žití semenáčů. Přitom naopak podle studie Angeloni et al.(2010) stupeň inbrední deprese významně vzrůstá s velikostípopulace. To se dá vysvětlit tím, že relativně malá populaces dlouhou inbrední historií a vyšším stupněm inbreedingumůže trpět inbrední depresí méně než větší populace díky jižuskutečněnému vyčištění genetické zátěže v předchozích generacích.Také Thiele et al. (2010) zjistili vyšší inbrední depresiv početně větší populaci Silene nutans L. v porovnánís menší populací. Při studiu potomstva izolované populaceP. nigra s omezeným počtem jedinců zjistili Benetka et al.(2008) výskyt spontánního inbreedingu a pozorovali jeho negativnídopad na získanou generaci.Cílem naší práce bylo: 1) zjistit, v jaké míře dochází ke spontánnímuinbreedingu v porostu topolu černého s vyšší nabídkouotců, a 2) určit, zda došlo v získaném potomstvu k inbrednídepresi pomocí <strong>pro</strong>vedení zkoušky klíčivosti, sledovánízdravotního stavu a měření růstových charakteristik jednotlivýchpotomků.MATERIÁL A METODIKAK pokusu byl vybrán porost P. nigra nacházející se na lokalitěMichovka v areálu VÚKOZ, v. v. i., v Průhonicích. Tentoporost je složen ze sedmi sourozeneckých skupin (každáskupina je potomstvem jiných rodičů). Ze skupiny jedincůpocházejících z křížení výběrových stromů 880060 × 880016byly vybrány <strong>pro</strong> křížení jeden samičí (S) a dva samčí stromy(B xa B y).OpylováníNa jaře 2010 byly květní větve samičího a obou samčíchstromů odebrány těsně před rozkvětem a umístěny do lahvís vodou, a to větve se samičími květy do skleníku a větve sesamčími květy do oddělených místností s pokojovou teplotou.Kontrolované opylení (KO) bylo <strong>pro</strong>vedeno podle Benetky etal. (2008). Samičí květní větve byly rozděleny na 2 části, přičemžbyla každá část opylena pylem z jiného samčího stromu,v tomto případě bratra. Pro kontrolu ke KO bylo ze stejnéhosamičího stromu odebráno náhodně z různých míst několikvolně sprášených (VS) větví s tobolkami.Zkouška klíčivostiZískaná semena ze všech tří variant opylení (S × B x, S × B y,S VS ) byla vyseta do truhlíků. Pro zkoušky bylo použito maximálně<strong>100</strong> ks semen z každé varianty. Energie klíčení bylazjišťována po 3 dnech od vysetí jako <strong>pro</strong>centuální podíl vyklíčenýchsemen a klíčivost byla zjišťována po 10 dnech od vysetíjako <strong>pro</strong>centuální podíl vyklíčených semen s listy, podleČSN 48 1211.Polní pokusV prvním roce (2010) byly získané semenáče z každé varianty(23, 25, resp. 57 jedinců) opylení vysázeny do sadbovačů QP35 T a na jaře 2011 přesazeny na venkovní experimentálníplochu v uspořádání znáhodněných bloků ve 4 opakováních.Několikrát během vegetace byl hodnocen stupeň napadenírzí Melampsora larici-populina Kleb., významného patogenatopolů, pomocí šestibodové stupnice (od 0 do 5, tj. bez infekceaž po plnou nekrózu a opad listů) (Benetka et al., 2007).Na konci vegetačního období byly měřeny růstové znaky,přičemž výška rostlin byla změřena v obou letech (v prvnímroce s přesností 1 mm, ve druhém roce s přesností 10 mm)a tloušťka rostlin ve výšce 0,05 m a 0,5 m pouze ve druhémroce trvání pokusu (s přesností na 0,1 mm).Extrakce DNA z rostlinného materiáluZ celkem 95 rostlin (40 semenáčů z KO, 40 semenáčů z VS,1 samičí mateřský strom a 14 samčích, potenciálně otcovských,stromů) byly odebrány čerstvé listy k následným analýzám.Listy byly zchlazeny, poté zmraženy v tekutém dusíku, lyofilizoványa ze suchého materiálu byla extrahována celková DNApomocí komerční sady DNeasy Plant Mini Kit (Qiagen) podlenávodu výrobce. Měření koncentrace, kvality a čistoty izolátubylo <strong>pro</strong>vedeno na přístroji NanoDrop (Thermo Scientific).Genetické analýzyBylo použito celkem 8 mikrosatelitových DNA lokusů (SSR– simple sequence repeat), vyvinutých <strong>pro</strong> druh P. nigra L.:WPMS 04, WPMS 07, WPMS 09, WPMS 12 (van der Shootet al., 2000), WPMS 14, WPMS 16, WPMS 20 (Smulders etal., 2001) a PMGC14 dostupný z databáze Poplar MolecularGenetics Cooperative (http://poplar2.cfr.washingthon.edu/pmgc). Všechny lokusy byly jednotlivě amplifikovány pomocítechniky PCR. Pro markery WPMS 04, WPMS 07, WPMS09, WPMS 12 a PMGC14 byl použit <strong>pro</strong>tokol podle van derShoota et al. (2000), <strong>pro</strong> markery WPMS 14, WPMS 16,WPMS 20 <strong>pro</strong>tokol podle Smulderse et al. (2001). Reverzníprimery byly značeny fluorescenčními barvivy (FAM, VIC,NED, PET). Po amplifikaci byly smíchány čtyři <strong>pro</strong>duktyPCR (čtyři SSR lokusy s různými fluorescenčními barvivy)s deionizovaným formamidem a velikostním standardem GeneScan500 bp (Applied Biosystems) značeného fluorescenčníbarvou LIZ a byla <strong>pro</strong>vedena fragmentační analýza v automatickémanalyzátoru ABI 310 (Applied Biosystems).Vyhodnocení výsledkůZískaná data o zdravotním stavu a růstových vlastnostech semenáčůbyla analyzována s použitím <strong>pro</strong>gramu Statistica 8.0software package (StatSoft Inc., Tulsa, OK). Pomocí chi-kvadrátubyly testovány nulové hypotézy u znaků: hodnota energieklíčení a hodnota klíčivosti potomků pocházejících ze 3 typůopylení. Rozdíly ve všech pozorovaných charakteristikáchvšech 3 variant opylení byly testovány pomocí MANOVA(ve všech případech byly splněny předpoklady MANOVA).Jako závislé <strong>pro</strong>měnné byly použity pozorované charakteristikya jako nezávislá <strong>pro</strong>měnná byla použita varianta opylení.Testy byly <strong>pro</strong>váděny na hladině významnosti α < 0,05.Inbrední deprese δ byla vypočtena podle vztahu δ = 1 - (W i. W o-1),kde W ije průměrná hodnota znaku sady inbredních jedincůa W oje průměrná hodnota znaku sady jedinců z nepříbuzenskéhoopylení (Lande, Schemske, 1985).162
Ke statistickému zpracování genetických dat byl použit volněstažitelný <strong>pro</strong>gram Cervus 3.0 (Kalinowski et al., 2007). Prokaždý SSR lokus byly vypočteny standardní populačněgeneticképarametry k určení vypovídací hodnoty lokusů a ke zjištěnígenetické variability: počet alel (A), očekávaná (He) a pozorovaná(Ho) heterozygotnost (Nei, 1978). Dále polymorfní informačníobsah (PIC, tj. polymorphic information content),což je míra informativnosti vztažená k očekávané heterozygotnostia frekvenci alel (Hearne et al., 1992). Pomocí chi-kvadrátubyla testována nulová hypotéza znaku PIC. Za účelempotvrzení mateřských i otcovských genotypů byla <strong>pro</strong>vedenarodičovská analýza.VÝSLEDKY A DISKUZEZkouška klíčivostiEnergie klíčení semen z VS o<strong>pro</strong>ti semenům z KO byla 1,9×,resp. 1,6× vyšší a klíčivost semen z VS o<strong>pro</strong>ti semenům z KObyla 2,8×, resp. 1,8× vyšší (tab. 1). Výsledky chi-kvadrátu(χ 2 = 5,991) zamítají hypotézy, že je hodnota energie klíčení(χ 2 = 36,1), resp. klíčivosti (χ 2 = 64,3), potomstva nezá-(0,05)vislá na typu křížení. Stejně tak se i v jiných studiích (Levin,Bulinska-Randomska, 1988) uvádí, že klíčivost semen cizosprašnýchrostlin u potomstev ze samosprášení je nižší nežu potomstev z cizosprášení. Inbrední deprese se může <strong>pro</strong>jevitv jakémkoli stupni životního cyklu. Letalita je <strong>pro</strong> mnohodruhů rostlin pravděpodobně koncentrovaná ve fázi vznikua vývoje embrya, <strong>pro</strong>tože je to doba prvního <strong>pro</strong>jevu podstatnýchgenů (Husband, Schemske, 1996). Možnou příčinounevyklíčení semen je <strong>pro</strong>jev inbrední deprese v důsledkuhomozygotizace letálních recesivních alel. Přestože v případěVS došlo ke spontánnímu inbreedingu (viz dále), mortalitarostlin byla v prvním roce 2,5× nižší než u KO. Vyšší mortalitasemenáčů z VS v prvním roce hodnocení pokusu by mohlabýt vysvětlena uhynutím semenáčů vzniklých ze samovolnéhoinbreedinu, u kterých se <strong>pro</strong>jevila inbrední deprese již ve fáziklíčení.Polní pokusUvedené počty potomků jednotlivých typů opylení v tab. 2jsou upraveny podle výsledků analýz DNA (rodičovskou analýzoubylo zjištěno, že některé semenáčky z VS mají shodné otcejako semenáčky z KO, a <strong>pro</strong>to byli tito jedinci, u kterých došloke spontánnímu inbreedingu, přeřazeni do skupiny S × B x,resp. S × B y). Jedinci z nepříbuzenského křížení vykazovalive druhém roce života statisticky neprůkazně nižší průměrnouhodnotu napadení rzí M. larici-populina ve srovnání s jedinciz příbuzenského křížení (tab. 2). U náchylných rostlinzpůsobuje M. larici-populina narušení vodivých pletiv, napadenélisty nekrotizují a opadávají. U klonů topolu černéhobyla zjištěna statisticky významná negativní korelace mezi intenzitouvýskytu rzi a množstvím sušiny biomasy (Benetka etal., 2011). Největší rozdíly v rezistenci jednotlivých semenáčůbyly u<strong>pro</strong>střed srpna. Statisticky neprůkazně vyšší hodnotynapadení rzí u semenáčů z obou typů křížení sestra × bratro<strong>pro</strong>ti VS mohou být vysvětleny důsledkem inbrední deprese.Nízká průměrná hodnota napadení rzí může být ovlivněnápočasím předcházejícím době hodnocení sledovaných rostlin.Pomocí Duncanova testu nebyl <strong>pro</strong>kázán statisticky významnýrozdíl mezi <strong>pro</strong>vedenými typy křížení u všech měřených charakteristik(tab. 2). Nejvyšší průměrná výška a tloušťka rostlinv obou letech byla u křížení typu S × B y. Nejnižší průměrnouhodnotu měřených znaků měli v případě výšky na konci vegetačníhoobdobí roku 2010 a tloušťky v 0,5 m na konci roku2011 jedinci z křížení typu S × B xa v případě výšky a tloušťkyv 0,05 m na konci vegetace roku 2011 jedinci z VS.Hodnota koeficientu inbreedingu (δ) se u křížení S × B xa S × B ypohybovala v intervalu od -0,163 do 0,197, resp. od -0,250Tab. 1 Výsledky zkoušky klíčivosti a podíl uhynulých potomků jednotlivých typů opyleníEnergie klíčení (%) Klíčivost (%) Vysazeno léto 2010(N)Mortalita na konci vegetacer. 2010 (%)KO S × B x39,5 26,5 23 17,4S × B y47,8 41,3 25 16,0VS S VS 76,0 75,0 57 7,0Pozn.: N = počet jedinců, χ 2 (0,05) = 5,991, χ2 = 36,1 (energie klíčení), χ 2 = 64,3 (klíčivost).Tab. 2 Statisticky vyhodnocené sledované znaky potomstev jednotlivých typů opyleníRez 17. 8. 2011(body)Výška 2010 (mm) Výška 2011 (mm) Tloušťka v 0,05 m2011 (mm)Pozn.: N = počet jedinců, SE = standardní chyba, Stupeň napadení rzí – bodové hodnocení 0–5, tj. bez infekce až po plnou nekrózu.Tloušťka v 0,5 m2011 (mm)N průměr (± SE) N průměr (± SE) N průměr (± SE) N průměr (± SE) N průměr (± SE)S × B x26 0,43 (±0,05) 28 204 (±11) 26 975 (±55) 26 10,7 (±0,5) 24 6,9 (±0,4)S × B y18 0,38 (±0,06) 20 237 (±21) 18 1098 (±67) 18 11,5 (±0,7) 18 7,3 (±0,5)S VS 10 0,36 (±0,07) 10 212 (±26) 10 965 (±98) 10 9,2 (±1,4) 9 7,0 (±0,5)163
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49:
V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53:
z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55:
Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57:
Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59:
Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61:
Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63:
Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65:
Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67:
(např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69:
68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71:
70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73:
Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75:
ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77:
výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79:
úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81:
Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83:
Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85:
vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87:
Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89:
ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91:
zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93:
Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95:
Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97:
Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100:
Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102:
Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104:
Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106:
Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108:
44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110:
Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144: ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152: Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154: Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156: Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158: Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160: Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161: Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 165 and 166: Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168: 167