do 0,050 (tab. 3). Výskyt záporných hodnot δ vyvrací předpokladvýskytu inbrední deprese v obou potomstvech příbuzenskéhokřížení u znaků výška 2010, výška 2011, tloušťkav 0,05 m 2011 a tloušťka v 0,5 m 2011.Nedostatek důkazů o předpokládaném výskytu inbrední depresemůže být způsoben tím, že díky příbuzenskému kříženídošlo u některých jedinců k homozygotizaci letálních recesivníchalel, která způsobila nevyklíčení semen nebo mortalitusemenáčů ihned v prvním roce života. Chybějící údaje růstovýchcharakteristik takových rostlin mohly vést ke zkreslenívýsledků. Značné ovlivnění výsledků mohly způsobit environmentálnípodmínky, ve kterých byly rostliny pěstovány.Inbrední deprese by se mohla vyskytnout až ve stresovýchpodmínkách (Kalinowski et al., 1999). V neposlední řaděmohl k zavádějícímu výsledku vést relativně malý počet sledovanýchrostlin. Pro další studium inbrední deprese v tétopopulaci topolu černého <strong>pro</strong>to budeme sledovat vlastnostipotomstev pocházejících z více samičích stromů a po více let.Analýzy DNANa základě analýzy DNA jednotlivých semenáčů byla pomocí8 SSR markerů potvrzena pravost rodičovství u všech semenáčůz KO, tj. 19 semenáčů bylo potomstvo křížení S × B xa 21 semenáčů bylo potomstvo křížení S × B y. Analýzy DNAjedinců z VS byly <strong>pro</strong>vedeny jak u 19 semenáčů vysázenýchv polním pokuse, tak i u 21 semenáčů nezahrnutých do polníhopokusu kvůli srovnatelnému počtu potomstva z VS a KO.V případě VS bylo celkově zjištěno 55 % jedinců pocházejícíchze spontánního inbreedingu (tab. 4) a 45 % semenáčů pocházejícíchz křížení vzájemně nepříbuzných rodičů (17,5%jedinců opylených ze vzdálenosti do 40 m a 27,5 % semenáčůopylených z větší vzdálenosti). Procento spontánního inbreedinguodpovídá intervalu 20–76 %, ke kterému došel Benetkaet al. (2008) při studiu izolované populace P. nigra. Tatohodnota může být ovlivněná rozmístěním stromů v porostu– sourozenci byli sázeni vedle sebe ve skupině.Tab. 3 Koeficient inbrední deprese (δ)Rez 17. 8. 2011 Výška 2010 Výška 2011 Tloušťka v 0,05 m2011Tloušťka v 0,5 m2011S × B x0,197 0,038 -0,010 -0,163 0,014S × B y0,050 -0,118 -0,138 -0,250 -0,043Vypočtené standardní populačně genetické parametry (početalel, očekávaná a pozorovaná heterozygotnost a polymorfníinformační obsah) skupin jedinců pocházejících z různýchtypů křížení shrnují tabulky 5, 6 a 7. Všechny lokusy bylypolymorfní s počtem alel 2–4 na jeden lokus v případě příbuzenskéhokřížení, resp. s počtem alel 3–7 v případě volnéhosprášení. Hodnoty očekávané heterozygotnosti byly zpravidlanižší než hodnoty pozorované heterozygotnosti. Hodnoty PICpotomků pocházejících z příbuzenského KO byly nižší u pětimarkerů v porovnání s potomky z VS, nepatrně vyšší hodnotybyly u dvou markerů u křížení S × B xa u jednoho markeru u kříženíS × B y. Výsledky chi-kvadrátu <strong>pro</strong> PIC (χ 2 = 0,09) potomstev<strong>pro</strong>kazují na hladině významnosti α < 0,990 (χ 2 = 0,02)(0,990)závislost velikosti PIC na typu křížení. Tyto výsledky, stejnějako výsledky studie Benetky et al. (2008), ukazují pokles heterozygotnostia zvýšení homozygotnosti potomstva z příbuzenskéhokřížení.Z uvedených výsledků vyplývá, že v přírodě u malých populacídruhu P. nigra dochází k spontánnímu inbreedingu, kterýmůže být do<strong>pro</strong>vázen inbrední depresí.Tab. 4 Výskyt spontánního inbreedingu u potomstev z VS nazákladě DNA analýzRodičovskád N %kombinaceS × B xdo 40 m 21 52,5S × B y1 2,5Pozn.: d = vzdálenost, N = počet jedinců, % = <strong>pro</strong>centuální podíl z celkovéhopočtu jedinců z VS.ZÁVĚRV přírodě dochází u P. nigra ke spontánnímu inbreedingu.V našem pokuse bylo zjištěno 55 % takto vzniklých životaschopnýchpotomků.Potomstva z příbuzenského opylení vykazovala zpravidla vyššíhomozygotnost na sledovaných alelách než potomstvo z volnéhosprášení.Semena pocházející z VS v porovnání se semeny z blízce příbuzenskéhokřížení měla téměř 2× vyšší energii klíčení a klíčivost.Inbrední deprese byla částečně pozorována ve sledovaném znakuodolnosti potomstev vůči rzi M. larici-populina, nebyla <strong>pro</strong>kázánau růstových charakteristik (tloušťka kmene, výška rostliny).Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi <strong>pro</strong>vedenýmitypy křížení u žádného ze sledovaných růstových znaků.PoděkováníTento článek vznikl za finanční podpory výzkumného záměruMZP 0002707301.LITERATURAAngeloni, F., Ouborg, N. J., Leimu, R. (2010): Meta-analysison the association of population size and life history withinbreeding depression in plants. Biological Conservation,vol. 144, no. 1, p. 35–43.164
Tab. 5 Populačněgenetické parametry potomků pocházejících z křížení S × B xLokus A N H oH ePICPMS04 4 40 1,000 0,756 0,700PMS07 3 40 0,950 0,667 0,584PMS09 4 40 1,000 0,754 0,697PMS12 2 40 0,500 0,380 0,305PMS14 3 40 0,700 0,577 0,507PMS16 3 40 0,550 0,519 0,393PMS20 3 40 0,825 0,640 0,558PMGC14 2 40 0,450 0,505 0,374Pozn.: A = počet alel, N = počet jedinců, Ho = pozorovaná heterozygotnost, He = očekávaná heterozygotnost,PIC = polymorfní informační obsah.Tab. 6 Populačněgenetické parametry potomků pocházejících z křížení S × B yLokus A N H oH ePICPMS04 2 22 0,682 0,502 0,370PMS07 2 22 0,682 0,485 0,362PMS09 3 22 0,727 0,650 0,564PMS12 2 22 0,455 0,359 0,290PMS14 3 22 0,455 0,540 0,471PMS16 3 22 0,773 0,659 0,571PMS20 2 22 0,727 0,474 0,356PMGC14 2 22 0,409 0,333 0,272Pozn.: A = počet alel, N = počet jedinců, Ho = pozorovaná heterozygotnost, He = očekávaná heterozygotnost,PIC = polymorfní informační obsah.Tab. 7 Populačněgenetické parametry potomků pocházejících z volného sprášení (VS)Lokus A N H oH ePICPMS04 7 18 1,000 0,819 0,769PMS07 5 18 0,889 0,621 0,536PMS09 6 18 0,889 0,730 0,662PMS12 3 18 0,833 0,646 0,553PMS14 5 18 0,889 0,730 0,659PMS16 4 18 0,611 0,627 0,537PMS20 5 18 0,778 0,702 0,629PMGC14 6 18 0,889 0,681 0,607Pozn.: A = počet alel, N = počet jedinců, Ho = pozorovaná heterozygotnost, He = očekávaná heterozygotnost,PIC = polymorfní informační obsah.Bednář, J. (1997): Vybrané kapitoly z genetiky rostlin. Brno,Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 123 s.Benetka, V., Černý, K., Pilařová, P., Kozlíková, K. (2011):Effect of Melampsora larici-populina on growth andbiomass yield of eight clones of Populus nigra. Journal ofForest Science, vol. 57, no. 2, p. 41–49.Benetka,V., Pospíšková, M., Vrátný, F., Tkaczyková, M.(2008): Inbreeding Depression in the Full-sib Offspringof Populus nigra L. <strong>Silva</strong>e Genetica, vol. 57, no. 4–5,p. 202–210.Benetka, V., Vrátný, F., Šálková, I. (2007): Comparison ofthe <strong>pro</strong>ductivity of Populus nigra L. with an interspecifichybrid in a short rotation coppice in marginal areas.Biomass and Bioenergy, vol. 31, no. 6, p. 367–374.ČSN 48 1211. Lesní semenářství – Sběr, kvalita a zkouškykvality semenného materiálu lesních dřevin. 2006165
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49:
V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53:
z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55:
Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57:
Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59:
Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61:
Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63:
Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65:
Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67:
(např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69:
68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71:
70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73:
Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75:
ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77:
výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79:
úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81:
Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83:
Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85:
vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87:
Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89:
ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91:
zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93:
Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95:
Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97:
Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100:
Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102:
Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104:
Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106:
Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108:
44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110:
Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112:
Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144: ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152: Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154: Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156: Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158: Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160: Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161 and 162: Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163: Ke statistickému zpracování gene
- Page 167 and 168: 167