2000). Autoři maleb jsou bratři Bauerové. Jeden z nich se pozdějistal malířem rostlin v Královské botanické zahradě v Kew(Lack, 2000). Ukázka z tohoto díla je na obr. 1.Pěstování dřevin začíná v masovém měřítku kolem roku1800. V letech 1800–1807 se vysadilo na panství Lednice 174770 ks dřevin a na panství Valtice 976 553 ks (HALW A67).Výsadby se uskutečňovaly jak v lesích, tak zámeckých zahradáchv Lednici a ve Valticích. Toto období je spojeno s rozsáhlouintrodukcí dřevin, obzvláště amerických, od kterýchsi Liechtensteinové slibovali – mimo jiné – zvýšení <strong>pro</strong>dukcedřeva. Známé výsledky této aktivity byly publikovány v <strong>Acta</strong>Pruhoniciana 95 (Pejchal, Krejčiřík, 2010). První známý soupisdřevin z Liechtensteinských školek pochází z roku 1807a čítá na čtyři sta taxonů. Lokalizaci školky u Obelisku, jednéz několika, dokládá obr. 2. Doklady o rozsáhlé školkařské <strong>pro</strong>dukciexistují do poloviny druhé dekády 19. století (Krejčiřík,2004; Křesadlová, 2006).MATERIÁL A METODIKAPříspěvek se zaměřuje na dřeviny původní na území Českérepubliky a jejich kultivary, o kterých je doloženo, že bylyv LVA od konce 18. století do poloviny druhé dekády 19. stoletípěstovány v objektech zahradní a krajinářské architektury,či <strong>pro</strong>dukovány a nabízeny zdejšími školkami.Studované archiválie pocházely ze dvou archivů. Prvnímbyl Hausarchiv der regierenden Fürsten von und zu Liechtenstein,Wien (dále HALW). Další archiválie jsou uloženyv Moravském zemském archívu (dále MZA). Nejdůležitějšímipodklady byly:Obr. 1 Vyobrazení Vaccinium myrtillus L. z díla bratří Bauerůz roku 1788. (Lack, 2000, s. 302–303)Obr. 2 První školky byly založeny po roce 1798 asi 800 m na sever za minaretem, a tehdy ještě nezregulovaným korytem řeky Dyje, u cestydo Přítluk. Situace z roku 1826 (stabilní katastr) zachycuje školky pravděpodobně ještě v <strong>pro</strong>vozu. Původní vymezení školky je patrné ještěna leteckém snímku z roku 1968. Dnes (2003) <strong>pro</strong>tíná území bývalých školek regulované koryto Dyje (archiv P. Krejčiřík)<strong>100</strong>
Inventarium (1807, březen) – ručně psaný seznam(HALW A6/7). Summarisches Verzeichniss (1807, podzim) – ručně psanýseznam (HALW 7/126). Liefka (1807) – ručně psaný seznam (HALW A6 9/No.1/1). Verzeichniss (1811) – (HALW bez označení; MZA F63). Verzeichniss (1814) – tištěný ceník, doplněný o ručněpsaný text (MZA F63).Velký význam měly disertační práce vzniklé na pracovišti autorůtohoto příspěvku (Krejčiřík, 2004; Křesadlová, 2006),jejichž interpretace výše uvedených primárních pramenů byla<strong>pro</strong> potřeby tohoto příspěvku kriticky zhodnocena. Z dalšíchpramenů byl využit především Tábor (1987).Současné taxonomické pojetí a názvosloví přírodních taxonůvychází z Klíče ke květeně České republiky (Kubát, 2002),<strong>pro</strong> kultivary pak byly využity publikace List of Names ofWoody Plants (Hoffmann, 2010), Der Große Zander (Erhardt,2008) a Krüssmann (1976–1978, 1983).K <strong>pro</strong>pojení dobových historických názvů dřevin se současnýmibyly nejdříve využity internetové portály IPNI (2012),GBIF (2012) a IOPI (2012). V následujícím kroku sehrálydůležitou roli především významné dobové prameny z německéjazykové oblasti, a to Borkhausen (1800) a Wendt (1804);na první jmenovaný se přímo odvolávají tištěné nabídky knížecíchškolek. K dalším důležitým pramenům patřily obzvláštěnásledující publikace: Aiton (1789), Koch (1869–1873),Rehder (1940), Krüssmann (1976–1978, 1983), Jork a Wette(1986) a Rode et al. (1994).Základním pramenem o době zavedení taxonu do kulturybyli Krüssmann (1976–1978, 1983) a Goeze (1916), doplňkověpak Rehder (1940) a Bärtels (2001). Období zavedenído kultury v LVA vyjadřuje rok, <strong>pro</strong> který je v pramenech doloženaprvní zmínka o přítomnosti taxonu v areálu: pěstovánna trvalém stanovišti, nabízen k <strong>pro</strong>deji či získán jako sazenicenebo osivo. Ve třech pracovních soupisech školkařských výpěstkůliechtensteinských školek z roku 1807 (HALW A-6/7)je uváděno stáří sazenic, dle kterého je počátek zavedenído kultury posunut dopředu. U jednoletých sazenic z březnovéhoseznamu je pak jako doba introdukce uváděn rok 1806,u dvouletých sazenic rok 1805 atd. Dle seznamu z podzimuje u jednoletých sazenic uváděn tentýž rok, u dvouletých pakrok 1806 atd. V případě, že byl jeden taxon zaznamenán podrůznými jmény, jsou uvedeny všechny použité dobové názvy.První v pořadí je název, případně několik názvů, z rokuzavedení do LVA, následují jména z pozdější doby, přičemžza každým z nich je v závorce uveden rok jejich registrace.Rozdílnost názvů <strong>pro</strong> tentýž taxon, vzniklá evidentně jejichchybným psaním (např. vynechání písmen, fonetické psaní),není brána do úvahy; v těchto případech je použit dobovýnázev z nejstaršího pramenu.VÝSLEDKY A DISKUZEPodrobné výsledky šetření jsou uvedeny v tab. 1 na str. 83.Vyplývá z nich, že v LVA bylo od konce 18. století do polovinydruhé dekády 19. století pěstováno v objektech zahradnía krajinářské architektury, či <strong>pro</strong>dukováno a nabízeno zdejšímiškolkami, 105 taxonů dřevin původních na území Českérepubliky a jejich kultivarů. Přírodní taxony z toho představovaly78 položek (74 %). Pouze v jednom případě nebyl zastoupenpůvodní druh, ale jeho kultivar. Velkou většinou jdeo listnaté dřeviny, jež představují 97 položek (92 %). Porovnáme-lizjištěný počet přírodních taxonů dřevin pěstovanýchv LVA s počtem druhů uvedených v publikaci Dřeviny českérepubliky (Úradníček et al., 2009), které byly v prvních dvoudekádách 19. století již popsané a jež nezahrnují druhy Rubusfruticosus agg. (cca 160), představují přibližně polovinuz tehdy známých druhů. Nebudeme-li brát v úvahu drobnékeříčky, představují taxony pěstované v LVA již dvě třetiny.V knížecích školkách bylo pěstováno a nabízeno 45 položek,tzn. 43 % všech zjištěných taxonů.Výrazná převaha přírodních taxonů nad kulturními vyplýváze skutečnosti, že v prvních dvou dekádách 19. století bylošlechtění dřevin ještě málo intenzivní. Přestože se v danémobdobí vkládaly velké naděje do zavádění cizích dřevin, je početvysazovaných taxonů i z dnešního pohledu vysoký a plněsrovnatelný s nejznámějšími objekty tehdejší střední Evropy;viz Jork a Wette (1986), či Rode et al. (1994).Prezentované údaje je třeba chápat jako dílčí příspěvek k poznánídané <strong>pro</strong>blematiky, <strong>pro</strong>tože jak v LVA, tak u některýchdalších objektů lze předpokládat ještě nezpracované archiválie,popřípadě nezveřejněné výsledky bádání. Vzhledemk tomu, že často chybí údaje o stáří zaznamenaných rostlin,je pravděpodobné, že se v daném objektu nacházely již dříve.Zkoumání na tomto poli komplikuje a jeho výsledky zčástirelativizuje neuvádění autorů dobových názvů dřevin ve studovanýchmateriálech. V některých případech nebylo <strong>pro</strong>tomožné dospět ani k pouze pravděpodobnému spojení dobových(historických) jmen se současnými; tato jména, respektivetaxony, nejsou v práci uvedeny. Na nejednoznačnost přiřazenídobových jmen k současným je upozorněno v přílozepoznámkami k jednotlivým taxonům. Případné připomínkyk tomuto aspektu příspěvku autoři vítají.ZÁVĚRV LVA bylo od konce 18. století do poloviny druhé dekády19. století pěstováno 105 taxonů dřevin domácích na územíČeské republiky, z nich 78 položek (74 %) byly přírodní taxony,zbytek jejich kultivary. Výrazně dominovaly listnaté dřeviny(92 %). Zjištěný počet přírodních taxonů představujepolovinu těch, které byly v daném období na území republikyznámé; nebereme-li v úvahu drobné keříčky, jednalo seo dvě třetiny tehdy známých domácích taxonů. V místníchškolkách bylo nabízeno 43 % všech zaregistrovaných taxonů.Pěstovaný sortiment – především pokud jde o přírodní taxony– je i z dnešního pohledu vysoký a plně srovnatelný s nejznámějšímiobjekty tehdejší střední Evropy.101
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49: V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53: z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55: Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57: Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59: Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61: Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63: Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65: Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67: (např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69: 68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71: 70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73: Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79: úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81: Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83: Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85: vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87: Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89: ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91: zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108: 44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144: ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152:
Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154:
Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156:
Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158:
Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160:
Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161 and 162:
Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163 and 164:
Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166:
Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168:
167