Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Nejvyšší polohy pak jak v České vysočině, tak i v ZápadníchKarpatech zabírá biota jedlobukového stupně. V České vysočiněje souvisle zalesněná Hanušovická vrchovina a některéčásti Nízkého Jeseníku (např. Oderské vrchy). V ZápadníchKarpatech jsou pak souvisle zalesněné Hostýnské vrchy.Osídlení lidmi a vytváření kulturní krajinyStopy po prvním osídlení zkoumaného území pravěkými lidmiv pleistocénu nacházíme v jeskyních Mladečského krasuu Litovle. Současná krajina se začala vyvíjet počátkem holocénupřed cca 10 000 lety. Z přírodní převážně zalesněné krajinyvznikla lidskou činností řada typů kulturních krajin. V nejnižšíchpolohách se dnes vyskytují rovinné krajiny poříčníchniv, zejména střední Moravy (Středomoravská niva), střednía dolní Bečvy, střední Odry a dolní Opavy. Typ zemědělskýchnížinných pahorkatin je příznačný pro Hornomoravský úval(Haná), Moravskou bránu a Opavskou pahorkatinu. Úpatnízemědělské, již dosti členité pahorkatiny, vytvářejí krajinuPodbeskydské pahorkatiny. Pro sv. část zkoumaného územíje typická pahorkatinná až vrchovinná krajina Nízkého Jeseníkus mozaikou drobných lesů, polí a luk. Lesohospodářskévrchovinné krajiny České vysočiny se vyskytují v okrajovýchčástech Nízkého Jeseníku (Oderské vrchy) a v Hanušovickévrchovině. Lesohospodářskou flyšovou vrchovinnou krajinupředstavují Hostýnské vrchy. Urbanizovanou krajinu představujezejména krajské město Olomouc a jeho okolí. Západněod Olomouce v nivě Moravy byla vyhlášena CHKO LitovelskéPomoraví. Do sz. části území dále zasahuje CHKO Jeseníkya do v. části CHKO Poodří. Na listu je několik přírodníchparků (např. PPk Sovinecko, Údolí Bystřice, Moravice).V Nízkém Jeseníku se nachází vojenský výcvikový prostor(VVP) Libavá.Z geohazardů se vyskytují povodně, svahové deformace (předevšímv Karpatech), urychlená vodní a větrná eroze půdy. Přikatastrofické povodni v roce 1997 byla zaplavena celá Středomoravskániva.MATERIÁL A METODIKAAutoři pro zkoumání změn interakce mezi přírodou a společnostív období 1836–2006 využili databázi o využití krajinyvytvořenou kolektivem pracovníků z oddělení krajinnéekologie a oddělení aplikací GIS Výzkumného ústavu SilvaTaroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., na základěpočítači podporované analýzy historických a současnýchtopografických map (Mackovčin, 2009). Tato metoda se ukázalapro daný účel jako velmi vhodná a je často používánajak v geografii, tak i v krajinné ekologii (Bičík et al., 2001;Boltižiar, 2007; Haase et al., 2007; Hamre et al., 2007; Kilianová,2001; Pauditschová, 2003; Pucherová et al., 2007;Uhlířová, 2003; Žigrai, 1998, 2001, 2004). Digitální mapyvytvořené na základě zmíněné databáze představují modely,které vizualizují krajinné charakteristiky a vztahy mezi složkamivytvářejícími prostorové systémy (Koomen et al., 2007;Lipský, 2001).S pomocí počítačů byly analyzovány vojenské topografickémapy velkého měřítka pořízené v letech 1836–2006 na územíČR, a to Vídeňským vojenským zeměpisným ústavem (II.a III. rakouské vojenské mapování 1836–1880), Generálnímštábem československé lidové armády a jeho nástupnickouorganizací – Generálním štábem Armády České republiky(vojenské mapování 1952–1995) a Českým úřadem zeměměřičskýma katastrálním (Základní mapa ČR – digitální verzeZabaged, 2002–2006). Na Hlučínsku byly využity pruskétopografické mapy z první poloviny 18. století. Zpracováníprobíhalo v prostředí GIS s využitím softwaru ArcGIS firmyESRI.Použité kategorie využití země jsou vedené v tab. 1.Tab. 1 Přehled kategorií využití zeměKód Název1 Orná půda2 Trvalý travní porost3 Zahrada a sad4 Vinice a chmelnice5 Les6 Vodní plocha7 Zastavěná urbanizovaná plocha8 Rekreační plocha0 OstatníJednotlivé kategorie využití ploch byly pro účely výzkumu definoványnásledovně (Mackovčin, 2009):Ornou půdu představují plochy obdělávaných polí pro zemědělskouvýrobu sloužící k pěstování obilovin, okopanina technických plodin, kukuřice, luštěnin, krmiv, olejnin, zeleninyatd.Mezi trvalé travní porosty patří pastviny, louky i s mokřady,rozptýlenými keři a stromy, stepi, polostepi, lada, vřesovištěa rákosiny. Protáhlé trvalé travní porosty byly digitalizoványod šířky 40 m.Zahrady a sady – na mapách z období 2. vojenského mapováníspadají do této kategorie i zelinářské a jiné zahrady.V případě, že jsou na mapách zobrazeny 1–2 domy mimointravilán s přilehlou velkou zahradou, spadá polygon do tétokategorie.Mezi vinice a chmelnice spadají i související objekty mimointravilán obce (např. vinné sklepy uvnitř vinic nebo na jejichokraji). Autoři vymezovali tuto kategorii i v případech, navazuje-livelký areál vinice (chmelnice) na zastavěnou krajinu.Lesy zahrnují rovněž lesohospodářské objekty v lese nebona okraji (myslivny, manipulační plochy), příměstské a rekreačnílesy s osvětlením a rekreačními objekty, podmáčené lesy,arboreta mimo intravilán obce, zámecké a historické oborya bažantnice, souvislé porosty křovin, větrolamy.Mezi vodní plochy patří mrtvá ramena stále nebo občasně zaplněnávodou, jezera, rybníky, vodní nádrže mimo intravilán obce65