Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Inventarium (1807, březen) – ručně psaný seznam(HALW A6/7). Summarisches Verzeichniss (1807, podzim) – ručně psanýseznam (HALW 7/126). Liefka (1807) – ručně psaný seznam (HALW A6 9/No.1/1). Verzeichniss (1811) – (HALW bez označení; MZA F63). Verzeichniss (1814) – tištěný ceník, doplněný o ručněpsaný text (MZA F63).Velký význam měly disertační práce vzniklé na pracovišti autorůtohoto příspěvku (Krejčiřík, 2004; Křesadlová, 2006),jejichž interpretace výše uvedených primárních pramenů bylapro potřeby tohoto příspěvku kriticky zhodnocena. Z dalšíchpramenů byl využit především Tábor (1987).Současné taxonomické pojetí a názvosloví přírodních taxonůvychází z Klíče ke květeně České republiky (Kubát, 2002),pro kultivary pak byly využity publikace List of Names ofWoody Plants (Hoffmann, 2010), Der Große Zander (Erhardt,2008) a Krüssmann (1976–1978, 1983).K propojení dobových historických názvů dřevin se současnýmibyly nejdříve využity internetové portály IPNI (2012),GBIF (2012) a IOPI (2012). V následujícím kroku sehrálydůležitou roli především významné dobové prameny z německéjazykové oblasti, a to Borkhausen (1800) a Wendt (1804);na první jmenovaný se přímo odvolávají tištěné nabídky knížecíchškolek. K dalším důležitým pramenům patřily obzvláštěnásledující publikace: Aiton (1789), Koch (1869–1873),Rehder (1940), Krüssmann (1976–1978, 1983), Jork a Wette(1986) a Rode et al. (1994).Základním pramenem o době zavedení taxonu do kulturybyli Krüssmann (1976–1978, 1983) a Goeze (1916), doplňkověpak Rehder (1940) a Bärtels (2001). Období zavedenído kultury v LVA vyjadřuje rok, pro který je v pramenech doloženaprvní zmínka o přítomnosti taxonu v areálu: pěstovánna trvalém stanovišti, nabízen k prodeji či získán jako sazenicenebo osivo. Ve třech pracovních soupisech školkařských výpěstkůliechtensteinských školek z roku 1807 (HALW A-6/7)je uváděno stáří sazenic, dle kterého je počátek zavedenído kultury posunut dopředu. U jednoletých sazenic z březnovéhoseznamu je pak jako doba introdukce uváděn rok 1806,u dvouletých sazenic rok 1805 atd. Dle seznamu z podzimuje u jednoletých sazenic uváděn tentýž rok, u dvouletých pakrok 1806 atd. V případě, že byl jeden taxon zaznamenán podrůznými jmény, jsou uvedeny všechny použité dobové názvy.První v pořadí je název, případně několik názvů, z rokuzavedení do LVA, následují jména z pozdější doby, přičemžza každým z nich je v závorce uveden rok jejich registrace.Rozdílnost názvů pro tentýž taxon, vzniklá evidentně jejichchybným psaním (např. vynechání písmen, fonetické psaní),není brána do úvahy; v těchto případech je použit dobovýnázev z nejstaršího pramenu.VÝSLEDKY A DISKUZEPodrobné výsledky šetření jsou uvedeny v tab. 1 na str. 83.Vyplývá z nich, že v LVA bylo od konce 18. století do polovinydruhé dekády 19. století pěstováno v objektech zahradnía krajinářské architektury, či produkováno a nabízeno zdejšímiškolkami, 105 taxonů dřevin původních na území Českérepubliky a jejich kultivarů. Přírodní taxony z toho představovaly78 položek (74 %). Pouze v jednom případě nebyl zastoupenpůvodní druh, ale jeho kultivar. Velkou většinou jdeo listnaté dřeviny, jež představují 97 položek (92 %). Porovnáme-lizjištěný počet přírodních taxonů dřevin pěstovanýchv LVA s počtem druhů uvedených v publikaci Dřeviny českérepubliky (Úradníček et al., 2009), které byly v prvních dvoudekádách 19. století již popsané a jež nezahrnují druhy Rubusfruticosus agg. (cca 160), představují přibližně polovinuz tehdy známých druhů. Nebudeme-li brát v úvahu drobnékeříčky, představují taxony pěstované v LVA již dvě třetiny.V knížecích školkách bylo pěstováno a nabízeno 45 položek,tzn. 43 % všech zjištěných taxonů.Výrazná převaha přírodních taxonů nad kulturními vyplýváze skutečnosti, že v prvních dvou dekádách 19. století bylošlechtění dřevin ještě málo intenzivní. Přestože se v danémobdobí vkládaly velké naděje do zavádění cizích dřevin, je početvysazovaných taxonů i z dnešního pohledu vysoký a plněsrovnatelný s nejznámějšími objekty tehdejší střední Evropy;viz Jork a Wette (1986), či Rode et al. (1994).Prezentované údaje je třeba chápat jako dílčí příspěvek k poznánídané problematiky, protože jak v LVA, tak u některýchdalších objektů lze předpokládat ještě nezpracované archiválie,popřípadě nezveřejněné výsledky bádání. Vzhledemk tomu, že často chybí údaje o stáří zaznamenaných rostlin,je pravděpodobné, že se v daném objektu nacházely již dříve.Zkoumání na tomto poli komplikuje a jeho výsledky zčástirelativizuje neuvádění autorů dobových názvů dřevin ve studovanýchmateriálech. V některých případech nebylo protomožné dospět ani k pouze pravděpodobnému spojení dobových(historických) jmen se současnými; tato jména, respektivetaxony, nejsou v práci uvedeny. Na nejednoznačnost přiřazenídobových jmen k současným je upozorněno v přílozepoznámkami k jednotlivým taxonům. Případné připomínkyk tomuto aspektu příspěvku autoři vítají.ZÁVĚRV LVA bylo od konce 18. století do poloviny druhé dekády19. století pěstováno 105 taxonů dřevin domácích na územíČeské republiky, z nich 78 položek (74 %) byly přírodní taxony,zbytek jejich kultivary. Výrazně dominovaly listnaté dřeviny(92 %). Zjištěný počet přírodních taxonů představujepolovinu těch, které byly v daném období na území republikyznámé; nebereme-li v úvahu drobné keříčky, jednalo seo dvě třetiny tehdy známých domácích taxonů. V místníchškolkách bylo nabízeno 43 % všech zaregistrovaných taxonů.Pěstovaný sortiment – především pokud jde o přírodní taxony– je i z dnešního pohledu vysoký a plně srovnatelný s nejznámějšímiobjekty tehdejší střední Evropy.101