albo-variegatum). Gelderen (1994) zmiňuje jak odrůdu ‘Albo--variegatum’ (s. 315), tak ‘Variegatum’ (s. 320), Hoffmann(2010, s. 86) uvádí jen odrůdu ‘Variegatum’.8) Vzhledem k současnému uvedení B. alnus a B. incana v seznamudřevin rostoucích v lednickém arboretu v roce 1807(HALV A6) je pravděpodobné, že jde o Betula alnus L. var. glutinosaL. a u druhého taxonu se jedná o B. alnus. var. incana L.9) Viz poznámka k Alnus glutinosa.10) Krüssmann (1976, sv. I, s. 249) uvádí, že kultivar ‘Dalecarlica’(= B. laciniata) byl objeven 1767. Taktéž Rehder (1940,s. 129) spojuje tento taxon s názvem B. laciniata Wahlb.11) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 130).12) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 133).13) Aiton (1879, sv. 3, s. 363) přiřadil jméno Corylus sativafructu rotundo maximo jako synonymum <strong>pro</strong> C. avellana grandisa toto pojetí přebírá i Rehder (1940, s. 144). Wendt (1804,s. 26) uvádí Corylus sativa fructu rotundo maximo, Zellernuß.Borkhausen (1800, s. 723) a Koch (1873, sv. 2.II, s. 9) tímtoněmeckým názvem označují velkoplodé typy C. avellana L.I když je jméno Corylus sativa Poit. & Turpin v současnostipovažováno za synonymum C. maxima Mill. (IOPI, 2010),jedná se v tomto případě zřejmě o typ C. avellana L.14) Tábor (1987, s. 276) ztotožnil tento taxon s Crataeguslaevigata ‘Plena’. Krüssmann (1976, s. 432) a Rehder (1940,s. 370) kladou jeho vznik před rok 1770. Holub (1992, s.496) uvádí, že kultivary řazené v zahradnické literatuře k tomutodruhu se většinou vztahují k taxonu C. monogyna Jacq.nebo C. ×media Bechst., kultivary s diagnostickými znaky typickými<strong>pro</strong> druh C. laevigata neviděl. Na s. 506 pak obdobněpíše, že mnohé kultivary uváděné u C. laevigata patří taxonomickyrostlinám C. ×media nebo jeho zpětným křížením.15) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 131).16) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 131).17) Označení vnitrodruhové jednotky dle Hoffmann (2010,s. 254). Uvedení do kultury klade Krüssmann (1977, sv. II,s. 71) před a Rehder (1940, s. 148) od roku 1680.18) Období zavedení do kultury viz Krüssmann (1977,sv. II, s. 89).19) Období zavedení do kultury viz Krüssmann (1977,sv. II, s. 89).20) Období zavedení do kultury viz Krüssmann (1977,sv. II, s. 91).21) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 132).22) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 132).23) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 133).24) V dobové středoevropské literatuře se jako platný názevpoužíval Pinus picea Du Roi, Pinus picea L. pak jako synonymum<strong>pro</strong> Pinus abies Du Roi. (Borkhausen, 1800, s. 383,372; Wendt, 1804, s. 42, 69). V aleji z Valtic do Lednice byltento taxon vysazen již v roce 1656.25) Pinus rubra intermedia je s velmi vysokou pravděpodobnostímožné přiřadit k P. sylvestris L. Borkhausen (1800,s. 420) zmiňuje P. silvestris rubra, die schottische oder rotheKiefer, Wendt (1804, s. 42) uvádí Pinus rubra Mill. a Aiton(1789, sv. 3, s. 366) Pinus sylvestris var. communis, syn. Pinusrubra Mill. Scotch Fir, or Pine Tree. Jméno Pinus rubra F.Michx., jež je synonymem <strong>pro</strong> <strong>pro</strong> Pinus resinosa Ait., je ažz roku 1810.26) V roce 1804 bylo v lednické zahradě vysázeno 132 000sazenic (Křesadlová, 2004, s. 47).27) Období zavedení do kultury uvádí Rehder (1940, s. 79).V roce 1804 bylo v lednické zahradě vysázeno 23 056 sazenic(Křesadlová, 2004, s. 48). Tento taxon byl ve větším rozsahupěstován pravděpodobně již před rokem 1800.28) 1789 vysázeno do zahrady v Lednici 44 ks osik (Aspen)(HALW karton 1210).29) Období zavedení do kultury uvádí Krüssmann (1978,sv. III, s. 19).30) Borkhausen (1800, s. 677) zmiňuje Q. pedunculata Ehrhart(= Q. foemina Du Roi).31) Původnost druhu na našem území je zpochybňována(Kirschner, 1992, s. 365; Úradníček, 2009, s. 264).32) IOPI (2012): R. holosericea Du Roi je syn. <strong>pro</strong> R. gallica L.33) Krüssmann (1978, sv. III, s. 250) <strong>pro</strong> tento taxon uvádísynonymum R. <strong>pro</strong>vincialis Mill. a měl být již 1310 <strong>pro</strong>kazatelněve Francii. IOPI (2012): R. <strong>pro</strong>vincialis Mill. je syn <strong>pro</strong>R. gallica var. offi cinalis Ser.34) Borkhausen (1800, s. 1815) zmiňuje Rosa atra, dieschwarze Rose, jako varietu Rosa <strong>pro</strong>vincialis; její taxonomickáhodnota je nejasná.35) Dobové publikace uvádí jak R. alpina L., tak R. cinnamomeaL. jako dva rozdílné taxony (Wendt, 1804, s. 52;Borkhausen, 1800, s. 1335 a 1307) je <strong>pro</strong>to zřejmé, že sev tomto případě nejedná o R. cinnamomea L. Sp. Pl. 1: 491,1753, jež je synonymem R. pendulina L. Zavedení do kulturyviz Krüssmann (1978, sv. III. s. 255).36) Název kultivaru viz Hoffmann (2010, s. 588). Zavedenído kultury viz Krüssmann (1978, sv. III, s. 255).37) Pravděpodobně nepůvodní druh (Větvička, 1995, s. 224;Kubát 2002, s. 379; Úradníček, s. 256). Zavedení do kulturyviz Krüssmann (1978, sv. III, s. 269).38) Současný název viz Erhardt (2008, s. 1711).39) Borkhausen (1800, s. 592) zmiňuje Salix fusca Hoffmanjako synonymum <strong>pro</strong> S. alpina Scopoli; nelze zcela vyloučit,že se mohlo jednat i o tento taxon.40) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 133).41) Uvedení do kultury viz Krüssmann (1978, sv. III, s. 320).42) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 133).43) Původnost taxonu na našem území není jednoznačná(Kubát, 2002, s. 384; Úradníček, 2009, s. 142).106
44) Křesadlová (2004, s. 41, 60) spojuje s tímto taxonemi jméno Adreshbeerbaum (1796) a Aldbeerbaum (1801).45) Uvedení do kultury viz Rehder (1940, s. 340).46) Uvedení do kultury viz Rehder (1940, s. 564).47) U. nemorosa, který popsal Borkhausen (1800, s. 846),řadí Koch (1872, sv. 2.1, s. 409) k Ulmus campestris L.U. nemorosa Borckh. je označen jako akceptované synonymum<strong>pro</strong> Ulmus minor sensu latissimo (List, 2012).48) Borkhausen (1800, s. 841) uvádí <strong>pro</strong> U. suberosa Wildenow,Moench., Ehrhart jako synonymum U. sativa Du Roi.49) Nelze zcela vyloučit, že se mohlo jednat o kultivar ‘Argenteovariegata’(Hoffmann, 2010, s. 401), který Krüssmann(1978, sv. III, s. 436) uvádí jako U. <strong>pro</strong>cera Salisb. ‘Argenteo--Variegata’ (= U. campestris argenteo-variegata West.) a jež mělbýt dle něj v kultuře od roku 1770.50) Zavedení do kultury viz Goeze (1916, s. 133).51) Uvedení do kultury viz Krüssmann (1978, sc. III, s. 471).Shoda historického a současného názvu není zcela jednoznačná,mohlo by jít i o kultivar ‘Aureovariegata’; Weston (1775,s. 45) uvádí jak Vinca minor argenteo-variegata, tak V. m. aureo-variegata.52) Uvedení do kultury viz Krüssmann (1978, sc. III, s. 471).Rukopis doručen: 17. 2. 2012Přijat po recenzi: 22. 3. 2012107
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49:
V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53:
z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55:
Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57: Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59: Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61: Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63: Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65: Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67: (např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69: 68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71: 70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73: Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79: úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81: Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83: Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85: vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87: Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89: ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91: zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102: Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144: ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152: Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154: Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156: Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158:
Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160:
Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161 and 162:
Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163 and 164:
Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166:
Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168:
167