 76 and 77:
Tunel byl budován dva roky vrty z
- Page 78 and 79:
Turistický vláček vyjíždí z n
- Page 80 and 81:
Mojžíšův pramenJak známá rest
- Page 82 and 83:
70 let trampingu… (str. 21) - U p
- Page 84 and 85:
Horská služba Ještěd (str. 61)
- Page 86 and 87:
Kamenné kříže… (str. 89) -Sm
- Page 88 and 89:
Galerie rostlin (str. 115) — Blat
- Page 90 and 91: Kamenné křížeLiberecko a Jablon
- Page 92 and 93: Kamenné kříže (zleva): dva v Ra
- Page 94 and 95: Kamenné kříže (zleva nahoře):
- Page 96 and 97: Železný BrodNaše putování za k
- Page 98 and 99: Pátránípo Horní svoboděNejstar
- Page 100 and 101: Hned na druhé návštěvě jsem na
- Page 102 and 103: 1248, pomalu si zvykám na drobný
- Page 104 and 105: Geologické zajímavostiJizerských
- Page 106 and 107: Štolpišská Rudná jámaV povědo
- Page 108 and 109: Oldřichov v Hájích-Pily, Lukáš
- Page 110 and 111: Jizersko-ještědského horského s
- Page 112 and 113: je v regionální literatuře obvyk
- Page 114 and 115: historický název skalice, blíže
- Page 116 and 117: Galerie rostlinO vzácných druzíc
- Page 118 and 119: Lokality na Třeboňsku a Českomor
- Page 120 and 121: potížích různého původu, k od
- Page 122 and 123: Vzácní brouci (str. 129) — Stř
- Page 124 and 125: Obrázek na Výpřeži… (str. 145
- Page 126 and 127: Jak jsme krotili žulovou skálu…
- Page 128 and 129: Zpráva o činnosti 2004 (str. 172)
- Page 130 and 131: Vzácní brouciO majce a chráněn
- Page 132 and 133: Náhodný nosič, na kterého triun
- Page 134 and 135: Carabus problematicusČerně zbarve
- Page 136 and 137: Skokan štíhlýO vzácném druhu o
- Page 138 and 139: Netopýřina Bílé DesnéPavel Von
- Page 142 and 143: Vzácně se vyskytujícím druhem j
- Page 144 and 145: Literatura a pramenyJÓŽA M. (1999
- Page 146 and 147: Obrázek na VýpřežiObčanské sd
- Page 148 and 149: Zavěšení obrázku Panny Marie Se
- Page 150 and 151: Jak jsme krotiližulovou skáluO ob
- Page 152 and 153: jediné, co je zde umělé, jsou ž
- Page 154 and 155: Vztyčování vlajky horského spol
- Page 156 and 157: Nové stovkařskérekordyPavel Schn
- Page 158 and 159: Ohlášených třináct výstupů,
- Page 160 and 161: Razítka z Ještěduaneb jak to vid
- Page 162 and 163: kaše - chovají se hůř než ta p
- Page 164 and 165: Dvě stě lippro Jizerské horyJaro
- Page 166 and 167: Publikacevydané Jizersko-ještěds
- Page 168 and 169: nezbytnost jejich ochrany a zárove
- Page 170 and 171: HUDCOVÁ Eliška PrahaHULÁK Jiří
- Page 172 and 173: VANĚK KarelLiberecVÁŇOVÁ Marké
- Page 174 and 175: Jizersko-ještědský horský spole
- Page 176 and 177: Kosení louky v Horním Polubnémne
- Page 178 and 179: Činnost Jizersko-ještědského ho
- Page 180 and 181: JeštědJizersko-ještědský horsk
- Page 182 and 183: Další výstavy a prezentaceJJHS s
- Page 184 and 185: Zpráva o hospodaření za rok 2004
- Page 186 and 187: TĚŠÍME SE NA PŘÍSPĚVKY DO RO
- Page 188 and 189: ObsahSlovo předsedy Pavel Schneide
- Page 190 and 191:
Ročenka Jizersko-ještědského ho
- Page 192 and 193:
Lanová dráha Tanvaldský Špičá
- Page 194 and 195:
193
- Page 196 and 197:
RIA REALITY, a. s.člen ARK ČRnab
- Page 198 and 199:
197
- Page 200 and 201:
NOWACO C+C Liberec, s. r. o.České
- Page 202 and 203:
Kompaktní regulační rozvaděčep
- Page 204 and 205:
JIZERSKÉ PEKÁRNY, spol. s r. o.,
- Page 206 and 207:
GEOPRINTpohodová tiskárna pro poh
- Page 208:
JIZERSKO-JEŠTĚDSKÝ HORSKÝSPOLEK