Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

typech společenstev a výsadeb, kde se jasan vyskytuje, a to zejménavzhledem ke snadnému šíření patogenu (Černý, 2011).Tento článek si klade za cíl identifikovat rozdíly v intenzitěnapadení různých typů porostů v krajině, ve kterých se jasanvyskytuje.MATERIÁL A METODIKACílem práce bylo potvrdit vliv a význam některých faktorůprostředí účastnících se na distribuci a rozsahu napadeníhostitele původcem choroby – Chalara fraxinea. Práce by takměla napomoci k řešení složité problematiky nekrózy jasanůa případně přispět k vytvoření managementu výsadby jasanů,a tím k zachování biodiverzity. Sledované faktory prostředía znaky na hostitelských dřevinách byly získávány a jsou zpracoványv souladu s International Co-operative Programmeon Assessement and Monitoring of Air Pollution Effects onForest (Eichhorn et al., 2010), který sjednocuje metody sběrudat použitelných nejen pro hodnocení dopadu polutantůna lesní dřeviny, ale i dalších faktorů.Modelové území, výběr výzkumných plochPro průzkum bylo vybráno modelové území CHKO Lužickéhory, které plně splňuje požadavky pro sběr dat. Populace patogenuje zde relativně ustálená (velmi hrubě lze odhadnout,že terénní sledování proběhlo přibližně 5 let po invazi C. fraxinea)a rozšířená po celém území. Jsou zde zastoupeny nejrůznějšítypy porostů jasanu ve značném výškovém gradientuna relativně malém území. Mimo jiné je území CHKO geomorfologickyi vegetačně značně heterogenní. Území CHKOLužické hory je lokalizováno mezi 50° 46´–50° 55´ s. š. a 14°25´–14° 52´ v. d., rozkládá se na ploše 264 km 2 v nadmořskýchvýškách mezi 312–793 m.V různých částech území CHKO byly vybrány čtyři užší oblastio ploše cca 20 km 2 respektující geomorfologickou a vegetačnívariabilitu území CHKO a zohledňující výskyt jasanu.Každá oblast pak byla rozdělena na 20 čtverců 1 × 1 km.V každém čtverci byla vybrána pouze jedna výzkumná plocha– kruh o poloměru 50 m. Výběr ploch byl prováděn tak, abybyla vzdálenost mezi sousedními plochami co největší – minimálnívzdálenost byla 500 m, a to pouze v několika výjimečnýchpřípadech. Standardní vzdálenost mezi sousednímiplochami lze odhadnout na cca 700–800 m. Geomorfologieplochy byla homogenní a jasně definovaná, stejně tak jakotyp (kategorie) porostu. Při výběru ploch bylo respektovánopravidlo, aby v každé oblasti byly rovnoměrně zastoupenyvšechny definované kategorie porostů, a to pokud možnorovnoměrně na výškovém gradientu. Pokud ve čtverci nebylnalezen žádný jasan, nebo porost neodpovídal příslušnýmparametrům (např. nedostatečná pokryvnost, významný antropogennízásah do porostu atp.) byl vybrán jiný, přilehlýčtverec, dokud nebyla splněna metodika. Zároveň bylo pokudmožno respektováno pravidlo, aby ve dvou sousedních čtvercíchnebyl hodnocen porost stejné kategorie. Celkem bylovybráno 80 výzkumných ploch, přičemž střed každé z nichbyl zaznamenán pomocí GPS (Garmin GPSMAP 62s) v souřadnicovémsystému WGS-84 (tab. 1 na str. 122).Sběr datTerénní průzkum proběhl během 10. 7. a 10. 9. 2011, terénnípráce byly ukončeny ještě před výraznějším předčasným opademlistů způsobeným Ch. fraxinea, který by mohl ovlivnit výsledky.Na každé ploše bylo sledováno celkem 15 proměnných:objem nekrózy jasanu (závislá proměnná), 6 nezávislých proměnnýchpopisujících výskyt a charakter hostitele a 8 nezávislýchproměnných popisujících charakter prostředí. Mezi nezávisléproměnné byly zařazeny: lokalizace nekrózy jasanu, vzrůststromu, objem koruny, zástin koruny, zdravotní stav, pokryvnostjasanu na ploše, okolní napadení hostitelé, typ porostu,zápoj porostu, popis vegetace a okolního prostředí, nadmořskávýška, expozice terénu, sklon terénu a geomorfologie. Pro účeltohoto příspěvku budou blíže popsány pouze vyhodnocovanéznaky – tj. typ porostu, objem korun a nekróza jasanu.Kategorie porostůVzhledem k ekologii a historickému používání jasanu na územíCHKO se tato dřevina vyskytuje v nejrůznějších typech porostůod přirozených jasanových olšin, lužních a suťových lesů, přesvíce či méně umělé či samovolně z náletů vzniklé remízy a stromořadíve volné krajině až po městské výsadby. Šíře výskytu jasanuv různých typech vegetace byla charakterizována pomocípěti kategorií, z nichž každá respektuje určitý typ: solitérní výskytv otevřené krajině, roztroušená výsadba (stromořadí) ve volnékrajině, břehové porosty, jasano-olšové luhy a lesní porosty.Porosty byly vybírány tak, aby bylo možné je celé jednoznačněpřiřadit do konkrétní kategorie a aby byla pokud možno pokrytavariabilita uvnitř jednotlivých kategorií co se týče reálného rozsahuzastoupení jasanu na daném typu stanovišť.Solitérní výskyt. Jedná se o solitérní jedince ve venkovské krajině,kde pokryvnost jasanu na ploše činí cca 1–10 %; pokryvnoststromového patra na ploše max. 10 %; stromové patrochybí min. 30 m od kraje koruny měřeného jedince.Roztroušená výsadba. Jedná se o skupiny a linie ve volné venkovskékrajině (remízy, linie, okraje porostů, stromořadí), kdepokryvnost jasanu na ploše činí cca 3–20 %; celková pokryvnoststromového patra na ploše je 10–20 %.Břehový porost. Jedná se o souvislé liniové břehové porosty(zhruba do 12 m celkové šířky) ve volné krajině, či v intravilánuobce, kde pokryvnost jasanu na ploše činí cca 5–30 %;celková pokryvnost stromového patra na ploše je 15–40 %.Lesní porost. Jedná se o roztroušený výskyt až souvislý výskytv lesních porostech (cesty, okraje porostů, drobné kotlíky)a v ochranných porostech, kde pokryvnost jasanu na plošečiní cca 2–100 %; celková pokryvnost stromového patrana ploše je 80–100 %.Jasanová olšina. Jedná se o původní či sekundární jasano-olšovýluh či údolní jasanovou olšinu, kde pokryvnost jasanuna ploše činí cca 10–50 % a celková pokryvnost stromovéhopatra na ploše je 80–100 %.139