Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Tab. 6 Růstové parametry topolů a vrb se standardní odchylkou (s) v roce 2010 před 2. sklizní a homologické skupiny dle statistickéanalýzy (Kruskal–Wallis, test Dunn). Pořadí tříděno podle tloušťky kmeneČíslo Číslo klonu D 1,0± s[mm]HomologickéskupinyV max± s[m]HomologickéskupinyKmeny[ks]HomologickéskupinyŽiví jedinci[%]1 P_074 31,0 ± 19,7 G 6,62 ± 1,16 DEFGH 2,4 A 452 P-410 24,6 ± 20,9 EFG 7,17 ± 1,04 EFGH 3,7 AB 523 P_070 23,3 ± 18,4 FG 6,89 ± 0,99 DEFGH 4,1 AB 734 J-105 22,4 ± 18,1 FG 7,09 ± 1,27 EFGH 4,5 AB 705 P-467 22,0 ± 18,6 DEFG 7,15 ± 1,03 EFGH 4,2 AB 486 P-466 20,9 ± 17,7 DEF 6,87 ± 1,41 DEFGH 5,4 BCD 487 P-107 20,5 ± 15,9 DEF 7,36 ± 1,02 FGH 4,9 BC 638 P_068 20,3 ± 17,4 CDEF 6,57 ± 1,39 DEFG 4,8 ABC 459 P_072 20,1 ± 17,1 CDEF 7,70 ± 0,83 H 4,5 AB 8010 P_067 19,6 ± 16,2 CDEF 6,61 ± 1,48 DEFG 5,3 BC 6211 P_069 19,0 ± 17,3 CDEF 7,50 ± 1,10 GH 5,1 BCD 6012 P-183 18,3 ± 14,1 CDEF 6,23 ± 1,38 CDEF 3,8 AB 5813 P_073 17,2 ± 11,9 CDEF 5,52 ± 0,99 ABC 4,6 AB 6814 S-218 17,0 ± 11,1 CDEF 6,32 ± 0,63 BCDE 9,8 DE 8215 S-407 15,1 ± 8,8 BCDE 5,06 ± 0,95 A 7,9 CDE 8816 S-705 13,8 ± 9,4 ABCD 5,93 ± 0,86 ABCD 10,2 DE 4017 S_001 13,7 ± 9,2 ABC 6,36 ± 0,72 CDE 8,7 DE 9518 S_003 13,5 ± 9 ABC 6,19 ± 1,09 BCDE 5,3 BCD 6519 S_002 12,8 ± 8,5 AB 6,13 ± 0,91 BCD 4,8 BC 7320 S-337 11,3 ± 6,7 A 5,47 ± 0,82 AB 12,6 E 88na pařezech. U většiny klonů nebylo sledováno prokazatelnézhoršení vitality, případně jejich očekávaných výškových přírůstků.DISKUZEVýnosy kontrolních klonů v pokusu (topol J-105 a vrba ‘Tora’)jsou vyšší než v předcházejících polních pokusech na lokalitěMichovka (Weger et al., 2010) a než by odpovídalo příslušnékategorii průměrně vhodné dle rámcové typologie zemědělskýchpůd (Weger, Havlíčková, 2007). Porovnáme-li výnosynejlepších klonů (S-218, J-105, P_072, P_070) dosaženév prvních dvou sklizních v pokusu s křivkami očekávanýchvýnosů RRD pro jednotlivé kategorie rámcové typologie, zjistíme,že odpovídají kategorii nadprůměrně vhodná pro pěstováníRRD s průměrným výnosem 10 t (suš.)/ha/rok za existenciplantáže. Důvodem lepších výnosů mohou být jednakhydropedologické rozdíly v rámci lokality Michovka a dálepříznivější průběh počasí zejména v druhém sklizňovém období– obmýtí, které bylo srážkové nadprůměrné a dostatečnépro zásobování dynamicky rostoucích topolů a vrb. Nadprůměrnésrážky se mohly pozitivně podílet na prudkém nárůstubiomasy většiny klonů oproti prvnímu obmýtí (až o 490 %nebo 12 t (suš.)/ha/rok). Dále předpokládáme, že v hlubšíchhorizontech rovinatých částí Michovek je dostatečná zásobapodzemní vody, která je dosažitelná pro kořeny zejména topolůa některých druhů vrb. Tuto hypotézu chceme potvrditpůdní sondou v dalším období.Důvodem, proč se podprůměrný příděl ročních srážek v prvnímsklizňovém období – obmýtí pokusu neprojevil výrazněnegativně na růstu nebo předčasnou senescencí listů testovanýchklonů RRD, může být skutečnost, že srážky nekleslypod prahovou hodnotu a současně nebyla v prvních letechspotřeba vody postupně narůstajícími dřevinami tak vysoká.Pozitivní vliv mohla mít také zvolená agrotechnika – po zkušenostechze starších pokusů na této lokalitě jsme v meziřadípokusu udržovali černý úhor, který nejlépe snižuje ztráty půdnívody (evapotranspirací). Faktem je, že v prvním obmýtíměly některé klony poměrně vysoké ztráty přes 50 % a v průměruvšech klonů 35 %, čímž hustota porostu klesla na cca8 700 ks/ha, a tak poklesla konkurence mezi jednotlivýmijedinci v pokusu.Výnos testovaných klonů na ploše Michovky je zatím nižšíoproti výsledkům zjištěným ve srážkově bohatších a hydrologickypříznivějších lokalitách, např. Domanínek (Trnka et al.,2008), Doubravice a Nová Olešná (Weger, 2008) nebo Dešná(Weger, Bubeník, 2011). Například v pokusu nejvýnosnějšíklon S-218 dosáhl oproti Dešné výnosu o 37 % nižší při prvnísklizni, ale až o 44 % vyšší ve sklizni druhé.V pokuse s rychle rostoucími dřevinami v lokalitě Domanínek(49°32´N, 16°15´E, 530 m n. m.) (Trnka et al., 2008)58