Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a statistické ročenky. Rajonizace energetických plodin v systému BPEJ a výnosovékřivky z výsledků výzkumných projektů. Další údaje o limitech biomasy: živočišná výroba, zvláštěchráněná území, atd. Údaje o referenčních projektech na pěstování jednotlivýchenergetických plodin. Tyto referenční projekty odrážejítypické náklady související s přípravou projektu,založením porostu energetické plodiny, náklady na péčio porost (např. hnojení), náklady na sklizeň a odvozbiomasy, náklady na likvidaci porostu.Bonitovaná půdně ekologická jednotka zemědělských pozemkůse vyjadřuje pětimístným číselným kódem (psáno2.11.14). První číslice udává klimatický region, druhá a třetíčíslice vymezují příslušnost k určité hlavní půdní jednotce(01–78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozicepozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinacihloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti.Klimatické regiony (KR) zahrnují území s přibližně shodnýmiklimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělskýchplodin. V České republice bylo vymezeno celkem 10 klimatickýchregionů. Hlavní půdní jednotka (HPJ) je účelovéseskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi,které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem,půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých HPJvýraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostía stupněm hydromorfismu. V České republice bylo vymezeno78 HPJ. Přiřazením údaje o klimatickém regionu k charakteristiceHPJ vzniká tzv. hlavní půdně klimatická jednotka(HPKJ).Jedním z klíčových kroků uvedené metodiky bylo vytvořenítypologie stanovišť (zemědělských půd) pro zamýšlené energeticképlodiny, která rozděluje zemědělské půdy na kategoriepodle vhodnosti pro pěstování jednotlivých plodin a současněudává očekávaný výnos biomasy (v GJ tepla v biomase jako palivu)v těchto kategoriích. Tato data byla využita jako vstupnídata při tvorbě cenových map, kdy ceny jednotlivých zdrojůbiomasy jsou závislé na výnosu energetických plodin. Provytváření typologie stanovišť vybraných energetických plodinbyly využity dva podklady: výsledky hodnocení polníhotestování energetických plodin v rámci výzkumných projektůi pěstební praxe a soustava BPEJ zemědělských půd v ČR.Vytváření typologie bylo založeno na vyhodnocení empirickýchvýsledků výnosových parametrů energetických plodinve vztahu k podmínkám prostředí vyjádřených ve formě jednotekBPEJ/HPKJ, respektive jejich složek – např. průměrnýchteplot, rizik přísušků, půdních vlastností atd. Chybějícídata byla doplňována expertním posouzením ve spoluprácis předními odborníky na jednotlivé plodiny. Výsledkem hodnoceníje tabulka HPKJ s vymezením obvykle 3–5 pěstebníchoblastí podle vhodnosti pro konkrétní energetickou plodinu.Tabulky byly použity k výpočtu minimální ceny jednotlivýchenergetických plodin a následně k vytvoření cenových mapjednotlivých energetických plodin v prostředí GIS (viz Havlíčkováa kol., 2010).Výpočet minimální ceny biomasyMinimální cena biomasy se vztahuje vždy k dané energeticképlodině a ke konkrétnímu pozemku, na kterém je realizovánprojekt na pěstování biomasy. Pro výpočet minimální cenybiomasy pro danou energetickou plodinu je třeba vytvořitekonomický model (referenční projekt), který odráží typicképodmínky realizace dobře připraveného projektu pro tutoplodinu.Ve shodě s ekonomickou teorií se soukromí investoři snažímaximalizovat ekonomický prospěch z realizace projektu. Základnímkritériem, které se používá pro hodnocení ekonomickéefektivnosti projektů, je kritérium čisté současné hodnoty– NPV. Na základě hodnoty NPV pro daný projekt se investořirozhodují, zda daný projekt realizují či zda jeho realizacizamítnou. Pokud má daný projekt vyšší hodnotu NPV nežnula, znamená to, že investor získává vyšší ekonomický výnosnež je tomu v případě alternativních možností investování.NPV rovno nule tak znamená limitní případ, kdy posuzovanýprojekt má pro investora shodný ekonomický výnos jakoalternativní možnosti investování. K výpočtu hodnoty NPVpro daný projekt však můžeme přistoupit aplikací opačné logiky,kdy NPV není výstupním – vypočteným – parametrem,ale vazební podmínkou, a proměnou, jejíž hodnota se hledá,je cena biomasy.Minimální cena biomasy c minje tedy taková cena biomasy,která investorovi zajistí shodný ekonomický výnos jako alternativnímožnosti investování. Tento postup je obecně aplikovatelnýna řadu ekonomických úloh, kdy cílem je nalezení(při definovaných nákladech na zajištění procesů a velikostiprodukce ve fyzických jednotkách) ceny přinášející investorovipožadovaný či přiměřený výnos na vložený kapitál. Příkladempoužití této metodiky je např. stanovení garantovanýchvýkupních cen elektřiny vyráběné na bázi OZE.Obecný vztah pro výpočet NPV je:NPVT= ž∑t=1CF t. r n− t( 1+) = ∑ T žt=1(P t– V t).(1 + r n) –tKde:T … doba životnosti projektu [roky]r n… nominální diskont [–]t … t-tý rok hodnoceného období [–]P t… příjmy projektu v roce t [Kč]V t… výdaje projektu v t-tém roce hodnoceného období [Kč]Výdaje projektu zahrnují všechny výdaje vyvolané realizacíprojektu. Jde o výdaje na přípravu projektu, založení porostu,provozní výdaje, placené daně a nájmy, výdaje na likvidaciporostu.Výpočet minimální ceny vychází z vazební podmínky NPV=0.Pak lze vztah (1) vyjádřit jako rovnováhu mezi současnou hodnotoubudoucích příjmů a současnou hodnotou budoucíchvýdajů projektu. Příjmy v roce t přitom vyjádříme jako součinminimální ceny v roce t a velikosti produkce biomasy v roce t:(1)43