Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Publikace v periodikách s impaktem evidovanýchmezinárodními organizacemi pro informace ve výzkumuPublikační činnost za posledních 5 let vykazuje neustálý růst.Celkem bylo publikováno 73 příspěvků v časopisech s impaktfaktorem: Acta Geodaetica et Geophysica Hungarica, ActaChiropteroplogica, Annals of Forest Science, Applied Geography,Applied Geochemistry, Atmospheric Environment, Biodiversityand Conservation, Biologia Plantarum, Biomass and Bioenergy,Canadian Journal of Forest Research, Central European Journalof Biology, Ecological Engineering, Ecoscience, EnvironmentalPollution, European Journal of Entomology, European Journalof Forest Research, European Journal of Horticultural Science,Evolution and Systematics, Folia Geobotanica, Forest Ecology andManagement, Geoderma, Geografie, Holocene, HorticulturalScience, Hydrological Sciences Journal, Chemosphere, InsectConservation and Diversity, Journal of Analytical AtomicSpectrometry, Journal of Insect Conservation, Journal of Soilsand Sediments, North-Western Journal of Zoology, Novon,Perspectives in Plant Ecology, Phytocoenologia, Phyton – AnnalesRei Botanicae, Plant Disease, Plant Ecology, Plant Pathology,Plant Soil and Environment, Renewable & Sustainable EnergyReviews, Science of the Total Environment, Silvae Genetica,Urban Forestry & Urban Greening.Odborné publikacePracovníci ústavu v roce 2007 vydali 3 tuzemské monografie(výstup řešení Visegradského projektu: Mapping of main sourcesof pollutants and their transport in the Visegrad space. PartI: Eight toxic metals, Mapping of main sources of pollutants andtheir transport in the Visegrad space. Part II: Fifty three elementsa druhý díl české národní zprávy o výsledku plnění 4. evropskéhobiomonitorovacího programu: Bio-monitoring the atmosphericdeposition of elements using moss analyses in the CzechRepublic. Results of the international bio-monitoring programmeUNECE ICP-Vegetation 2000. Part II Optional elements forthe bio-monitoring programme). V dalších monografiích pracovníciústavu publikovali 3 kapitoly. V odborném tisku (převážněrecenzované časopisy bez IF) bylo publikováno celkem87 příspěvků a 2 statě v odborných knihách. Z toho ústavnímtiskem byl v roce 2007 vydán sborník z konference s mezinárodníúčastí Strom a květina – součást života (43 příspěvkůod pracovníků ústavu) a 2 čísla Acta Pruhoniciana (publikovánok problematice ochrany rostlin 8 příspěvků a k péčio městskou zeleň 7 příspěvků pracovníků ústavu).Pracovníci ústavu v roce 2008 vydali 3 tuzemské monografie– jednu na krajinářské téma: Landscape History of Honbice(Chrudim, Eastern Czech Republic): A Methodological Approachto Landscape Change Analysis; jednu týkající se biomonitoringu:Contents of 37 elements in moss and their temporal and spatialtrends in the Czech Republic during the last 15 years. FourthCzech bio-monitoring survey pursued in the framework of theinternational programme UNECE ICP-Vegetation 2005/2006a jednu z oblasti fytoenergetiky: Rostlinná biomasa jako zdrojenergie. Pracovníci ústavu publikovali zhruba 170 příspěvkův odborných časopisech, sbornících a knižních publikacích.Z toho ústavním tiskem byla vydána 2 čísla periodika ActaPruhoniciana č. 89 a 90 (v č. 89, věnovanému mj. fytoenergetice,šlechtění a pěstebním technologiím, bylo publikováno 16článků, v č. 90, zaměřenému na krajinu a zeleň v urbanizovanékrajině, vyšlo 10 příspěvků od pracovníků VÚKOZ, v. v. i.).Pracovníci ústavu v r. 2009 publikovali zhruba 170 příspěvkův odborných časopisech, sbornících a knižních publikacích.Z toho ústavním tiskem byla vydána 3 čísla periodika ActaPruhoniciana č. 91, 92 a 93. V čísle 91 věnovaném výsledkůmstudia krajiny bylo publikováno 12 příspěvků pracovníkůVÚKOZ, v. v. i. Číslo 92 bylo zaměřeno na výzkum pěstovánídřevin pro fytoenergetické účely (11 článků). V multitematickémčísle 93 bylo publikováno 20 příspěvků týkajícíchse např. výživy rostlin, fytopatologie, taxonomie a introdukcedřevin, pěstování letniček a trvalek.Pracovníci ústavu publikovali v r. 2010 158 příspěvků v odbornýchčasopisech, sbornících a knižních publikacích, z toho4 monografie. Z toho ústavním tiskem byla vydána 3 číslaperiodika Acta Pruhoniciana – č. 94, 95 a 96. V čísle 94 bylozveřejněno 12 příspěvků a v číslech 95 a 96 bylo zveřejněno12 a 9 odborných článků. Významným výsledkem výzkumubyla monografie autorky Kamily Havlíčkové a kol.: Analýzapotenciálu biomasy v České republice, 498 s.Pracovníci VÚKOZ, v. v. i., publikovali v r. 2011 celkem 127článků v periodikách a sbornících a 3 příspěvky v monografiích;byli autory/spoluautory 7 monografií. Výzkumný ústavSilva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., v roce2011 vydal 3 čísla periodika Acta Pruhoniciana, 3 monotematicképublikace a 7 účelových osvětových publikací. Výsledkydlouhodobého hodnocení borovic jsou shrnuty v monografiiautorů Businský, R., Velebil, J.: Borovice v České republice.Výsledky dlouhodobého hodnocení rodu Pinus L. v kultuřev České republice, 180 s.Významným výsledkem ústavu je souborné kartografické dílos názvem Atlas krajiny České republiky (dále jen Atlas), kterévznikalo v rámci projektu VaV od roku 2003. Atlas je důležitýmkarto grafickým dílem, o čemž svědčí i celkový početmapových (906) a nemapových (767) prvků. Atlas je rozdělendo osmi základních kapitol (Krajina – předmět studia, Geografickápoloha, Historická krajina, Přírodní krajina, Současnákrajina, Krajina jako dě dictví, Krajina jako pros tor pro společnost,Krajina v umění). Atlas je zpracován na 332 stra nácha obsahuje 1 137 číslova ných objektů. Tematický obsah tvořilo356 autorů a posuzovalo 24 recenzentů. Na přípravě atlasu sepodílelo 133 institucí a firem nejen z domova, ale i ze zahraničí.Jedná se o nejrozsáhlejší atlasové dílo, nejen co se týká tematickéhoobsahu, ale i mapových výstupů, v historii českoslo venskéa české atlasové tvorby. Podle me zinárodně schválených kritériílze toto dílo nazvat národním atlasem. Atlas je první komplexníatla sové dílo v samostatné éře České republiky. Poprvé jsouv atlase zařazeny mapy ČR v měřítku 1 : 500 000. Po několikadesetiletích bylo vyplněno bílé místo v ob lasti souborných tematickýchmapových děl. Přínosem atlasu jsou moderně pojatéanalytické a syntetické mapy, umožňující náhled na velmi složitýa zároveň křehký systém vyjádřený slovem „krajina“. Autorskýkolektiv vytvořil s využitím nástrojů GIS a metod digitálníkartografie množství tematických map, které byly zpra coványvůbec poprvé (typy krajiny, potenci ály a limity krajiny, stresovéfaktory život ního prostředí, únosnost využívání krajiny).13