Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

u vybraných nejodolnějších semenáčů získaných po testovánípotomstev. Vybrané, v létě otestované semenáče vykvétalyve skleníku v září a v říjnu a semena byla sklízena v listopadua v prosinci. Celý cyklus od výsevu do sklizně semen, včetnětestování na náchylnost k padlí, proběhl tedy v jednom roce.Práce byla ztížena tím, že některé genotypy, mezi nimi i velmiodolné, byly sterilní nebo vytvořily velmi málo semen (graf 1).V grafu je patrné, jak se během let zvyšoval počet rostlin, kterénetvořily žádná semena, a mírně klesal počet rostlin s vysokouprodukcí semen. Potomstva rostlin s vysokou a středníprodukcí semen byla vždy v dalším roce testována a z nichbyly vybírány nejodolnější genotypy. Každoročně se hodnotilookolo 30 potomstev, celkem tedy okolo 3 500 semenáčů.Ve všech letech byl projev napadení stejný a plně se vyvinulpo stejné době od vystavení inokulačních rostlin, tj. po 3–4týdnech, bez ohledu na průběh počasí. Důležité bylo zajistit,aby nadzemní část rostlin nebyla smáčena, jinak by bylo hodnocenízkresleno.V grafu 2 jsou uvedeny průměry bodového hodnocení všechrostlin všech hodnocených potomstev. Pokles náchylnostik padlí od hodnoty 4,2 bodu v roce 2006 až na hodnotu1,5 bodu v roce 2010 je velmi dobře patrný. Navíc kromě let2007 a 2008 se hodnoty statisticky významně liší. Je zřejmýGraf 1 Podíl mateřských rostlin s různou produkcí semen přivolném opylení v jednotlivých letech (v %)605040%30201002005 2006 2007 2008 2009rokyProdukcesemenŽádnáVelmi nízkáStedníVysokáGraf 2 Napadení rostlin padlím v průměru potomstev (v bodech)v letech 2006–2010Tab. 2 Průměrné hodnoty napadení padlím (v bodech) v potomstvech,z nichž postupně vznikly rezistentní genotypyGenotyp 117/10 160/10 225/10 238/10Rok2006 4,2 a * 4,2 a 4,3 a 4,3 a2007 3,5 b 3,5 b 3,9 b 3,9 b2008 3,1 c 2,8 c 2,8 c 3,1 c2009 2,6 d 2,6 c 2,6 c 2,2 d2010 1,7 e 1,9 d 1,8 d 1,7 e* hodnoty ve sloupcích označené stejnými písmeny se od sebe významněneliší (Duncan test, P ≤ 0,05).velmi výrazný pokles náchylnosti při opakovaném výběru nejodolnějšíchgenotypů během pětiletého období.V tabulce 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty napadení padlímsemenáčů v potomstvech, ze kterých postupně vzniklyzcela rezistentní genotypy, které byly vybrány v roce 2010.Semenáče v roce 2006 měly průměrnou hodnotu napadenívyšší než 4 body u výchozích potomstev všech čtyř klonů. Pokaždoročním výběru nejodolnějších rostlin klesala průměrnánáchylnost semenáčů v potomstvech až na hodnoty nižší než2 body v roce 2010, z nichž byly vybrány rezistentní genotypy(hodnocení 1,0 bod). Hodnoty jsou statisticky významně rozdílné,s výjimkou roků 2008 a 2009 u klonů 160/10 a 225/10.Zdrojem rezistence byla odrůda ‘Esther’ s drobnými úborysvětle růžové barvy. Shodně Mulrooney et al. (2004) ji hodnotíjako odolnou k napadení padlím. Tato odrůda, vyšlechtěnápřed rokem 1907, se řadí do skupiny odrůd Aster ericoides(Mulrooney et al., 2004; Picton, 1999; Schöllkopf, 1995).Picton (1999) však v popisu uvádí: „V porovnání s jinýmiodrůdami A. ericoides se zdá, že ‘Esther’ má více společnéhos moderními odrůdami, na jejichž vzniku se podílela A. pringlei,ačkoliv v roce 1920 byla v katalogu uváděna jako odrůdaA. novi-belgii“. Úspěšnost křížení odrůd A. novi-belgii s odrůdou‘Esther’ podporuje domněnku, že se nejedná o odrůduA. ericoides, které se patrně s novobelgickými hvězdniceminekříží z důvodu nestejné ploidie. Semple (2005) uvádíu Symphyotrichum pilosum var. pringlei (Aster pringlei) x = 8,stejně jako u Symphyotrichum novi-belgii (Aster novi-belgii).Symphyotrichum ericoides (Aster ericoides) má x = 5. Vzhledzískaných odolných klonů je intermediární, podíl odrůdy ‘Esther’se projevil snížením velikosti četných úborů a světlejšímiodstíny barvy úborů (obr. 5).ZÁVĚRByla vypracována a ověřena metoda testování semenáčů podzimníchvytrvalých hvězdnic na náchylnost k padlí volným rozsevemkonidií z inokulačních rostlin na rostliny testované. Metodaumožňuje otestovat velké množství semenáčů (250 ks/m 2 )během krátké doby, za 8–9 týdnů od výsevu. Podmínkou jeumístění rostlin ve skleníku na spodní závlaze, aby nadzemníčást nebyla smáčena deštěm ani zálivkou. Odolnost k padlí se134