Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

zobrazení (do roku 1934) a v letech 1934–1939 v Křovákovězobrazení (Kupčík, 1976; Skokanová, Havlíček, 2010; Mackovčin,2009; Mackovčin, 2011).Přesah do sousedních zemí nebyl mapován a zaznamenándo výsledné mapy. V některých topografických sekcích všakbylo doplněno příhraniční území Německa, a to montáží německýchmap 1 : 25 000. Tyto mapy byly však utajovány.V době ohrožení státu fašistickým Německem byly v roce1938 mapy upravovány především pro potřeby útočné vozby.Vyznačena byla vhodnost terénu pro tanky, nosnost mostůapod. (Francev, 1993). Autorovi se nepodařilo zjistit koliktakto upravených listů bylo skutečně vydáno. V archívuVGHMU v Dobrušce se žádná z těchto map nezachovala.Německé vojenské mapy československého státního územíNěmecké vojenské mapy československého území vznikalyod roku 1936 (např. list 3757/1), kdy na tomto úkolu pracovalooddělení německého generálního štábu. Jednalo se o přepracovanéčeskoslovenské originály. Formát topografických sekcízůstal stejný jako u map 3. rakouského vojenského mapování.Použity byly vrstevnice a další obsah byl nahrazen z aktualizovanýchčeskoslovenských speciálních map 1 : 75 000. Výslednámapa byla v důsledku trojnásobného zvětšení poměrně hrubá.Mapy byly označeny jako „zvláštní vydání“ (Sonderausgabe).Byly tištěné v černobílém provedení. Do topografických sekcíbyla dotištěna kilometrová síť Gauss-Krügerova zobrazeníve třístupňových pásech. Křovákova síť byla vyznačena pouzeryskami v rámu mapy. Mapy měly bohaté mimorámové údajejiž s německo-českým značkovým klíčem, údaje o magnetickédeklinaci a schéma administrativního členění (obr. 4).Většina listů byla vydána v srpnu 1938. Do konce září 1938byla zpracována a vytištěna měřítková řada 1 : 25 000,1 : 75 000 a 1 : 200 000. Rovněž byly vydány i reambulovanétopografické sekce (obr. 5). Po Mnichovském diktátubyly mnohé použity pro vymezení Němci obsazeného území,tedy vymezení nových hranice Česko-Slovenské republikya Německa. Zároveň ve stejném období byly v Německu vydányv tamním kladu mapy 1 : 25 000 (tzv. Messtischblätter)s přesahem na území Československa, např. list Zittau (Süd)ze září 1938 (obr. 8).Vývoj mapového zobrazení České republiky poMnichovském diktátu a okupaci fašistickým NěmeckemPo Mnichovském diktátu bylo na základě ujednání meziČesko-Slovenskou republikou a Německem (smlouva ze dne7. února 1939) předány všechny topografické mapy z Němciobsazeného území německým úřadům. Mezi jinými bylypředány i barevné originály topografických sekcí 1: 25 000,a to 3. rakouského vojenského mapování. Dále byly předányi reambulované mapy pořízené československým Vojenskýmzeměpisným ústavem v Praze, dále československé topografickémapy v Benešově zobrazení z Ostravska (1:10 000 a 1:20 000),speciální mapy 1 : 75 000 a další kartografický materiál.Po okupaci území Čech, Moravy a Slezska v březnu 1939 fašistickýmNěmeckem a zřízení Protektorátu Čech a Moravase změnilo postavení Vojenského zeměpisného ústavu v Praze.Po demobilizaci československé armády byly složky její topografickéslužby převzaty protektorátním ministerstvem vnitraa zřízen Zeměpisný ústav ministerstva vnitra (Mikšovský, Šídlo,2001). Rozpuštěním složek československé armády bylitopografové převedeni pod protektorátní ministerstvo vnitraa pracovali od roku 1939 v Zeměpisném ústavu ministerstvavnitra v Praze a od roku 1942 v Zeměměřičském úřadu Čechya Morava. V dlouhé hraniční oblasti Ostrava –Plzeň –Bratislavabyla do topografických sekcí dotištěna Gauss-Krügerovakilometrová síť (válcové zobrazení). Mapy 1 : 25 000 měly jižněmecký značkový klíč a byly označovány jako „Karte des Sudetenlandes“(obr. 6). Pokrytí území topografickými sekcemiv měřítku 1 : 25 000 s tímto označením dokládá obr. 7. Postupněse ve čtyřicátých letech 20. století pokračovalo v reambulacícha revizích na území Protektorátu Čechy a Morava. Práce probíhalypo čtvrtinách topografických sekcí. Podle dochovanýchpracovních složek z let 1940–1941 bylo pracováno na těchtomapách: 4254/1d, 3854/3b, 3954/3a, 3954/3b, 3954/3d,4053/3b, 4053/3c, 4053/3d, 4053/4a, 4053/4c, 4153/1a,4153/1b, 4153/1c, 4153/1d, 4153/2c, 4253/2c, 4353/3c,4353/4c, 4254/1d. Práce realizovali topografové, kteří mapovaliv letech 1935–1938 především na Slovensku v Křovákovězobrazení pěticentimetrové mapy v měřítku 1 : 20 000.Přesnost map např. měřítka 1 : 25 000 se hodnotila německýmiúřady z hlediska jejich použití pro směřování dělostřelecképalby. Podle toho nesly poznámku „Als Schiesskarte geeignet“nebo „…nicht geeignet“ (Krejčí, 1997).Němci vylepšovali mapy v měřítku 1 : 25 000 na základě podkladů,které byly získány ještě po zabrání Vojenského zeměpisnéhoúřadu v Praze v březnu 1939 a ve Vídni v březnu 1938.Křovákova síť byla nahrazována Gauss-Krügerovou kilometrovousítí.Z období Protektorátu Čechy a Morava existuje několik variantmap 1 : 25 000. Po připojení zbytku českých zemík Německu v březnu 1939 se započalo se zpracováním TopographischeKarte 1 : 25 000 (4 cm-Karte), publikované podnázvem „Messtischblätter“, a to především na Moravě. Ještěv roce 1939 byly „Messtischblätter“ vydány jako montáž Československýchtopografických map v Benešově zobrazení 1 : 10 000a 1 : 20 000 jejich pouhým zmenšením, dále zvětšených speciálníchmap 1 : 75 000. V německém kladu listů a značkovémklíči byly vydány tyto mapy: 6075 Haatsch, 6077 Jastrzemb,6175 Hultschin, 6176 Reichwaldau, 6273 Fulnek, 6274 Königsberg,6275 Mähr. Ostrau, 6276 Bludowitz, 6277 Teschen.Měly sloužit pouze pro služební potřebu.Mapy byly v identickém provedení a kladu listů jako na předválečnémúzemí Německa. Tyto mapy byly na území Moravyjedno- (černá nebo šedá) až dvoubarevné (černá nebo šedáa hnědé vrstevnice) (viz obr. 10). Několik listů bylo vydános hnědým stínováním terénu, které je na mapách tak velkéhoměřítka na našem území výjimkou. Zpočátku měly tyto mapyčeské názvy a místopis včetně mimorámových údajů, od roku1944 byly s čistě německým popisem včetně místopisnýchnázvů a mimorámových údajů. Počet zmapovaných listů bylpřes 138. Vydaných bylo o 11 mapových listů méně, tedy 127mapových listů (obr. 11). Skokanová, Havlíček (2010) uvádě-90