WoD.pdf - Webgarden

každá stopa vede na šikmou plochu k temnotě – jako je tomu
například v televizním seriálu Twin Peaks. Hrozba číhá
všude. Nikomu a ničemu nelze věřit. Dokonce i svištění větru
věští neblahá odhalení.
Atmosféru nelze vytvořit stejně jako motiv příběhu. Je
více pomíjivá a k jejímu navození je třeba trocha tvořivosti -
zejména ve chvíli, kdy vás hráči překvapí, když vezmou své
postavy na místa, která nemáte připravena. Ale neobávejte se
toho. Konzistentní nálada je pouze nástroj a nikoliv nutná
podmínka. Slouží k vašemu zaměření na motiv skrze
představy a smysly – zvuky (sténání ve větru, pronikavý
vřískot), hmat (mastný, ostrý) a dokonce vůni (peppermint,
zkažená vejce). Je-li vaše atmosféra film noir, můžete se
vyhnout popisu vůně, zápachu nebo hmatu a budete se
soustředit na zrak a zvuky k podpoření povahy vašeho
příběhu postrádajícího skutečnou lidskou vřelost.
Především, atmosféra podporující váš příběh umožní
hlubší proniknutí do jednotlivých částí vašeho světa.
Co se děje v příběhu
Odděleně od významu příběhu, který jste mu udělili,
musíte zvážit co se v příběhu bude dít. Vše je provázáno do
jednoho celku – význam a události, které jej vyvolávají.
Užitečné je si události příběhu rozvrhnout předem, ještě bez
ohledu na význam, který dovymyslíte později. Na konci
budou tvořit neporušitelné kontinuum.
Osnova
Osnova je jakýsi scénář toho, co budou postavy dělat.
Oni odehrají sérii těchto událostí a svým rozhodováním tvoří
příběh od začátku do konce. Žádný Vypravěč nemůže dát
pozor na všechny možnosti – hráči často udělají něco
neočekávaného. Avšak základní osnova je užitečná při
výkladu příběhu, dokonce i když vybočil z kolejí a byl
zaveden do nepředpokládaného vývoje.
Jednoduchá osnova kroniky boje proti zločinu může
vypadat následovně:
* První akt (začátek): Postavy jsou informovány o
problému – zjistí totožnost šéfa městského podsvětí.
* Druhý akt (střed): Postavy pracují na svržení šéfa
podsvětí.
* Finální akt (závěr): Postavy vyhrají (ale za jakou
cenu?) nebo vyhraje šéf podsvětí.
Osnova není omezena na tři akty – může jich mít
mnohem více. Avšak tři jsou jednoduchá cesta k udržení
chodu příběhu bez omezení událostmi, které nevyhnutelně
mění směr v průběhu hraní. Výše uvedená osnova může být
zpřesněna následujícím způsobem.
* První akt: Postavy jsou napadeny gangstery.
* Druhý akt: Postavy zjistí co jsou gangsteři zač a proč
je napadli. Postavy vypátrají šéfa podsvětí.
* Třetí akt: Postavy pracují na zničení zločineckého
impéria.
* Čtvrtý akt: Šéf podsvětí ohrožuje milovanou osobu
jedné z postav a dokonce ji nechá zabít, i když postavy splní
jeho požadavky.
- 105 -
Svět temnoty
Pravidla Systému vyprávění
* Pátý akt: Postavy vyhrají nebo je šéf podsvětí nechá
zabít nebo je nechá převézt do jiného města.
Čtvrtý akt je trochu nepředvídatelný (postavy mohou
zachránit milovanou osobu a poslat ji do bezpečí), takže může
být opraven následovně: „Pokud postavy zkříží šéfovi plány,
potom se jeho hněv přenese na jiné nevinné osoby. A osobně
se ujistí, že postavy ví, že případná vina bude svržena na ně.“
V takovémto případě není žádný z těchto aktů nedosažitelný,
dokonce i když mají postavy jiné plány jak situaci vyřešit.
(Například: I v případě, že postavy nebudou chtít vyšetřit, kdo
je napadl, stále mohou být zataženy do války proti podsvětí
jinými cestami, ať už s tím souhlasí nebo ne.)
Další komplikace mohou nastat, pokud je šéf podsvětí
nadpřirozená bytost užívající čarodějnictví k udržení svého
impéria. Toto tajemství může být odhaleno v libovolném aktu
v závislosti na vynalézavosti hráčů. Postavy taky mohou
zvítězit bez znalosti tohoto protivníkového tajemství. Nebo
mohou, zničením šéfa, osvobodit přízrak, který byl vázán ve
světě touto osobou - až jeho smrt dovolí přízraku opustit náš
svět.
Hlavní linie je pouze osnova toho, co Vypravěč chce,
aby se stalo – série událostí pomáhající vykreslit motiv.
Konflikty
Bylo to již řečeno dříve, ale není špatné si to zopakovat:
konflikt je kořením dramatu. Konflikt nemusí být fyzické
střetnutí (jako je tomu velmi často v hrách na hrdiny). Muže
jít o jednoduchý problém jako je snaha postavy najít umístění
obchodu v centru New Yorku. Konflikt charakterizují
překážky, se kterými se postava setká; v našem případě tedy
jen přítomnost jiných obchodů, jenž jsou snadněji k nalezení.
Toto je možná nejnudnější konflikt jaký si umíte představit,
ale je výborný k tomu, abyste si uvědomili, že konflikty jsou
pouze o nastavení překážek před postavu; určitý typ výzvy
bránící v jednoduché cestě k vítězství.
Samozřejmě, nejpopulárnější konflikt zahrnuje akci a
dobrodružství. Jinými slovy boj. Scény plné fyzického
nátlaku, odvahy, šikovných úniků a vyhnutí se zraněním jsou
klenotem vyprávění. Jsou zřídkakdy nudné, nicméně je
vhodné obměňovat boj v maximální možné míře. Příliš
mnoho podobných soubojů hrozí nudou.
Nejlepším zdrojem konfliktů jsou samy postavy – a to
jak ty řízené Vypravěčem tak i hráčské. Využít závist a
domýšlivost hráčů je někdy dostatečný impuls k událostem,
naplňujícím celé kapitoly. Vzpomeňte si na první setkání
D’artagnana se třemi mušketýry. Řada nedorozumění vyústila
ve velký šermířský souboj. Ovšem takové náhodné vytvoření
aliance hrdinů bylo, krom této knihy, zřídkakdy k vidění.
Postavy kontrolované Vypravěčem jsou ideální pro vznik
konfliktu. Zničit zločinecké impérium je velká zábava jen
tehdy, pokud se dostanete na kobylku jeho šéfovi. Bylo by
známé jméno Elliota Nesse bez jeho rivala Al Capona?
Robina Hooda bez šerifa z Nottinghamu? Woodwarda a
Bernsteina bez prezidenta Nixona? Utkání s Vypravěčem
řízenými rivaly je jedna z nejlépe zapamatovatelných událostí
v příběhu.
K rekapitulace konfliktů: překonávání překážek - bez
ohledu na to jestli jde o lidi věci nebo sebe sama (vzpomeňte
si na Hamleta) - vytváří příběh.