vyhovující, a to jak z hlediska legislativního, tak z pohleduodborného. Uvedený fakt nás přivedl k rozhodnutí založit výzkumný<strong>pro</strong>jekt, jehož smyslem by bylo adaptovat Kochovumetodu do českého sociálně-ekonomického <strong>pro</strong>středí. Projektbyl řešen v letech 2005–2011. Dílčí výsledky a poznatky z řešeníbyly průběžně publikovány (Bulíř, 2007a, 2007b, 2008,2009, 2010).Cílem tohoto příspěvku je přinést ucelenější obraz o <strong>pro</strong>cesuadaptace Kochovy metody do našich podmínek a jeho výsledcích,zejména však o směrných ekonomických parametrech(předkalkulovaných cenových prefabrikátech) a dalších ukazatelíchpotřebných k výpočtům a úpravám cen jakýchkolivtaxonů okrasných rostlin vysázených na nejčastějších typechstanovišť.MATERIÁL A METODIKAV první etapě řešení <strong>pro</strong>jektu byla <strong>pro</strong>studována a analyzovánaposlední publikovaná verze Kochovy metody (Schulz et al.,2002) a další literatura (Hötzel, Hund, 2001; Breloer, 2007a).Z rozborů vyplynulo, že <strong>pro</strong> převod do poměrů ČR bude <strong>pro</strong>každou kategorii okrasných rostlin (listnaté stromy, jehličnatéstromy, listnaté keře, jehličnaté keře, pnoucí dřeviny, vřesovištnídřeviny, růže, trvalky) nutné:a) navrhnout technologické a cenové modely nákladůvýsadby a pěstování na nejčastějších typickýchstanovištích, kopírující odbornou praxí obvyklé,standardní postupy,b) u zvolených modelů vypočítat náklady v rozlišenína fázi výsadba včetně období tzv. dokončovacípéče (ČSN 83 9021) a období rozvojové péče (ČSN83 9051), a tu ještě v rozdělení na dvě plynule na sebenavazující časové fáze – první kratší fázi nazvanouzajišťování (zabezpečování, aklimatizace, stabilizace)a druhou delší fázi označovanou – pokračování(dokončování) rozvojové péče o dřevinu (trvalku),které budou považovány <strong>pro</strong> vymezené fáze za tzv.směrné ceny nákladů,c) časově ohraničit období rozvojové péče, resp. obě jejífáze (zajišťování a pokračování, resp. dokončovánírozvojové péče), a tato časová vymezení pokládatza směrné hodnoty,d) stanovit <strong>pro</strong>centní interval paušálních dopravníchnákladů <strong>pro</strong> dopravu sazenic od výrobce (ze školky)na místo výsadby,e) určit úrokovou míru <strong>pro</strong> úrokování vstupnícha průběžných nákladů na rozvojovou péči,f) vymezit <strong>pro</strong>centní rozpětí míry rizika neúspěchuvysazené rostliny ve fázi zajišťování.V průběhu prací na převodu Kochovy metody se ukázalo, že<strong>pro</strong> její aplikaci u nás může být účelné a <strong>pro</strong>spěšné navrhnouta otestovat ještě několik dalších úprav, změn a doplňků,zejména:g) rozšířit možnost použití metody na okrasné(ne<strong>pro</strong>dukční) trávníky, jež jsou prakticky součástíkaždého objektu zeleně, a živé ploty, potažmo stěny,jako velmi frekventované vegetační prvky tamtéž,h) vypracovat cenovou kategorizaci výpěstků (sazenic)okrasných dřevin i trvalek za účelem zjednodušenípostupu při určování standardní ceny sazenicejakéhokoliv taxonu o konkrétní velikosti a způsobupěstování,i) v sortimentech listnatých a jehličnatých stromů vymezitjako směrné parametry velikosti korun a časové rámcek dosažení plné funkčnosti,j) u sortimentů stromů vypočítat směrné ceny nákladů<strong>pro</strong> fáze výsadba, zajišťování a pokračování rozvojovépéče v závislostech na velikosti zvolené sazenice,normálně dosahované velikosti koruny a časupotřebném na rozvojovou péči, a to <strong>pro</strong> typická místaa trvalá stanovištěk) navrhnout nástroje korekce základní ceny okrasnérostliny po skončení rozvojové péče, tj. po jejímpřechodu do období udržovací péče,l) zjednodušit úpravu vypočítané základní ceny podlevěku, vad a poškození,m) vyhotovit jednoduchý a přátelský PC <strong>pro</strong>gram <strong>pro</strong>výpočet základní i aktuální ceny (věcné hodnoty)stromu,n) navrhnout způsob valorizace zjištěné aktuální cenydřeviny po roce 2011 do doby řádné aktualizacevýchozích směrných dat platných k roku 2011.Technologické modely byly navrženy tak, aby zahrnovaly nejenveškeré pracovní úkony v obvyklých četnostech, ale současněi veškeré materiály, s výjimkou ceny sazenice, v množstvía kvalitě, jak s nimi pracuje běžná <strong>pro</strong>jekční a realizačnípraxe. Jednotlivé modely byly technologicky sestaveny podlepo sobě následujících pracovních operacích a rozdělenyna fáze – výsadba, zajišťování a pokračování rozvojové péče.U listnatých stromů byly modely vypracovány <strong>pro</strong> vysokokmenyvšech potenciálních velikostí obvodu kmínku a zároveň nejběžnějšítypy sazenic z hlediska obalů kořenů, které jsou dostupnéna domácím trhu a používané oborem na nejčastějšícha typických trvalých stanovištích. Podobně byly zpracoványmodely <strong>pro</strong> jehličnaté stromy. U keřů, pnoucích dřevin a trvalekbyly modely sestaveny <strong>pro</strong> obecně zažité růstové (výškové)kategorie a typické lokality výsadby, u růží <strong>pro</strong> kategorie podlezahradnického třídění těchto dřevin a nejčastějšího místavýsadby. V případě okrasných trávníků <strong>pro</strong> typové kategorietrávníků podle ČSN 83 9031 a podle způsobu zakládání.Ocenění jednotlivých pracovních úkonů v technologickýchmodelech se uskutečnilo za pomocí Katalogu popisů a směrnýchcen stavebních prací 823-1 Plochy a úprava území (ÚRSPraha 2011). U položek se škálou více možností výběru (např.položka hloubení jamky podle objemu výkopku a <strong>pro</strong>centavýměny půdy) se volba optimální položky <strong>pro</strong> konkrétní velikostsazenice řídila dle zásad zakotvených v ČSN 83 9021a ČSN 83 9051. U katalogových položek pracovních operacís variantami <strong>pro</strong>vádění v různých terénních podmínkách(např. rovina-svah 1 : 5, svah 1 : 5–1 : 2) byly ceny uváděnýchalternativních položek aritmeticky zprůměrovány. Výjimkupředstavuje pouze model <strong>pro</strong> listnaté stromy v ulicích, ve kterém30
jsou práce uvažovány pouze na rovině, resp. svahu do 1 : 5. Pracovníoperace neobsažené v citovaném katalogu byly oceněnypomocí hodinové zúčtovací sazby uváděné zahradnickým<strong>pro</strong>vozem (Vrbka, 2006) vynásobené předpokládaným časemk jejich <strong>pro</strong>vedení.Do cenových modelů – fáze výsadby – nebyly zahrnuty ceny sazenicrostlin. Otázka cen sazenic je osvětlena níže v souvislostís kategorizací sortimentů okrasných rostlin do cenových skupin.Ceny neživých materiálů vstupujících do modelů byly převzatyz ceníků významných výrobců či velko<strong>pro</strong>dejců zveřejňovanýchna internetu nebo v tištěných katalozích. K cenámmateriálů se započítávala DPH ve výši 20 %, jejich dopravana místo určení a ztratné podle pravidel ve shora uvedenémkatalogu 823-1.Doprava osob na místo výsadby či k vykonání prací zahrnutýchdo rozvojové péče se kalkulovala podle principů uvedenýchve vyhlášce č. 377/2010 Sb.Směrné ceny nákladů <strong>pro</strong> fázi výsadba vznikly jednorázovýmsoučtem cen všech prací a materiálů spojených s výsadbou sazenicepodle modelu <strong>pro</strong> konkrétní stanoviště včetně finančnírezervy a dopravy pracovníků s výjimkou ceny sazenice (ve výpočtovémschématu figuruje jako samostatná položka), kterébyly navýšeny sazbou DPH 20 %.Náklady obou fází rozvojové péče – zajišťování a pokračování– vždy představují výdaje za více let. V cenovém modelu <strong>pro</strong>zajišťování stromů byly průměrné roční náklady zjištěny vydělenímcelkových nákladů fáze dobou jejího trvání počítanouv rocích. U keřů, pnoucích dřevin, růží, trvalek a trávníkůbyly náklady kalkulovány přímo na jeden rok.V případě fáze pokračování (dokončování) rozvojové péče sevýpočet průměrných ročních nákladů u stromů uskutečnilz nákladů vynaložených od předpokládaného stáří stromuv roce zajištění do věku 60 let, resp. z aritmetických průměrůnákladů počítaných <strong>pro</strong> věkové kategorie dřevin (věk při zajištění–15 let, 16–20 let, 21–40 let, 41–60 let), na které jsouv modelech vázány technologické zásahy. Následně se váženýmprůměrem hodnot aritmetických průměrů věkových kategoriízískala průměrná roční cena fáze pokračování rozvojovépéče. Vážené průměry se spočítaly vždy <strong>pro</strong> každou velikostkoruny a směrnou dobu druhé fáze rozvojové péče, resp. jejípětileté intervaly (např. 10, 15, 20). Hodnoty takovéto časovéřady vypočítané <strong>pro</strong> každou velikost koruny byly nakonecopět váženým průměrem převedeny na tzv. jednotnou průměrnouroční cenu univerzálně použitelnou <strong>pro</strong> jakoukolivdobu pokračování rozvojové péče. U keřů, pnoucích dřevin,příp. trvalek se směrná cena nákladů <strong>pro</strong> fázi pokračování rozvojovépéče počítala přímo na jeden rok.Časové vymezení etapy rozvojové péče a její rozdělení na dvěna sebe plynule navazující fáze (zajišťování a pokračování)se <strong>pro</strong>vedlo v duchu Kochovy metody. Stanovení konkrétnídoby trvání fází <strong>pro</strong> jednotlivé taxony okrasných rostlin seuskutečnilo na základě informací o docilovaných, resp. průměrnýchrozměrech korun dřevin v normálních ekologickýchpodmínkách a rychlosti jejich růstu publikovaných v dendrologickéliteratuře, školkařských katalozích, jakož i na základěvlastních zkušeností a sdělení odborníků z praxe i škol přikonzultacích <strong>pro</strong>blematiky.Sazba <strong>pro</strong> paušální dopravní náklady vznikající v souvislostis pořizováním sazenice, tj. její dopravou ze školky na místotrvalé výsadby, byla vytvořena spekulativní cestou po konzultacíchs praktiky, ze záznamů a faktur realizačních firem,údajů z rozpočtů různých sadovnických objektů i vlastníchzkušeností.Stanovení úrokové míry <strong>pro</strong> výpočet cen dřevin na trvalémstanovišti <strong>pro</strong>vedli ekonomičtí odborníci podle Kochovýchzásad. Její výše byla odvozena od bankovních sazeb <strong>pro</strong> střednědobéa dlouhodobé úvěry, hypotéky, dluhopisy, vklady,půjčky a další bankovní <strong>pro</strong>dukty za uplynulých 40 let (Rosochatecká,Tomšík, 2007).Určení míry rizika <strong>pro</strong> fázi zajišťování (stabilizace) rostlinyna trvalém stanovišti se uskutečnilo spekulativně s přihlédnutímk limitům přirozeného úhynu v Katalogu popisů a směrnýchcen stavebních prací 823-1 Plochy a úprava území.Cenová kategorizace výpěstků (sazenic) okrasných rostlin, tj.roztřídění pěstovaného sortimentu podle velkoobchodních<strong>pro</strong>dejních cen do homogenních cenových skupin, se realizovalapodle ceníků dominantního nebo nejvýznamnějších<strong>pro</strong>ducentů v ČR, vždy z několika po sobě jdoucích expedičníchsezón. K cenám tzv. akčním nebylo přihlíženo. V případělistnatých stromů se jednalo o Arboeko Obříství, u jehličnanůo Ovocné a okrasné školky Litomyšl, u listnatých keřů taktéžo Ovocné a okrasné školky Litomyšl a Okrasné a lesní školkyŠLP v Kostelci nad Černými lesy, u pnoucích dřevin o školkuParkon Libice nad Cidlinou. Kategorizace rododendronůa vřesovištních druhů se uskutečnila podle nabídek VÚKOZ,v. v. i., Průhonice, školek v Litomyšli a v Kostelci nad Černýmilesy. Cenová kategorizace růží se realizovala podle nabídeka informací z růžových školek v Praze-Kunraticích, Litenčicích,Blatné a Litomyšli, u trvalek z ceníků firmy PerenyHlavenec, Botanické zahradnictví – Holzbecherovi a Ovocnéa okrasné školky Litomyšl. Cenové kategorie taxonů rostlinnezařazených do ceníků jmenovaných subjektů byly odvozenyod podobných nebo analogicky pěstovaných taxonů. Směrnéceny sazenic v jednotlivých cenových skupinách okrasnýchrostlin vlastně tvoří ceny u uvedených subjektů. V případěvíce subjektů jde o průměr jejich cen. Ceny travních kobercůbyly utvořeny z nabídek trávníkových školek Vrbas Kobylniceu Brna, Aquastart Mratín a Agro CS Česká Skalice.Definování směrných parametrů růstu u okrasných dřevina trvalek (velikost koruny stromů, čas potřebný <strong>pro</strong> dosaženístadia plné funkčnosti neboli doba pokračování rozvojovépéče, typ keře, liány, výška trvalky v květu) k výběru adekvátníhosměrného data průměrných ročních nákladů se uskutečnilopodle údajů publikovaných v sadovnické, dendrologickéa perenářské literatuře, informací v tuzemských i zahraničníchškolkařských katalozích, a také na základě osobních zkušenostía konzultací s odborníky.Hodnoty koeficientu věku <strong>pro</strong> úpravu základní ceny okrasnýchrostlin po přechodu do období udržovací péče byly stanovenyspekulativně – predikcí podle potenciálních pěstebníchzásahů, frekvencí a jejich intenzity.31
- Page 1 and 2: A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4: OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6: Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8: trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10: ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12: Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14: Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16: V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18: (aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20: 28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22: 55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24: Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26: Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27: Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 32 and 33: Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35: V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37: ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40: Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42: Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44: Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46: Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48: Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49: V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53: z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55: Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57: Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59: Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61: Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63: Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65: Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67: (např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69: 68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71: 70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73: Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79: úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81:
Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83:
Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85:
vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87:
Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89:
ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91:
zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93:
Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95:
Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97:
Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100:
Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102:
Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104:
Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106:
Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108:
44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110:
Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112:
Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114:
‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116:
Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118:
ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120:
Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122:
k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124:
Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126:
Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128:
Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130:
Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132:
Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134:
Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136:
při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138:
Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140:
typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142:
Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144:
ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146:
EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148:
Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150:
fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152:
Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154:
Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156:
Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158:
Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160:
Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161 and 162:
Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163 and 164:
Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166:
Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168:
167