Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

ok. Z výsledků hodnocení výnosů polských odrůd S. viminalis,pěstovaných v množství 7 400 ks/ha na dvou lokalitáchv Mazurské oblasti, lze zjistit hodnoty 7–7,6 t (suš.)/ha/rok(odrůda Turbo), 7,5–8 t (suš.)/ha/rok (Tur), 12–15 t (suš.)/ha/rok (klon UWM 043) a 7,7–7,9 t (suš.)/ha/rok (klonUWM 046) v závislosti na lokalitě (Stolarski et al., 2011).Testování proběhlo na lokalitách Leginy (53°59´N, 21°08´E)a Kocibórz (54°00´N, 21°10´E) v experimentální stanici Warmia,Univerzity v Olštýně (roční suma srážek 650–750 mm,průměrná roční teplota 8 °C). Vrby byly sklizeny po čtyřechletech růstu.ZÁVĚRYNa základě vyhodnocení růstových a výnosových parametrů20 topolů a vrb ve dvou tříletých obmýtích v polním pokusuna lokalitě Michovka, která je hodnocena jako méně příznivá(zejm. srážkově) pro jejich pěstování, je možné vyslovit následujícízávěry:1) Oproti původnímu předpokladu a i praktické zkušenostise zdá, že klimatické a zejména srážkové podmínkypokusného pozemku nebyly ve sledovanémobdobí výrazně limitující pro většinu klonů a odrůdv pokusu. Nejlepší klony dosáhly výrazně vyšších výnosůnež odpovídá bonitě pozemku dle typologie zejménadíky výsledkům v druhém obmýtí, které bylosrážkově normální až nadprůměrné. Je zřejmé, že v takovýchto„limitních“ oblastech bude mít na vhodnostpozemku významný vliv i mikroreliéf, např. svažitost,expozice nebo hloubka půdního horizontu.2) Nejvyšších výnosů v první i druhé sklizni dosáhl klonS-218 domácí vrby Smithovy (7,2 a 19,0 t (suš.)/ha/rok), který předstihl dnes nejvíce pěstovaný „japonskýtopol“ J-105 o 34 % (6,6 a 13,7 t (suš.)/ha/rok) a nejpoužívanějšíodrůdu švédských vrb ‘Toru’ o 75 % (3,7a 11,9 t (suš.)/ha/rok). Protože i další růstové a funkčníparametry (tloušťka kmene, ztráty, včelí pastva)jsou u tohoto klonu velmi příhodné pro výmladkovépěstování a produkci štěpky, doporučujeme rozšiřovatjeho pěstování na široké škále stanovišť. Jedinýmznámým negativem je jeho atraktivnost pro okus, jevšak vyvažováno vynikající regenerační výmladností.3) Velmi dobrých výnosů a výsledků dosáhly klonyP_069, P_070 a P_072 nepůvodního topolu chlupatoplodého(P. trichocarpa), který u nás zatím nebyl provýmladkové plantáže používán ani testován. Dosáhlyprůměrného výnosu 9,4 t (suš.)/ha/rok, což potvrzujeperspektivnost uvedených klonů a tohoto druhu proklimatické a půdní podmínky ČR a další testování.4) Některé další topolové klony pěstované i v praxi (jakoP-467, P-466) dosáhly na Michovkách pouze průměrnýchvýnosů 6,1 –7,3 t (suš.)/ha/rok za dvě sklizněa měly i poměrně vysoké ztráty (52 %). Zdá se, že tytoklony nejsou vhodné pro hydrologicky méně příznivélokality a že hustý spon pokusu pro ně není vhodný.Tyto klony je možné doporučit k produkci palivovéhodřeva a štěpky ve výmladkových plantážích v řidšímsponu odpovídajícímu hustotě 2–5 tis. ks/ha.5) Podle zkušenosti z tohoto pokusu měla na dosaženévýsledky, zejména v kriticky suchém prvním obmýtí,pozitivní vliv také zvolená agrotechnika, kdy bylv meziřadí udržován diskovými branami nebo rotavátoremčerný úhor, který nejlépe snižuje ztráty půdnívody evapotranspirací.PoděkováníTyto výsledky byly získány a zpracovány s finančním přispěnímprojektu Ministerstva vnitra České republikyVG20102013060.LITERATURAAl Afas, N., Marron, N., Van Dongen, S., Laureysensm I.,Ceulemans, R. (2007): Dynamics of biomass productionin a poplar coppice culture over three rotations (11 years).Forest Ecology and Management, vol. 255, p. 1883–1891.EN 13 651. Soils improvers and growing media – Extractionof calcium chloride/DTPA (CAT) soluble nutrients, CENBrussels, 2001.Havlíčková, K., Suchý, J., Weger, J., Šedivá, J., Táborová, M.,Bureš, M., Hána, J., Nikl, M., Jirásková, J., Petruchová,J., Knápek, J., Vašíček, J., Gallo, P., Strašil, Z. (2010):Analýza potenciálu biomasy v České republice. VÚKOZ,v. v. i., Průhonice, 498 s., ISBN 978–80–85116–72–4.ISO/DIS 10390. Soil quality – Determination of pH.International Organization for Standardization. 1992.Labrecque, M., Teodorescu, T. I. (2005): Field performanceand biomass production of 12 willow and poplar clonesin short–rotation coppice in southern Quebec (Canada).Biomass and Bioenergy, vol. 29, p. 1–9.Mehlich, A. (1984): Mehlich No. 3 soil test extractant: Amodification of Mehlich No. 2. Commun. Soil Sci. PlantAnal., vol. 15, p. 1409–1416.MZe (1998): Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998Sb. ze dne 12. listopadu 1998 o agrochemickém zkoušenízemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesníchpozemků, s. 5.Pearson, C. H., Halvorson, A. D., Moench, R. D., Hammon,R. W. (2010): Production of hybrid poplar under short–term, intesive culture in Western Colorado. IndustrialCrops and Products, vol. 31, p. 492–498.Stolarski, M. J., Szczukowski, S., Tworkowski, J., Klasa, A.(2011): Willow biomass production under conditions oflow–input agriculture on marginal soils. Forest Ecologyand Management, vol. 262, p. 1558–1566.61