Lin, G. Z., Zhao, X. M., Hong, S. K., Lian, Y. J. (2010):Somatic embryogenesis and shoot organogenesis in themedicinal plant Pulsatilla koreana Nakai. Plant Cell Tissueand Organ Culture, DOI 10.<strong>100</strong>7/s11240-010-9897-z.Lloyd, G., McCown, B. (1980): Commercially-feasiblemicro<strong>pro</strong>pagation of mountain laurel, Kalmia latifolia, byuse of shoot tip culture. International Plant PropagationSociety Proceeding, vol. 30, p. 421–427.Murashige, T., Skoog, F. (1962): A revised medium forrapid growth and bioassays with tobacco tissue cultures.Physiologia Plantarum, vol. 15, p. 473–497.Naumovski, D., Radić, S., Pevalek-Kozlina, B. (2009): In vitromicro<strong>pro</strong>pagation of Pulsatilla pratensis (L.) Miller ssp.nigricans (Störck) Zämelis. Propagation of OrnamentalPlants, vol. 9, p. 16–20.Petříček, V., Kolbek, J. (1996): Rod Pulsatilla v údolí Bělé veStředním Pojizeří. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, č. 31,s. 35–36.Pilát, A. (1973): Atlas alpinek. Praha, ČSAV, 508 s.Podhajská, Z. (1985): Koniklec otevřený – Pulsatilla patens(L.) Miller. Památky a příroda, roč. 10, č. 8, s. 3.Procházka, F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatýchrostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha,č. 18, s. 1–166.Rybka, V., Klaudisová, A. (2004): Záchranné <strong>pro</strong>gramyohrožených druhů rostlin. Ochrana přírody, roč. 59, č. 3,s. 67–70.Šedivá, J. (2002): Klíčivost některých druhů koniklece(Pulsatilla L.) v in vitro podmínkách. <strong>Acta</strong> Pruhoniciana,č. 73, s. 48–51.Šedivá, J. (2012): In vitro root formation of the speciesPulsatilla vernalis (L.). Propagation of ornamental plants,[v tisku].Šedivá, J., Kubištová, L. (2008): Vliv růstových regulátorů namultiplikaci koniklece (Pulsatilla sp.). <strong>Acta</strong> Pruhoniciana,č. 89, s. 59–62.Šedivá, J., Žlebčík, J., Bylinský, V. (2009): Endangered speciesPulsatilla vernalis (L.) and possibilities of its conservation.Book of abstracts: 2nd European Congress of ConservationBiology „Conservation biology and beyond: from scienceto practice“. Prague, Czech Republic, 1–5 September2009, Czech University of Life Science Prague, p. 209,ISBN 978-80-213-1961-5.Štursa, J. (1985): Koniklec jarní – Pulsatilla vernalis (L.)Miller. Památky a příroda, roč. 10, č. 9, s. 3.Žlebčík, J. (2002): Poznámky k záchranné kultivaci některýchohrožených druhů v ČR. <strong>Acta</strong> Pruhoniciana, č. 73,s. 3–26.Žlebčík, J. (2007): Záchranná kultivace a zpětné výsadbykoniklece jarního Pulsatilla vernalis (L.) Mill. In Stroma květina – součást života = The Tree and Flower – a Partof Life. Sborn. vědec. konf., 4.–5. 9. 2007, Průhonice.VÚKOZ, v. v. i., s. 283–285.Rukopis doručen: 9. 2. 2012Přijat po recenzi: 26. 2. 2012160
<strong>Acta</strong> Pruhoniciana <strong>100</strong>: 161–166, Průhonice, 2012VÝSKYT SPONTÁNNÍHO INBREEDINGU A INBREDNÍ DEPRESE U MALÉPOPULACE POPULUS NIGRA L.OCCURRENCE OF SPONTANEOUS INBREEDING AND INBREEDINGDEPRESSION IN A SMALL POPULATION OF POPULUS NIGRA L.Kateřina Novotná 1,2 , Jaroslav Kobliha 2 , Miroslava Lukášová 1,31Výzkumný ústav <strong>Silva</strong> <strong>Taroucy</strong> <strong>pro</strong> <strong>krajinu</strong> a okrasné zahradnictví, v. v. i., Květnové nám. 391, 252 43 Průhonice, novotna@vukoz.cz2Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Kamýcká 1179, 165 21 Praha 6-Suchdol, kobliha@fld.czu.cz3Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního <strong>pro</strong>středí, Kamýcká 1179, 165 21 Praha 6-Suchdol, lukasova@fzo.czu.czAbstraktByla <strong>pro</strong>vedena dvě kontrolovaná opylení blízce příbuzných jedinců (sestra × bratr, tj. S × B) Populus nigra L. Jako kontrolaposloužilo potomstvo vzniklé z volného sprášení (VS) stejné matky. Na základě genetických analýz s použitím osmi mikrosatelitníchmarkerů bylo u VS nalezeno 55 % jedinců vzniklých ze spontánního inbreedingu. Semena z křížení S × B mělaprůkazně nižší energii klíčení a klíčivost než jedinci z VS (χ 2 =36,1 a χ 2 =64,3). Jedinci z křížení S × B vykazovali průkazněvyšší stupeň homozygotnosti o<strong>pro</strong>ti jedincům z VS na hladině významnosti α < 0,990. Ze získaných rostlin byl založen polnípokus metodou znáhodněných bloků ve čtyřech opakováních. Inbrední deprese byla částečně pozorována v případě odolnostipotomstev vůči rzi Melampsora larici-populina Kleb. U růstových charakteristik (výška rostliny, tloušťka kmínku) nebyl zjištěnstatisticky významný rozdíl mezi <strong>pro</strong>vedenými typy křížení.Klíčová slova: topol černý, příbuzenské křížení, mikrosatelity, inbrední depreseAbstractControlled pollination of two Populus nigra L. sibling groups (sister × brother, denoted here by S × B) was carried out. Progenyfrom the same female tree, derived by open pollination (OP), were used as a control. Based on genetic analysis using eightmicrosatellite loci, it was concluded that 55% of the OP <strong>pro</strong>geny were the result of spontaneous inbreeding. Seeds derivedfrom S × B crossings had significantly lower germination energy and germination capacity compared to seeds derived fromOP (χ 2 =36.1 and χ 2 =64.3). The S × B offspring showed a significantly higher rate of homozygosity compared to OP offspring,with a significance level of α < 0.990. The S × B <strong>pro</strong>geny were subsequently used to establish a randomised field trial with fourrepetitions. Increased susceptibility to Melampsora larici-populina Kleb. indicated a degree of inbreeding depression, althoughno differences in growth parameters (plant height and stem diameter) were observed between the two types of <strong>pro</strong>geny.Key words: black poplar, inbreeding, microsatellites, inbreeding depressionÚVODDruh topol černý, Populus nigra L., patří mezi evropské autochtonnídřeviny. Jako pionýrská dřevina se přirozeně obnovujena plně osvětlených stanovištích dobře zásobených pohyblivouvodou (Mottl, Dubský, 1994). Je přirozenou součástílužních lesů, břehových a do<strong>pro</strong>vodných porostů vodníchtoků a rozptýlené vysoké zeleně v krajině. Původně byl rozšířenýna celém území našeho státu, od nížin do podhorskýchoblastí. Jedním z hlavních důvodů ohrožení populací topolučerného je stále větší fragmentace a zanikání jeho přirozenýchstanovišť způsobené regulací vodních toků, rozsáhlým odvodněnímkrajiny a ústupem lužních lesů zemědělskému hospodařenía urbanizaci (Lefèvre et al., 1998).Inbreeding je výsledkem nenáhodného křížení mezi úzce příbuznýmijedinci (v krajním případě jde o autogamii). Tentojev směřuje k homozygotizaci (Falconer, 1989; Lynch, Walsh,1998) a v mnoha případech vede k vyštěpení genů letálníchnebo jinak škodlivých (Charlesworth, Charlesworth, 1999).Dochází také k narušení balance polygenního systému.Z těchto důvodů po samoopylení dochází k poklesu fitnesspotomstva. Tento pokles se nazývá inbrední deprese (Bednář,1997). Inbreeding se může vyskytnout nejen u cizosprašných,ale i u samosprašných rostlin (u těch buď samoopylením,nebo opylením jiným blízkým příbuzným jedincem [Thiele etal., 2010]). Průměrná hodnota inbrední deprese je statistickyvýznamně nižší u druhů převážně samosprašných než u převážněcizosprašných (Husband, Schemske, 1996). Na rozdílod živočichů, u rostlin si ne vždy uvědomujeme význam inbreedingua jeho důsledků na pokles životnosti rostlin.Pokud není přítomný mechanismus zabraňující příbuzenskémuopylení a následnému vzniku životaschopných potomků,může docházet k inbreedingu v rámci populace v příroděsamovolně. Jako minimální velikost životaschopné populacese v literatuře uvádí 500 jedinců (Franklin, 1980). Pravděpodobnostpříbuzenského křížení se zvyšuje se snižováním velikostipopulace (Keller, Waller, 2002; Harmon, Braude 2010).Například Natasha de Vere et al. (2008) zjistili, že populacedruhu Cirsium dissectum (L.) Hill s nižším počtem jedinců mámenší genetickou diverzitu, což mělo negativní dopad na pře-161
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49:
V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53:
z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55:
Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57:
Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59:
Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61:
Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63:
Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65:
Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67:
(např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69:
68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71:
70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73:
Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75:
ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77:
výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79:
úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81:
Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83:
Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85:
vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87:
Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89:
ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91:
zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93:
Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95:
Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97:
Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100:
Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102:
Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104:
Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106:
Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108:
44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144: ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152: Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154: Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156: Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158: Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159: Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 163 and 164: Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166: Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168: 167