Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

(např. požární nebo koupaliště), těžební poklesové sníženiny zaplavenévodou, zaplavené kamenolomy, štěrkoviště, močály.Zastavěná plocha zabírá intravilán sídel a je tvořena i zahradami,průmyslovými, zemědělskými a dopravními areály, pokudnavazují na intravilán obce nebo jsou uvnitř vymezenéhoareálu. Původně byla v legendě rozlišována městská zástavbaa venkovská zástavba. Z technických důvodů autoři rozlišujíjen zastavěnou plochu.Rekreační plocha obsahuje území chatových osad, zahrádkářskýchkolonií, rekreačních a sportovních areálů mimo intravilánysídel.Ostatní plochy – do této kategorie spadají další antropogenněsilně pozměněné plochy mimo intravilán jako dopravní areály(letiště a objekty s nimi bezprostředně související, benzinovépumpy, motely, nádraží, parkoviště, kolejová a kontejnerováseřadiště, mimoúrovňová křížení silnic a dálnic), školskéobjekty, militární (pevnosti, bunkry, pěchotní tvrze), hrady,zříceniny, zámky a zámecké areály, parky, léčebny, elektrárny,funerální objekty (hřbitovy, mohyly, mohylová pole), skleníkyv zahradnictvích, objekty povrchové těžby nerostných surovina skládky a nevyužívaná půda (např. skály).Vytvořená databáze umožňuje velmi podrobně sledovata kvantifikovat stav a změny využívání země na území Českérepubliky jako výsledek interakce mezi přírodou a lidskouspolečností v časových řezech 1836, 1876, 1956, 1995a 2006. Za druhé pak, a to je pro účel tohoto článku ještědůležitější, kvantifikovat změny ve využívání země mezi jednotlivýmičasovými řezy, a tím i změny a trendy v interakcipřírody a společnosti v čase a prostoru. Databáze umožňujevymezit rozsah, rozlohu a počet stabilních ploch, na kterýchnedošlo za sledované období ke změnám využívání země. Dálepak informuje o počtu změn využívání ploch ve studovanémobdobí. Autoři tak měli možnost hodnotit změny interakcemezi přírodou a společností v prostoru a čase a stabilitu krajiny.Za třetí databáze umožňuje různými způsoby vizualizovatzměny v krajině v posledních 170 letech.VÝSLEDKYStav využívání krajiny v roce 1836–1840Databáze postihuje stav využívání krajiny na základě mapII. rakouského vojenského mapování v měřítku 1 : 28 800.Na Hlučínsku pak na základě pruských topografických map.Ve studovaném území převládala orná půda, která zabírala vícenež polovinu plochy (54,2 %). I podíl trvalých travních porostůbyl ještě poměrně vysoký (17,9 %), zejména v pahorkatinácha vrchovinách Nízkého Jeseníku. Lesní porosty zabíralyzhruba ¼ území (24,5 %). Řeka Morava po vstupu do Hornomoravskéhoúvalu anastomozovala v rozsáhlých lužníchlesích pod Litovlí. Oskava před soutokem volně meandrovalav loukách v nivě. Pole v nivě a na sousedních nízkých terasáchbyla chráněna nízkými (selskými) hrázemi. Ohrázovány bylyi mlýnské náhony. Město Olomouc je na mapě znázorněnéjako barokní pevnost sevřená hradbami na řece Moravě, kteráse dělila na ramena (Velká Morava, Střední Morava). Jižněod Olomouce převládaly ve Středomoravské nivě louky. Řekavytvářela velké volné meandry. Řeka Bečva v úseku mezi ValašskýmMeziříčím a Hranicemi na Moravě divočila, v korytěměla rozsáhlé štěrkové lavice. V Moravské bráně Bečva volněmeandrovala v převážně lučinaté nivě. Řeka Opava volně meandrovalav nivě s poli a loukami. Zalesněné bylo okolí městaOpavy sevřené hradbami. Rovněž řeka Odra pod městemOdry vytvářela nádherné volné meandry v nivě s loukami.Stav využívání krajiny v roce 1876Databáze postihuje stav využívání krajiny na základě mapIII. rakouského vojenského mapování v měřítku 1 : 25 000.V období mezi druhým (1836) a třetím (1876) rakouským vojenskýmmapováním se v souladu s trendy vědecko-technickérevoluce v zemědělství zvýšil podíl orné půdy, která dosáhla svéhomaxima (60,0%) ve studovaném období 1836 –2006. Výrazněnaopak poklesl podíl trvalých travních porostů z 17,9 %v roce 1836 na 12,6 % v roce 1876. Zejména v nivách ubyloluk a přibylo polí (obr. 2). Vypuštěna byla řada rybníků a jejichdna přeměněna na ornou půdu. Rozloha lesních porostů(24,0%) i jejich prostorové rozmístění se podstatně nezměnilo.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1836–1876Digitální databáze umožňuje sledovat změny v interakci přírodya lidské společnosti v krajině v obdobích mezi jednotlivýmičasovými řezy. Období mezi druhým (1836) a třetím (1876)rakouským vojenským mapováním bylo obdobím velmi rychléhovývoje kulturní krajiny vlivem vědecko-technické revolucev zemědělství a průmyslové revoluce. Rostoucí poptávka po potravinácha nové technické možnosti zemědělců vedly k rozoráváníploch i méně vhodných pro zemědělské obdělávání.V roce 1850 byla dokončena stavba sítě císařsko-královskýchsilnic (Musil, 1987, s. 175), které spolu s rostoucí sítí železnicpodstatně přispěly k fragmentaci krajiny. Železnice postupněpřevzaly dálkový transport lidí i zboží. Hornomoravskoua Středomoravskou nivu protnuly náspy a další objekty Severnídráhy postavené do Olomouce v letech 1836–1841 a prodlouženév roce 1845 až do Prahy. Náspy nadržovaly vodu připovodních a měnily poměry v Hornomoravské a Středomoravskénivě. Vývoj urbanizované krajiny Olomouce a jejíhookolí brzdil status města jako barokní pevnosti sevřené hradbami(obr. 2). Ve Středomoravské nivě došlo ve velké mířek rozorání luk a jejich přeměně na ornou půdu (obr. 2).Stav využívání krajiny v letech 1953–1956Po dlouhé přestávce (cca 75 let) byl další ucelený soubor vojenskýchtopografických map velkého měřítka 1 : 25 000 publikovánv letech 1952–1956 (S52). V první polovině 20. století došlov kulturní krajině mapovaného území k zásadním změnám.Mimo jiné proběhla po I. světové válce první československázemědělská reforma, kterou po II. světové válce následovaladruhá zemědělská reforma. Obě reformy měly vliv na strukturuagrární krajiny.66