stupnými epidemiologickými údaji a údaji o zastoupení popsanýchi předpokládaných hostitelských druhů rostlin bylyodhadovány také možnosti vývoje a potenciální významnostnového škodlivého organismu v podmínkách ČR. O výskytuvýznamných škodlivých organismů byla včasným způsobeminformována SRS a byl rovněž publikován v odborných periodikách.U vybraných organismů byl po dohodě se SRS <strong>pro</strong>vedentaké podrobný celoplošný monitoring jejich výskytu.Pro diagnostiku byly používány různé <strong>pro</strong>věřené metodické postupyzahrnující mikroskopii, biologické testy, sérologické testyELISA a molekulárně biologické RT-PCR a Real Time PCR.VÝSLEDKY A DISKUZEZa sedm let řešení bylo zjištěno celkem 42 nových škodlivýchorganismů.Největší počet, celkem 23 organismů, byl u houbových patogenů,přičemž nejvíce nových druhů <strong>pro</strong> území Česka, celkem17, bylo nalezeno u rodu Phytophthora. Na více než dvacetihostitelských taxonech dřevin byly detekovány následujícídruhy: Phytophthora alni – Cerny et al. (2008a), P. cactorum– Cerny et al. (2009), P. cambivora – Cerny et al. (2008b), P.citricola – Mrazkova et al. (2007), P. cinnamomi – Cerny et al.(2011), P. citrophthora – Cerny et al. (2011), P. gallica – Cernyet al. (2011), P. gregata – Cerny et al. (2011), P. gonapodyides– Cerny et al. (2011), P. megasperma – Cerny et al. (2011), P.multivora – Cerny et al., (2011), P. taxon oaksoil – Cerny etal. (2011), P. plurivora – Mrazkova et al. (2010), P. polonica –Cerny et al. (2011), P. ramorum – Cerny et al. (2011), P. taxonraspberry – Cerny et al. (2011), P. taxon salixsoil – Cernyet al. (2011). Tento nárůst lze přičítat zintenzivnění výzkumutěchto patogenů v ČR v posledních letech a také zvýšenéúrovni používaných diagnostických metod. Vedle toho bylopopsáno také 6 dalších houbových patogenů: Diaporthe eres,Diaporthe vaccinii – Mrázková, Černý (2007); Chalara fraxinea– Jankovský et al. (2009); Phoma exiqua var. populi –Cerny et al. (2008c); Monilia fructicola a Seiridium cardinale.Popis vlastností, údaje o rozšíření a škodlivosti většiny uvedenýchhoubových patogenů nejsou součástí tohoto článku.V oblasti virových infekcí bylo detekováno 7 nových virů: Tobaccostreak virus – TSV Mokrá et al. (2008), Petunia vein clearingvirus – PVCV, Scrophularia mottle virus – ScrMV – Mokráet al. (2007), Calibrachoa mottle virus – CbMV – Mokráet al. (2007), Hydrangea ringspot virus – HdRSV – MertelíkJ., Kloudová K. (2009), Rhododendron necrotic ringspot virus– RoNRSV, Petunia asteroid mosaic virus – PetAMV –Mokráet al. (2007).V oblasti škůdců bylo zjištěno 8 nových výskytů: Cinara curvipes– Havelka et al. (2008), Resseliella crataegi – Mertelík (2006),Thrips albopilosus, Polyphagotarsonemus latus, Phloesinus aubei– Mertelík et al. (2007), Pseudaulacaspis pentagona – Mertelík,Kloudová (2007a), Graphocephala fennahi – Mertelík,Kloudová (2007b) a Nuculaspis abietis.V oblasti fytopatogenních bakterií byly zjištěny 3 nové výskyty:Pseudomonas syringae pv. aesculi PSA – Mertelík, Kloudová(2011), Pseudomonas marginalis – Krejzar et al. (2008), Erwiniacarotovora subsp. carotovora.Dále byla popsána 1 phytoplasmatická infekce: Stolbur-Phytoplasma– StPh (Mertelík et al., 2004).Uvedené výsledky dokládají, že při systémové práci zaměřenéna vyhledávání nových škodlivých organismů vázaných navelmi rozmanitou vegetaci rostoucí mimo lesní a polní ekosystémybylo zaznamenáno nečekaně mnoho zjištění. Z hlediskadruhové rozmanitosti je spektrum zjištěných organismůvelmi široké, významně se liší četnost a frekvence jejich výskytu,způsob pasivního i aktivního šíření a dosavadní i předpokladatelnáškodlivost.Důvody velkého množství nových zjištění výskytu a vazebškodlivých organismů a jejich hostitelů lze hledat v kombinacirůzných vlivů spojených s klimatickými změnami, přesnějis dlouhodobě trvajícími výkyvy počasí a s nárůstem mezinárodníhoobchodu s rostlinami a rostlinnými <strong>pro</strong>dukty (Zahradník,2001). V oblasti detekce mikroorganismů pak takés používáním vysoce citlivých a přesných diagnostických metod,které umožnily detailní druhové rozlišení původců některýchchorob.Za hlavní přínos této práce lze považovat souhrnné doloženínových organismů a jejich vazeb (viz tab. 1), které jakopotenciální škodlivé organismy <strong>pro</strong>nikají do uvedeného ekosystémua přizpůsobují se v něm novým podmínkám. Podleokruhu hostitelských rostlin se postupně buď stávají novýmprimárním škůdcem přímo na ne<strong>pro</strong>dukčních rostlináchv ekosystému zastoupených, nebo tyto hostitelské rostlinymohou vytvářet rezervoáry škodlivých organismů <strong>pro</strong> ekosystémyrostlin <strong>pro</strong>dukčních. Významným jevem z hlediskachování nových škodlivých organismů je také možnost následnéhokomplexního působení s dalšími biotickými a abiotickýmifaktory ekosystému a vytváření tzv. polyetiologickýchonemocnění. Podíl jednotlivých faktorů je v těchto případechvelmi obtížně definovatelný, přičemž výsledné poškození napadenérostliny a ztráta jejích užitných vlastnosti bývají zpravidlavelmi výrazné.Protože řada rodů tzv. okrasných dřevin je široce využívánav lesním hospodářství, je sledování výskytu nových organismůa nových epidemiologických vazeb významnou součástírostlinolékařského výzkumu. Dlouhodobé monitorování výskytua škodlivosti organismů na úseku lesa <strong>pro</strong>bíhá v rámcičinnosti Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesníhohospodářství a myslivosti, v. v. i., Jíloviště-Strnady (Knížek etal., 2011; Pešková, Soukup, 2011). Z hlediska SRS je ve vazběna legislativu EU pozornost v rámci tzv. Pest Risk Assessment(PRA) věnována především tzv. regulovaným (dříve karanténním)organismům.Pro většinu uvedených škodlivých organismů nejsou známá,nebo dostatečně <strong>pro</strong>věřená účinná ochranná opatření, <strong>pro</strong>toje velmi důležité včasné vyhodnocení jejich vlastností a chovánív novém areálu jejich výskytu. Tyto údaje mohou současněpředejít i případným ekonomickým ztrátám v důsledkupozdního odhalení nového škodlivého organismu až v dobějeho přemnožení a vizuálně již nepřehlédnutelných <strong>pro</strong>jevů124
Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chování vybraných škodlivých organismů okrasných rostlin zjištěných v období 2005–2011Škodlivý organismus Hostitelská rostlina Rozšíření Symptomy napadení Současná míraškodlivostiMonilia fructicola okrasné rostlinyrodu MalusSeiridium cardinale Cupressocyparisleylandiiplošné – průzkumSRSspála květů a letorostů, hnilobaplodůjedna lokalita usychání větví, korové léze, výtokyexudátuTobacco streak virus – TSV Dahlia pinnata jedna lokalita nespecifické, často směsné infekces jinými viry a odrůdová rozdílnostvysoká –v závislosti napodmínkáchMožnosti vývoje, význam, komentář Obrazovápřílohapři přechodu na další rody (např. Prunus)a za příznivých klimatických podmínekvýrazné zvýšení škodlivostivysoká rozšíření na nové lokality a přechod na dalšípodčeledě Cupressoideaenízká, aleinterakces dalšími viryšíření vegetativním množením, ochranapreventivní systémem testování základníchstupňů množeníPetunia vein clearing virus – PVCV Petunia × hybrida jedna lokalita chloróza žilek listů estetická šíření vegetativním množením, ochranapreventivní systémem testování základníchstupňů množeníCalibrachoa mottle virus – CbMV Calibrachoa sp. jedna lokalita chloróza listů nízká šíření vegetativním množením, ochranapreventivní systémem testování základníchstupňů množeníScrophularia mottle virus – ScrMV Nemesia sp. jedna lokalita chlorotické kresby a kroužky estetická šíření vegetativním množením, ochranapreventivní systémem testování základníchstupňů množeníHydrangea ringspot virus – HdRSV Hydrangea sp. plošné chloróza, chlorotické skvrny,kresby a kroužkyodrůdová rozdílnostRhododendron necrotic ringspot virus– RoNRSVPetunia asteroid mosaic virus –PetAMVRhododendron sp. sporadické nekrotické koncentrické kroužkyna dvouletých a starších listechGoniolimontataricumsporadické chlorotické a nekrotické kresbya skvrnynízká šíření vegetativním množením, ochranapreventivní systémem vizuální selekcematečných rostlinestetická šíření vegetativním množením, ochranapreventivní systémem vizuální selekcematečných rostlinvysoká šíření vegetativním množením a osivem,ochrana preventivní systémem testovánízákladních stupňů množeníResseliella crataegi – bejlomorka Crataegus sp. jedna lokalita nekróza listů a výhonů vysoká při přemnožení lze předpokládat zvýšenívýznamuThrips albopilosus – třásněnka Magnolia accuminata jedna lokalita chloróza a deformace listů vysoká nejčastější hostitel v ČR je Humulus lupulus,možnost epidemiologické vazbyPolyphagotarsonemus latus – roztoč Chrysanthemum sp. jedna lokalita deformace listů a výhonů a tvorbakorkových pletivCinnara curvipes – mšice Abies concolor,A. grandisplošné nezjištěny, do<strong>pro</strong>vodný symptomje intenzivní potřísnění medovicía tvorba černívysoká šíření vegetativním množením, ochranapreventivní systémem vizuální selekcematečných rostlinestetická přechod na další hostitelské druhy Abies sp.a Pseudotsuga menziessii–obr. 1,2––––obr. 7, 8obr. 9, 10––––obr. 6125
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49:
V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53:
z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55:
Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57:
Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59:
Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61:
Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63:
Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65:
Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67:
(např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69:
68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71:
70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73:
Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79: úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81: Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83: Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85: vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87: Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89: ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91: zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102: Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108: 44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144: ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152: Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154: Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156: Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158: Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160: Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161 and 162: Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163 and 164: Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166: Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168: 167