WoD.pdf - Webgarden

Části příběhu
Většina delších příběhů je rozdělena do více kapitol,
které člení děj do logických celků. Obdobné členění obsahuje
i systém vyprávění.
Jiné způsoby měření času – jako jsou kola a scény jsou
popsány v kapitole Dramatické systémy. Níže jsou uvedeny
koncepty zvyšující pocit návaznosti jednotlivých herních
sezení. V reálném světě (pod tlakem rodiny nebo práce)
budete nejspíš hrát nejvýše jedenkrát týdně, takže není těžké
ztratit přehled o celkovém dění ve vašem příběhu. Dělení hry
na kapitoly, příběhy a kroniky vám umožní udržet si pocit
jisté soudržnosti a cíle, ke kterým příběh směřuje.
Kapitola
Kapitola je krátká část příběhu a většina příběhů se
skládá z více kapitol. Jedna kapitola reprezentuje jedno herní
sezení. Stejně, jako kapitola v románu nebo díl v seriálu, je
kapitola dostatečně dlouhá na otevření jedné nebo více
klíčových událostí. Postavy mohou odhalit, že jejich rival
pašuje zboží pro černý trh přes skladiště vedle řeky a jdou to
vyšetřit. Pokud průzkum zabere příliš mnoho času (například
proto, že se hráči budou příliš dlouho připravovat na akci),
potom může kapitola skončit v napínavé situaci.
Kapitola tedy zahrnuje vše co se může stát v průběhu
jednoho sezení. Toto dělení může vypadat příliš volně a
nesourodě. Rovněž může Vypravěč potřebovat splést více
nezávislých linií hráčských aktivit do jediného (načrtnutého)
příběhu. K tomu je potřeba držet volnost hráčů v určitých
hranicích. Potom můžete užít tipů uvedených níže v sekci
„Jak vyprávět příběhy“.
Příběh/Vyprávění
Příběh začíná načrtnutím a končí vyřešením jedné
příběhové linie (dobrodružství). Jeden příběh může být
vyřešen v jediném sezení a nebo může jít o rozsáhlý či epický
příběh na 10 sezení. Může být rozčleněn na mnoho
podpříběhů, ale jako celek má jednu zápletku, která musí být
vyřešena (například záhadu k rozluštění nebo naplnění
pomsty za smrt).
Pokud budeme pokračovat v příkladu protivníkova
skladiště, potom může být příběh o odhalení a zastavení
tohoto obchodu. V první kapitole budou hráči rozplétat nitky
vedoucí odhalení černého trhu. Druhá kapitola bude
obsahovat odhalení skladiště. V třetí (finální) kapitole hráči
zastaví pašeráky a nebo selžou.
Kronika
Kronika je často série navazujících příběhů, které vnitřně
souvisejí nebo směřují k velkolepému finále. Kronika může
být identifikována hrajícími postavami. Je to podobné jako
televizní seriál tvořený samostatnými příběhy (epizodami),
které spojují hlavní hrdinové nebo jejich mise. U některých
seriálů (jako je „Twin Peaks“ nebo „Nemocnice na kraji
města“) navazují jednotlivé epizody přímo na sebe. U jiných
mají jednotlivé epizody minimální vliv na následující
(například u seriálu „The Simpsons“).
Cílem Vaší kroniky může být zničení kriminálního
impéria vlastníka pašeráckého skladu. Objevení a zničení
skladu je pouze jedna etapa tohoto úkolu. Stále ovšem zbývá
ještě mnoho zločinů, která musí být odhaleny, aby byl šéf
poslán za mříže.
- 104 -
Svět temnoty
Pravidla Systému vyprávění
Význam příběhu
Jednotlivé části příběhu pomáhají organizovat zážitek ze
hry a pomáhají vytvářet soudržnost skrze sérii herních sezení.
Smysl příběhu je to, o čem příběh je – nikoliv to, co se v něm
odehrává (tím je osnova, popsána níže), ale jaká je jeho
podstata.
Motiv
Příběhy a kroniky mají své motivy (stejně tak i některé
kapitoly). Motiv je shrnutí toho nejdůležitějšího o čem příběh
je (jde o morální lekci nebo poučení). Motivem může třeba
být: „Zločin musí být potrestán“, „Násilí plodí další násilí“
nebo „I obyčejný člověk se může stát hrdinou“. Motiv je pro
Vypravěče důležitý pro připomenutí, kde se nachází ve chvíli,
kdy se děj komplikovaně rozvine. Je to důležité v situacích,
kdy se příběh ubírá směrem, který Vypravěč nepředpokládal
nebo mu dokonce nerozumí. V tomto okamžiku je nejlepší si
připomenout motiv a začít řídit události správným směrem.
Nezáleží na ničem, co se stane, dokud události nezačnou
objasňovat motiv.
V našem příkladu kroniky boje proti zločinu může být
motiv „Zločin zkorumpuje dokonce i spravedlnost“. Jinými
slovy: je to o osobách, které jsou vystaveny morálnímu
dilematu, a přesto se pokusí zůstat nezkažené, i když jsou
konfrontovány s korupcí jiných. Mohou být sváděni k užití
všech vhodných prostředků (včetně násilí) k poražení svých
nepřátel. Ovšem stále se musí držet v mezích zákona, jinak by
se mohli stát horšími než jejich nepřátelé. Pokud zničí
zločinecké impérium, ale pošpiní svou pověst násilím, lhaním
a krádežemi – budou opravdovými vítězi?
Toto téma dává Vypravěči nástroje k zaměření
kterékoliv scény na smysl nebo vizi svého příběhu. Možná
očekává, že hráči budou v pokušení vzít právo do vlastních
rukou, ale nakonec předají zločince spravedlnosti. Namísto
toho podlehnou pokušení a převezou zločince do pouště,
zahrabou je po krky do písku a nechají je opékat na slunci a
nepropustí je do doby, než nebudou zločinci připraveni se
přiznat. Vypravěč tohle neočekával, ale důležité je pro něj
pamatovat na motiv příběhu. Jakmile se hráči vrátí, najdou
jednoho gangstera mrtvého vyčerpáním, druhý může být
přiotráven škorpiónem a třetí bude blouznit v deliriu. Postavy
se tak samy dostávají do problémů (se zákonem)
způsobených jejich přehnanou horlivostí při boji proti
zločinu.
Nálada (atmosféra)
Stejně důležitá jako motiv je pro příběh i atmosféra.
Udržovat konzistentní příběh během všech hracích sezení je
mnohem jednodušší, pokud je udržována správná atmosféra.
Každá scéna, kapitola, příběh a kronika může mít jinou
atmosféru. Nejde o atmosféru současného herního prostředí
(tomu se věnuje kapitola Jak vyprávět příběhy), jde o klíčový
dojem (koncepci), symboly a napětí, které Vypravěč používá
v této fázi příběhu. Atmosféra podporuje motiv.
Náš boj proti zločinu bude mít atmosféru s nádechem
ponurosti či filmu noir. Popisujte věci v potemnělých
detailech, spíše v šedé než v černé a bílé. Například noci často
tonou v mlze a jsou plné stínů. Tato atmosféra evokuje
náladu, že žádná odpověď nepřijde snadno a volba není
jednoduše správná nebo špatná. Nebo může Vypravěč vyvolat
náladu lstivosti nejrůznějšími „zlověstnými významy“, kdy