Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

stupnými epidemiologickými údaji a údaji o zastoupení popsanýchi předpokládaných hostitelských druhů rostlin bylyodhadovány také možnosti vývoje a potenciální významnostnového škodlivého organismu v podmínkách ČR. O výskytuvýznamných škodlivých organismů byla včasným způsobeminformována SRS a byl rovněž publikován v odborných periodikách.U vybraných organismů byl po dohodě se SRS provedentaké podrobný celoplošný monitoring jejich výskytu.Pro diagnostiku byly používány různé prověřené metodické postupyzahrnující mikroskopii, biologické testy, sérologické testyELISA a molekulárně biologické RT-PCR a Real Time PCR.VÝSLEDKY A DISKUZEZa sedm let řešení bylo zjištěno celkem 42 nových škodlivýchorganismů.Největší počet, celkem 23 organismů, byl u houbových patogenů,přičemž nejvíce nových druhů pro území Česka, celkem17, bylo nalezeno u rodu Phytophthora. Na více než dvacetihostitelských taxonech dřevin byly detekovány následujícídruhy: Phytophthora alni – Cerny et al. (2008a), P. cactorum– Cerny et al. (2009), P. cambivora – Cerny et al. (2008b), P.citricola – Mrazkova et al. (2007), P. cinnamomi – Cerny et al.(2011), P. citrophthora – Cerny et al. (2011), P. gallica – Cernyet al. (2011), P. gregata – Cerny et al. (2011), P. gonapodyides– Cerny et al. (2011), P. megasperma – Cerny et al. (2011), P.multivora – Cerny et al., (2011), P. taxon oaksoil – Cerny etal. (2011), P. plurivora – Mrazkova et al. (2010), P. polonica –Cerny et al. (2011), P. ramorum – Cerny et al. (2011), P. taxonraspberry – Cerny et al. (2011), P. taxon salixsoil – Cernyet al. (2011). Tento nárůst lze přičítat zintenzivnění výzkumutěchto patogenů v ČR v posledních letech a také zvýšenéúrovni používaných diagnostických metod. Vedle toho bylopopsáno také 6 dalších houbových patogenů: Diaporthe eres,Diaporthe vaccinii – Mrázková, Černý (2007); Chalara fraxinea– Jankovský et al. (2009); Phoma exiqua var. populi –Cerny et al. (2008c); Monilia fructicola a Seiridium cardinale.Popis vlastností, údaje o rozšíření a škodlivosti většiny uvedenýchhoubových patogenů nejsou součástí tohoto článku.V oblasti virových infekcí bylo detekováno 7 nových virů: Tobaccostreak virus – TSV Mokrá et al. (2008), Petunia vein clearingvirus – PVCV, Scrophularia mottle virus – ScrMV – Mokráet al. (2007), Calibrachoa mottle virus – CbMV – Mokráet al. (2007), Hydrangea ringspot virus – HdRSV – MertelíkJ., Kloudová K. (2009), Rhododendron necrotic ringspot virus– RoNRSV, Petunia asteroid mosaic virus – PetAMV –Mokráet al. (2007).V oblasti škůdců bylo zjištěno 8 nových výskytů: Cinara curvipes– Havelka et al. (2008), Resseliella crataegi – Mertelík (2006),Thrips albopilosus, Polyphagotarsonemus latus, Phloesinus aubei– Mertelík et al. (2007), Pseudaulacaspis pentagona – Mertelík,Kloudová (2007a), Graphocephala fennahi – Mertelík,Kloudová (2007b) a Nuculaspis abietis.V oblasti fytopatogenních bakterií byly zjištěny 3 nové výskyty:Pseudomonas syringae pv. aesculi PSA – Mertelík, Kloudová(2011), Pseudomonas marginalis – Krejzar et al. (2008), Erwiniacarotovora subsp. carotovora.Dále byla popsána 1 phytoplasmatická infekce: Stolbur-Phytoplasma– StPh (Mertelík et al., 2004).Uvedené výsledky dokládají, že při systémové práci zaměřenéna vyhledávání nových škodlivých organismů vázaných navelmi rozmanitou vegetaci rostoucí mimo lesní a polní ekosystémybylo zaznamenáno nečekaně mnoho zjištění. Z hlediskadruhové rozmanitosti je spektrum zjištěných organismůvelmi široké, významně se liší četnost a frekvence jejich výskytu,způsob pasivního i aktivního šíření a dosavadní i předpokladatelnáškodlivost.Důvody velkého množství nových zjištění výskytu a vazebškodlivých organismů a jejich hostitelů lze hledat v kombinacirůzných vlivů spojených s klimatickými změnami, přesnějis dlouhodobě trvajícími výkyvy počasí a s nárůstem mezinárodníhoobchodu s rostlinami a rostlinnými produkty (Zahradník,2001). V oblasti detekce mikroorganismů pak takés používáním vysoce citlivých a přesných diagnostických metod,které umožnily detailní druhové rozlišení původců některýchchorob.Za hlavní přínos této práce lze považovat souhrnné doloženínových organismů a jejich vazeb (viz tab. 1), které jakopotenciální škodlivé organismy pronikají do uvedeného ekosystémua přizpůsobují se v něm novým podmínkám. Podleokruhu hostitelských rostlin se postupně buď stávají novýmprimárním škůdcem přímo na neprodukčních rostlináchv ekosystému zastoupených, nebo tyto hostitelské rostlinymohou vytvářet rezervoáry škodlivých organismů pro ekosystémyrostlin produkčních. Významným jevem z hlediskachování nových škodlivých organismů je také možnost následnéhokomplexního působení s dalšími biotickými a abiotickýmifaktory ekosystému a vytváření tzv. polyetiologickýchonemocnění. Podíl jednotlivých faktorů je v těchto případechvelmi obtížně definovatelný, přičemž výsledné poškození napadenérostliny a ztráta jejích užitných vlastnosti bývají zpravidlavelmi výrazné.Protože řada rodů tzv. okrasných dřevin je široce využívánav lesním hospodářství, je sledování výskytu nových organismůa nových epidemiologických vazeb významnou součástírostlinolékařského výzkumu. Dlouhodobé monitorování výskytua škodlivosti organismů na úseku lesa probíhá v rámcičinnosti Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesníhohospodářství a myslivosti, v. v. i., Jíloviště-Strnady (Knížek etal., 2011; Pešková, Soukup, 2011). Z hlediska SRS je ve vazběna legislativu EU pozornost v rámci tzv. Pest Risk Assessment(PRA) věnována především tzv. regulovaným (dříve karanténním)organismům.Pro většinu uvedených škodlivých organismů nejsou známá,nebo dostatečně prověřená účinná ochranná opatření, protoje velmi důležité včasné vyhodnocení jejich vlastností a chovánív novém areálu jejich výskytu. Tyto údaje mohou současněpředejít i případným ekonomickým ztrátám v důsledkupozdního odhalení nového škodlivého organismu až v dobějeho přemnožení a vizuálně již nepřehlédnutelných projevů124