Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemí,Norsko, Polsko, Slovinsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko,Lotyšsko, Švýcarsko (EPPO 2007, 2008a, b, 2010; Kirisitset al., 2009, 2010; Kowalski, Holdenrieder, 2009a; Ogris etal., 2009, 2010; Schumacher et al., 2010; Thomsen et al.,2007 aj.). Zjistilo se, že vlna epidemie se pohybuje Evropouod východu na západ, což je spolu s faktem, že Fraxinus ornus(jakožto více příbuzný asijským druhům jasanů) je odolnějšívůči C. fraxinea, důvodem hypotézy, že patogen byl do Evropyzavlečen z Asie (Queloz et al., 2010). Z celoevropskéhohlediska je situace nejhorší pravděpodobně v Polsku a Pobaltí,kde se choroba vyskytuje ve větší intenzitě delší dobu nežu nás a kde dochází k poškození velkých ploch výsadeb jasanu(např. Zachara et al., 2007).V ČR byl patogen poprvé potvrzen r. 2007 (Arboretum Křtiny)a poté byl izolován na několika dalších lokalitách na jižníMoravě a Vysočině (Jankovský, Holdenrieder, 2009). Dalšírozšíření patogenu bylo izolačně potvrzeno v severovýchodníchČechách na cca deseti lokalitách na Semilsku, Trutnovsku,Náchodsku (Havrdová, unpubl.). Rozšíření tzv. nekrózyjasanu je ovšem výrazně širší – symptomy jsou popisoványv Praze, Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších, východnícha středních Čechách a jinde (Jankovský, Holdenrieder, 2009).Patogen se velmi pravděpodobně víceméně roztroušeně vyskytujena většině území státu a jeho význam postupně narůstá.V ČR je v současné době výskyt patogenu znám z oboudruhů původních jasanů Fraxinus excelsior a F. angustifolia(Jankovský, Holdenrieder, 2009).Průběh choroby a její významChalara fraxinea primárně napadá listy (zejména řapíky)a způsobuje nekrózy listů a jejich předčasný opad (Bakys etal., 2009). V letních měsících velmi pravděpodobně patogeninvaduje hostitele v místě listových stop, pupenů, poraněnía po sátí a dále proniká do vnitřních pletiv výhonů a větvíhostitele. Na napadených výhonech a větvích patogen způsobuječernavé léze, které se rychle prodlužují oběma směry,přičemž části pletiv již mohou nad nekrózou usychat. Běhemléta může hostitel oddělit napadenou část pletiv kalusem. Jepravděpodobné, že mycelium patogenu přežívá zimu v pletivechhostitele – patogen byl z napadených výhonů úspěšněizolován v lednu (Havrdová, unpubl.). V následujícím vegetačnímobdobí se pak patogen může dále pletivy šířit a rozsahnapadení se může zvyšovat. Dále bylo zjištěno, že patogenpřezimuje ve formě mycelia v řapících napadených a opadlýchlistů, na kterých se vytvářejí na jaře a v létě plodničkypohlavního stádia (apothecia) produkující množství askospor,které se šíří vzduchem a opětovně invadují hostitele (Timmermannet al., 2011). Snadné a rychlé šíření současné epidemiev Evropě podporuje domněnku, že se patogen šíří vzduchem(Kowalski, Holdenrieder, 2009b).Patogenem jsou napadány stromy všech věkových kategoriína různých typech stanovišť – od přirozených lesů po komerčnílesní výsadby a výsadby okrasné (Kirisits, Halmschlager,2008; Kowalski, Łukomska, 2005). Sazenice a mladé výsadbyjasanů jsou nekrózou jasanu poškozovány rychleji a ve většímrozsahu (mladé stromky mohou v důsledku napadeníodumřít i během jedné vegetační sezóny) než výsadby plněvzrostlé. U vzrostlých jedinců se choroba projevuje v prvnífázi mírným řídnutím koruny (lokální defoliací) a odumíránímvýhonů (zpravidla přírůstku posledního roku). Hostitelna poškození patogenu reaguje tvorbou proventivních výhonů,které vytváří pod odumřelými částmi větví a postupněvzniká typické shlukovité olistění. Později dochází k intenzivnímušíření patogenu v koruně hostitele, vedoucímu k masivnímuodumírání výhonů, drobných a později i kosterníchvětví a k rozsáhlému poškození. U značně poškozených stromůdosahuje proschnutí až 80–90 % objemu koruny. Taktopoškozené stromy samozřejmě neplní většinu svých funkcía strom nakonec odumírá (Černý, 2011; Jankovský, Holdenrieder,2009; Kowalski, Holdenrieder, 2009b).Potenciální význam invaze v ochraně přírody a krajinyNebezpečnost patogenu a jeho rychlé šíření znepokojuje fytopatologya lesníky ve velké části Evropy. Obecně je pohledna další vývoj velmi skeptický a někteří autoři připouštějíi možnost kolapsu celých populací jasanu (např. McKinney etal., 2010). Vzhledem k rychlému šíření patogenu vzduchemna značné vzdálenosti je nepravděpodobné, že by postupu epidemieEvropou mohla zabránit fytosanitární opatření (Quelozet al., 2010). Dosud známá nejsou ani ochranná opatřenía o jejich účinnosti mnozí autoři pochybují mj. vzhledemk efektivnímu šíření patogenu vzduchem (např. Jankovský etal., 2009; Queloz et al., 2010).Z výše zmíněného jednoznačně vyplývá fakt, že šíření patogenua poškození porostů bude velmi obtížné nějakým způsobemregulovat. Z hlediska dlouhodobého hospodaření v krajiněje ovšem důležité mít alespoň základní znalosti o průběhuinvaze, invazibilitě různých typů porostů a o faktorechprostředí, které mohou k vyššímu riziku poškození přispívat.Vzhledem k široké ekologické valenci jasanu a jeho širokémupoužití lze očekávat, že invaze Ch. fraxinea pravděpodobněmůže způsobit problémy v celé řadě různých typů porostůa výsadeb.Očekávat samozřejmě lze větší problémy ve výsadbách s vyššímzastoupením a významem jasanu, a to na vlhčích stanovištíchv jasanovo-olšových luzích a v tvrdých luzích nížinnýchřek, obecně také v břehových porostech zejména středníchpoloh na drobnějších tocích s nezpevněnými břehy. Významnýmproblémem bude obnova břehových porostů s dominantníolší, které jsou napadeny Phytophthora alni a kde jakoodpovídající náhrada odumřelých olší často přicházel v úvahujasan, nyní ale jeho výraznější použití bude nutno v důsledkuinvaze Ch. fraxinea revidovat (Černý, 2011). Dále lze předpokládatproblémy v suťových lesích a v ochranných porostechna svazích. Význam epidemie způsobené Ch. fraxinea je užteď lokálně velmi výrazný i ve výsadbách ve volné krajině, kdeje jasan často významnou složkou prvků ÚSES, a to nejenv břehových porostech, ale i stromořadích, remízech a dalšíroztroušené výsadbě. Mimo jiné lze předpokládat značný význampůvodce choroby zejména v mozaikovité, členité kulturníkrajině středních poloh s významným podílem jasanu,jako je např. Verneřické středohoří nebo Růžovská vrchovinači Kytlická hornatina. Poškození jasanů lze ale čekat ve všech138