Acta 100 - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a okrasnÃ© ...

More documents

Recommendations

Info

Graf 1 Hektarové výnosy sušiny topolů z první a druhé sklizně na Michovkách (2008/2011)Graf 2 Hektarové výnosy sušiny vrb z první a druhé sklizně na Michovkách (2008/2011)Hodnocení růstových parametrůVýsledky měření růstových parametrů, tzn. výšky jedinceV max(m), tloušťky kmene D 1,0(mm), počtu kmenů (Km,ks) a živých jedinců (%) jsou uvedeny v tab. 5, 6. K hodnotěprůměrné maximální výšky a průměrné tloušťky je připojenastandardní odchylka ze statistického hodnocení. Protože u naměřenýchdat růstových parametrů nebyla dostatečná homogenitarozptylu pro provedení ANOVA testu, byla zpracovánaneparametrickou Kruskal–Wallisovou analýzou rozptylu.Výška jedince (V max, m)Po třech letech růstu dosáhly nejvyšší výšky přes 5 metrůklony balzámových topolů a jejich kříženců P_072, P-107a P-410. Nejslaběji do výšky rostla vrba S_002. Po skončení6. vegetačního období dosáhl nejvyšší výšky opět klon P_072,který dosáhl průměrné výšky 7,7 m, tzn. o 2,6 m výše než předtřemi lety. Nejnižší výšky dosáhl klon S-407 (viz tab. 5 a 6).Druhý nejslabší co se týče výšky byl klon S-337, který alev porovnání s ostatními nižšími vrbami dosahuje lepších výnosovýchparametrů.Tloušťka kmene (D 1,0, mm)Po třech letech růstu dosáhly nejvyšší průměrné tloušťkykmenů (30–32 mm) klony balzámových topolů a jejich křížencůP-410, P_072 a P-107. Ve srovnání s klonem P_072byla průměrná tloušťka „japanu“ J-105 na jedince 89 %.Nejnižší tloušťku kmenů pod 10 mm měly klony S. viminalisa S. schwerinii S_003, S_002 a S-337.Po skončení 6. vegetačního období v roce 2010 zůstalo roz-56
dělení topolů a vrb podle tloušťky kmene přibližně stejné.Nejvyšší průměrná hodnota (31 mm) však byla zjištěna u topolovéodrůdy ‘Rochester’ (P_074) (viz tab. 5 a 6). Nejnižšíprůměrná hodnota tloušťky kmene byla zjištěna u vrby S-337.Je způsobena podobně jako u dalších klonů Salix viminalisa příbuzné S. schwerinii způsobem jejich růstu charakteristickýmvysokým množstvím tenčích kmenů. Žádný z testovanýchklonů nedosáhnul tloušťky kmene větší než 70 mmu vrb, resp. 150 mm u topolů, která by omezovala použití současnýchřezaček pro efektivní jednofázovou sklizeň nadzemníbiomasy z výmladkových plantáží.Počet kmenů jedincePočet kmenů na jedince byl výrazně vyšší u klonů vrb nežu topolových klonů před první i druhou sklizní. Po třech letechrůstu byl nejvyšší průměrný počet kmenů zjištěn v rozmezí4–5,1 ks/jedince u pětice klonů vrb v pořadí od nejvyššíhopočtu S-337, S-218, S_001, S-407, S-705. Nejnižšíprůměrný počet kmenů na jedince (1,1 ks) měly topolovéklony P_072, P_074, P_069, P-466, P-183 (viz tab. 5 a 6).V roce 2010 dosáhlo nejvyšší počet kmenů pět vrbovýchklonů v rozmezí 7,9–12,7 ks/jedinec v pořadí S-337, S-705,S-218, S_001, S-407. Nejnižší počet kmenů 2,4 ks byl zjištěnu klonu P_074.Procento živých jedincůPo roce výsadby a následně v prvním obmýtí měly některéklony poměrně vysoké ztráty – i přes 50 %. Procento živýchjedinců v pokusu pokleslo v průběhu prvního obmýtí v průměruna 65 %, čímž klesla hustota porostu na cca 8 700 ks/ha. V druhémobmýtí zůstalo procento živých jedinců téměř shodné.Zdravotní stav – poškození mrazemZdravotní stav všech testovaných klonů nevykazoval v průběhusledovaného období žádné abnormality a nebyla zaznamenánavýznamná poškození abiotickými a biotickými činiteli.V termínu 3.–6. 5. 2011 (tedy po poslední sklizni) v době silnéhonarašení nových prýtů (5–20 cm) klesaly noční teplotyvzduchu pod nulu. Nejnižší teplota vzduchu (–1,8 °C) měřená0,5 m nad zemí byla v nočních hodinách dne 4. 5. 2011. Novéprýty, které začaly po sklizni vyrážet z pařezů, byly silně popálenymrazem. Nejvíce byly poškozeny klony J-105, P_074,P_072, P_073, P-410, S_002, S_003, P_068. Nejméně poškozenyse zdály domácí vrby, jejichž prýty byly v té dobějiž 20 cm dlouhé. Podobná i výrazně silnější poškození bylahlášena z celé ČR. Protože poškození některých, zejména topolovýchklonů působilo závažně, bylo v následujících měsícíchprováděno jejich sledování. Při sledování následujícíhovývoje byla zaznamenána téměř úplná regenerace slaběji poškozenýchprýtů nebo tvorba nových prýtů ze spících pupenůTab. 5 Růstové parametry topolů a vrb se standardní odchylkou (s) v roce 2007 před 1. sklizní a homologické skupiny dle statistickéanalýzy (Kruskal–Wallis, test Dunn). Pořadí tříděno podle tloušťky kmeneČíslo Číslo klonu D 1,0± s[mm]HomologickéskupinyV max± s[m]HomologickéskupinyKmeny[ks]HomologickéskupinyŽiví jedinci[%]1 P-410 32,5 ± 19,1 FG 5,00 ± 0,90 G 1,4 AB 522 P_072 31,3 ± 12,1 G 5,09 ± 0,74 G 1,1 A 803 P-107 31,2 ± 15,7 FG 5,16 ± 0,86 G 1,4 AB 634 P_069 29,2 ± 13,2 FG 4,70 ± 1,10 EFG 1,1 A 605 P_074 28,2 ± 9,7 FG 3,83 ± 0,43 ABCDE 1,1 A 456 P-466 28,0 ± 17,1 EFG 4,33 ± 1,34 DEFG 1,2 A 487 J-105 27,8 ± 16,4 FG 4,81 ± 1,08 FG 1,5 AB 708 P-183 26,3 ± 14,8 FG 4,32 ± 1,36 DEFG 1,1 A 629 P_070 24,4 ± 13,0 EFG 3,87 ± 0,61 ABCDE 1,3 AB 7310 P-467 21,3 ± 13,3 DEFG 4,02 ± 0,93 BCDEF 1,4 AB 4811 P_073 19,1 ± 11,4 DEF 3,76 ± 0,70 ABCD 1,6 AB 6812 P_067 17,3 ± 14,0 CDE 3,90 ± 1,09 CDEF 2,6 BCD 6213 S-218 14,5 ± 8,0 CD 3,95 ± 0,50 BCDE 5 EF 8214 P_068 14,4 ± 14,7 ABC 4,11 ± 1,18 DEFG 2,4 ABC 4515 S_001 12,7 ± 7,8 BCD 4,39 ± 0,64 DEFG 5,1 EF 9516 S-705 11,9 ± 6,3 ABCD 3,80 ± 0,48 ABCDE 3,5 DEF 4017 S-407 11,3 ± 5,7 ABC 3,43 ± 0,44 ABC 4 DEF 9018 S-337 10,2 ± 5,3 AB 3,82 ± 0,35 ABCD 8,2 F 8819 S_002 9,4 ± 5,6 AB 3,10 ± 0,87 A 2,8 CDE 7820 S_003 9,1 ± 5,0 A 3,14 ± 0,79 AB 3 CDE 6757
Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
Page 5 and 6: Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
Page 7 and 8: trvalé zeleně ve venkovské kraji
Page 9 and 10: ka přirozených lesů ČR, která
Page 11 and 12: Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
Page 13 and 14: Publikace v periodikách s impaktem
Page 15 and 16: V oblasti výměny rostlinného mat
Page 17 and 18: (aktidionu) proti padlí jabloňov
Page 19 and 20: 28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
Page 21 and 22: 55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
Page 23 and 24: Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
Page 25 and 26: Drobilová, L.: Evaluating ecologic
Page 27: Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
Page 30 and 31: vyhovující, a to jak z hlediska l
Page 32 and 33: Převodní klíč pro úpravu zákl
Page 34 and 35: V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
Page 36 and 37: ní jehličnatých stromů na trval
Page 39 and 40: Tab. 7 Postup výpočtu základní
Page 41 and 42: Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
Page 43 and 44: Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
Page 45 and 46: Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
Page 47 and 48: Cenové mapy vybraných zdrojů bio
Page 49: V případě, že nebude pěstován
Page 52 and 53: z výsledků počáteční fáze v
Page 54 and 55: Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
Page 58 and 59: Tab. 6 Růstové parametry topolů
Page 60 and 61: Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
Page 62 and 63: Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
Page 64 and 65: Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
Page 66 and 67: (např. požární nebo koupališt
Page 68 and 69: 68Obr. 3 Typy procesů změn využ
Page 70 and 71: 70Obr. 4 Typy procesů změn využ
Page 72 and 73: Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
Page 78 and 79: úvalu a Ždánickém lese, zatímc
Page 80 and 81: Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
Page 82 and 83: Obr. 10 Trajektorie změn využití
Page 84 and 85: vém úseku) věnovali Havlíček e
Page 86 and 87: Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
Page 88 and 89: ústavu Jána Lipského v Banské B
Page 90 and 91: zobrazení (do roku 1934) a v letec
Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
Page 99 and 100: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
Page 101 and 102: Inventarium (1807, březen) - ručn
Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
Page 105 and 106: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
Page 107 and 108:
44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
Page 109 and 110:
Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
Page 111 and 112:
Tab. 2 Porovnávané listové a kv
Page 113 and 114:
‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
ostlin, tak v rámci skupiny shodn
Page 119 and 120:
Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
Page 121 and 122:
k poškození i zralých (loňskýc
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
Page 127 and 128:
Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
Page 129 and 130:
Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
Page 131 and 132:
Page 133 and 134:
Obr. 1 Silně náchylná a odolná
Page 135 and 136:
při výběru nejodolnějších ros
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
typech společenstev a výsadeb, kd
Page 141 and 142:
Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
Page 143 and 144:
ná úroveň poškození porostů j
Page 145 and 146:
EPPO (2007): Ash dieback in Europe
Page 147 and 148:
Page 149 and 150:
fikaci nekódující oblasti cpDNA
Page 151 and 152:
Dopěstování rostlin v podmínká
Page 153 and 154:
Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
Page 159 and 160:
Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
Ke statistickému zpracování gene
Page 165 and 166:
Tab. 5 Populačněgenetické parame
Page 167 and 168:
167
show all

Acta 100 - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a okrasnÃ© ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?