68Obr. 3 Typy <strong>pro</strong>cesů změn využívání krajiny v Hornomoravském úvalu (výřez z mapového listu 1 : 200 000) v období 1876–1956
Mapa využití země z roku 1956 je důležitá tím, že zachycuje<strong>krajinu</strong> před počátkem zprůmyslnění a kolektivizace zemědělství.Ve studovaném území stále převládala agrární krajina,ale rozloha orné půdy mírně poklesla na 56,5 %. Dále poklesalarozloha trvalých travních porostů. Zejména v nivách téměřzmizely louky a byly přeměněny na pole (obr. 3). Naopak vzniklanápadná plocha trvalých travních porostů ve VVP Libavá.Podstatně vzrostl rozsah vodních ploch na 5,5 %. Na mapě jejiž zachycena vodní nádrž Kružberk na řece Moravici vybudovanáv letech 1948–1950. Přibylo i rybníků, např. velký Hradeckýrybník u Tovačova, rybníky na řece Odře pod městemOdry nebo soustava rybníků na řece Bečvě u Lešné. Náspya další objekty Severní dráhy nadržovaly vodu při povodníchv Hornomoravské a Středomoravské nivě. K významným povodnímdošlo v letech 1883, 1891 a 1930 (zaplaveny Olomouc–NovéSady). Na řece Opavě byla významná povodeňv roce 1880.V roce 1886 byla zrušena pevnost Olomouc a začal rozvoj městaa rozšiřování okolního urbanizovaného území (obr. 3). Postupněvznikla rozsáhlá urbanizovaná oblast krajského města.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1876–1956V tomto období došlo v důsledku průmyslové revoluce k poklesustability krajiny. Je to patrné zejména na zvyšování rozlohyurbanizované krajiny (na 5,3 %), zejména rychle se zvětšovalaurbanizovaná krajina Olomouce (obr. 3), ale i Opavy.Objevují se i rekreační plochy.V Hornomoravském úvalu a v Moravské bráně stále pokračovalapřeměna trvalých travních porostů na ornou půdu,i když menším tempem než v minulém hodnoceném období(6,0 % ploch). K velkým změnám došlo v Nízkém Jeseníkuzřízením VVP Libavá, kde prakticky zmizela orná půda a bylanahrazena trvalými travními porosty. V roce 1947 se urychlilatěžba štěrkopísků ze Středomoravské nivy. Na místě těžby pakzačalo vznikat „Chomoutovské jezero“ (60 ha), které na časbylo i významnou rekreační lokalitou (obr. 4), a zatopená štěrkovištěu Tovačova.Stav využívání krajiny v roce 1995Obnovené československé vojenské mapy z let 1988–1995dokumentují stav krajiny po kolektivizaci zemědělství a rychlémrozvoji sídelních krajin. Ve studovaném území stále převládáagrární krajina, i když mírně ubylo orné půdy (poklesna 54,3 %). Nápadný je další rychlý úbytek trvalých travníchporostů (pokles na 7,1 %). Louky prakticky vymizely z niv,kde převládla orná půda. Zmenšila se i rozloha trvalých travníchporostů ve VVP Libavá. Je to dáno jak metodou mapovánítak, přeměnou na lesy.Zvětšovala se urbanizovaná krajina (na 7,4 %), zejména krajskéhoměsta Olomouce (obr. 4), ale i některých (zejména okresních)měst jako Prostějova, Přerova, Hranic a rovněž ValašskéhoMeziříčí. Méně se změnila urbanizovaná krajina Opavy.Přibylo vodních ploch (na 0,4 %), zejména zatopených štěrkovišťv Hornomoravské a Středomoravské nivě a na nízkýchříčních terasách (Mohelnice, Náklo, Chomoutovské jezero,Poděbrady u Olomouce, Donbas a další u Tovačova).Probíhala regulace koryt řek, zejména Moravy. Přesto povodeňve dnech 5.–16. července 1997 zaplavila celou Středomoravskounivu, části Středobečevské a Dolnobečevské nivy,Oderskou nivu a Opavsko-moravickou nivu.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1953–1995Kolektivizace a zprůmyslnění zemědělství v tomto obdobípodstatně ovlivnilo interakci přírody a společnosti v zemědělskékrajině. Hospodářsko-technické úpravy pozemků, rušenímezí a nezřídka mechanické zcelování lánů narušilo vztahzemědělců ke krajině. Přesto se mírně zvýšila výměra stabilněvyužívaných ploch na 85,2 %. Nápadným <strong>pro</strong>cesemje pokračování růstu urbanizovaných a suburbanizovanýchploch (obr. 4). V krajině se rovněž rozšiřují rekreační plochy(obr. 4). Zajímavým <strong>pro</strong>cesem v tomto období je růst rozlohyorné půdy v Domašovské vrchovině Nízkého Jeseníku.V Tršické pahorkatině se zvýšil podíl chmelnic.Stav využívání krajiny v letech 2002–2006Současnou krajinnou strukturu znázorňuje mapa využití krajinyz roku 2006 odvozená z rastrové Základní mapy Českérepubliky v měřítku 1 : 10 000, leteckých a družicovýchsnímků. Poprvé za studované období poklesl podíl orné půdyna listu pod polovinu (na 49,6 %). Mírně se zvýšil podíl trvalýchtravních porostů (na 10,6 %) i podíl lesů (na 30,5 %).Nadále mírně rostl podíl zastavěných ploch (na 7,5 %). Zajímavýje pokles rekreačních ploch (na 0,3 %). Vzrůst podíluvodních ploch na 0,5 % souvisí s dokončením vodní nádržeSlezská Harta na Moravici v roce 1997 (923 ha). Při povodniv roce 2006 byla vzdutými vodami <strong>pro</strong>tržena hráz meziHorkou nad Moravou a Chomoutovem a zatopena část městaOlomouce. V roce 2009 se rozvodnila Odra a zaplavila Oderskounivu. V roce 2010 <strong>pro</strong>běhly další povodňové situace –rozvodnila se Bečva a zaplavila Středobečevskou a Dolnobečevskounivu včetně části města Přerova a obce Troubky.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1995–2006V tomto období se nápadně zvýšila stabilita využívání krajinyna 91,2 % stabilních ploch. K hlavním změnám došlo v NízkémJeseníku (s výjimkou VVP Libavá), kde byla hromadněopouštěna orná půda a byla měněna na trvalé travní plochy.ZAVĚRKrajina ve zkoumaném území byla ve sledovaném období1836–2006 vcelku stabilní. Beze změny ve využívání bylo62,9 % ploch. Stabilní byla vcelku orná půda zejména v Hornomoravskémúvalu (obr. 5), Moravské bráně, Podbeskydsképahorkatině a v některých částech Nízkého Jeseníku. Stabilní69
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18: (aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20: 28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22: 55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24: Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26: Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27: Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31: vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33: Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35: V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37: ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40: Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42: Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44: Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46: Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48: Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49: V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53: z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55: Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57: Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59: Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61: Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63: Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65: Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67: (např. požární nebo koupališt
- Page 70 and 71: 70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73: Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79: úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81: Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83: Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85: vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87: Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89: ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91: zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102: Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108: 44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120:
Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122:
k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124:
Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126:
Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128:
Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130:
Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132:
Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134:
Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136:
při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138:
Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140:
typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142:
Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144:
ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146:
EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148:
Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150:
fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152:
Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154:
Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156:
Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158:
Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160:
Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161 and 162:
Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163 and 164:
Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166:
Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168:
167