Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Je potřebné připomenout některá významná data ve vývojiústavu. Tento výčet není vyčerpávající a jistě bude v budoucnostidoplňován.Sortimentu dřevin a trvalek byla v Průhonicích věnovánatrvalá pozornost. Svědčí o tom také tři cenné publikace zakladatelePrůhonického parku A. E. Silva Taroucy a CamilloSchneidera: Freiland – Nadelgehölze, Laubgehölze, Stauden(1913), které mají v odborném světě stále své významné místo.Po druhé světové válce byla prakticky veškerá pozornost ústavuvěnována výzkumu v oblasti okrasného zahradnictví. Sadovnickývýzkum se v ústavu řešil od doby jeho vzniku aždo roku 1962 v těsné vazbě na areál Průhonického parku.Problematika sadovnictví a dendrologie se tehdy velmi úzceprolínala a doplňovala. Ústav byl jediným garantem za údržbua další rozvoj tohoto komplexu. Vzorná údržba výsadeb,na vysoké úrovni uplatňované biologické obnovy porostůa introdukce dřevin byly po desítky let příkladně spojoványse zásadami estetického uspořádání použitých druhů. Hlavníosobností v této oblasti byl doc. dr. Bohumil Kavka, kterýv r. 1955 začal řešit úkol: „Hodnocení dřevin a květin z hlediskasadovnického použití“. Nejvhodnější druhy a odrůdylistnatých stromů charakterizoval v letech 1955–1967, křoviny1962–1970, trvalky 1956–1965. Známým odborníkem sestal prof. dr. ing. Jaromír Scholz, jehož Rajonizace okrasnýchdřevin a jejich společenstev v ČSSR je stále uznávaná.Souborný projekt „Studium, udržování a využívání světovéhosortimentu okrasných rostlin“ započal v r. 1954, a postupněhodnotil významné dřeviny zámeckých parků Československa.Pro záchranu cenného sortimentu dřevin – předevšímale také samotných objektů – zámeckých parků byl řešenúkol „Výzkum historicky sortimentálně a umělecky cennýchparků, k zajištění trvalé hodnoty a matečného materiálu, proudržení světového sortimentu“. Výsledky obsahuje řada publikacíing. Hiekeho, především „Dřeviny zámeckých parkův Čechách a na Moravě“ (Kraj: Středočeský, 1965, Východočeský,1967, Jihočeský, 1970, Západočeský, 1970, Severočeský,1973, Jihomoravský, 1976).Později se pozornost soustředila na sadovnicky významné zástupcedřevin. V rámci komplexního úkolu „Výzkum světovéhosortimentu okrasných dřevin“ byl hodnocen sortimentšeříků, plaménků, zlatic, vajgelií, vřesů a vřesovců, mochen,rododendronů aj.S příchodem nového ředitele, prof. ing. Jiřího Marečka, CSc.(1971), se začala měnit a rozšiřovat koncepce a náplň výzkumnépráce a také propagátorská činnost ústavu. Jehopřičiněním došlo k posílení pozice a významu ústavu. Předevšímbyly rozšířeny aktivity v oblasti plánování, projektovánía realizace sadovnických a krajinářských úprav. Byla postupnězpracována řada modelových projektů, provedena řada analýza ekonomických hodnocení projektovaných i realizovanýchsadovnických a krajinářských úprav. Pozornost se soustředilana řešení státního úkolu Ochrana a tvorba životního prostředív pražské aglomeraci. Dále se na sadovnickém oddělení řešilstátní úkol Omezování negativního působení civilizačníchfaktorů zemědělství a potravinářství.V letech 1970–1971 byla dokončena výstavba velké plochytehdy moderních skleníků, které umožnily výzkum pěstebníchtechnologií, především květin k řezu. To bylo také podnětemk úzké spolupráci s výrobními podniky, především s velkými závodypodniku Sempra a k přímému zavádění výsledků výzkumudo praxe, včetně dodávání výchozích množitelských materiálů.V polovině sedmdesátých let došlo k založení Základního sadovnickéhoa dendrologického pracoviště, nynější Dendrologickézahrady, kde byl postupně na rozloze 80 ha soustřeďována hodnocen sortiment okrasných dřevin. Zahrada byla a je koncipovanána principu soustavného hodnocení a ukázky širokýchmožností uplatnění dřevin v zahradní a krajinářské tvorbě.Byla založena nová ústavní publikační řada nazvaná AktualityVŠÚOZ v Průhonicích (r. 1981), ve které byla monotematickyzpracována konkrétní témata řešená v ústavu, a tove dvou řadách – Sadovnictví a krajinářství a Okrasné rostliny.Zintenzivnilo se vydávání ústavní tiskoviny Acta Průhoniciana,ale zaniklo, bohužel, vydávání sborníku Vědecké práceVÚOZ. Začala se vydávat Ročenka (r. 1980). Instalovala sePoradenská sadovnická služba, která rovněž vydávala tiskovézprávy nazývané Informace VŠÚOZ – tvorba a údržba zeleně(od r. 1985).V letech 1982–1987 ústav řešil výzkumné úkoly „Racionalizacevýroby okrasných rostlin“ a „Intenzifikace funkčnípůsobnosti zeleně v životním prostředí“. Sadovnické a krajinářskéoddělení se zaměřilo na problematiku optimalizacesystému sídelní zeleně, zpracování systémů rozptýlené zeleněve venkovské krajině, racionalizaci zakládání a údržby zeleněa optimalizaci projektových řešení zelených ploch. Vyhodnocovalyse sortimenty dřevin v osmi tematických okruzích.V letech 1987–1991 řešil ústav státní výzkumný úkol „Racionalizacesystému zeleně v životním prostředí člověka“.Hodnocení růstu, biologických vlastností a mrazuvzdornostise věnoval úkol „Genofond dřevin pro nové systémy zeleněv ekologicky ohrožených územích“. Ochrana genofondu kulturníchrostlin probíhá v projektu „Národní program konzervacea využití genofondu rostlin“. Náš ústav v tomto komplexněpojatém úkolu garantuje genofond okrasných rostlin.Záchrana cenného domácího genofondu památných stromůbyla součástí výzkumného projektu v letech 1996–2005.Přehled genofondu dřevin a trvalek je uveden v publikaci„Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu okrasného zahradnictvíPrůhonice“ (Tábor, I., Součková, M., 1995).V rámci výzkumného záměru „Záchrana, soustřeďování,uchování a využití genofondu rostlin k tvorbě kulturní krajinyvčetně ohrožených a devastovaných území“, probíhajícíhov letech 1999–2004, byla např. řešena problematika možnostíobnovy zeleně v urbanizovaném prostoru (systémy zeleně,vnitrobloky), ochrany fondu historických parků, zahrad a historickýchkrajinných úprav (metody evidence a dokumentace,historické a městské parky, hřbitovy, komponované krajinnéareály). Pro území narušená těžbou a průmyslovou výroboubyly sledovány možnosti koncepčního řešení formou krajinnéhoplánu, problematika obnovy trvalé vegetace, využitípůdních kondicionérů na růst dřevin vysazených na antropogenníchpůdách a další. Systematicky byly studovány systémy6