Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

k poškození i zralých (loňských) listů. U časněji rašících klonůdošlo nezřídka k namrznutí narašených hlavních růstovýchpupenů či již rašících mladých letorostů. Regenerace novýchletorostů však později proběhla zpravidla bez problémů, přestoženové rašení a následné oddálení vyzrávání prýtů mohlomít v některých případech vliv na množství násady květníchpoupat pro následující rok.DISKUZEDlouhodobé meteorologické záznamy v DZ ukazují, že duben,tedy měsíc před zaznamenanými mrazy, je nejsušší měsícv roce. Průměrné srážky za období 1994–2010 jsou 24,4 mm.V dubnu 2011 bylo zaznamenáno 25,5 mm. Významnější, alepřesto velmi nízké srážky v průběhu prvního týdne v květnubyly zaznamenány dne 3. 5., a to 15,2 mm. Pro rostliny jetento nízký srážkový úhrn v období rychlého jarního růstua rozvoje velice stresující.Ačkoliv se může jevit poškození květnovými mrazy jako poměrněrozsáhlé, byla postižena pouze malá část taxonů, kterése na DZ pěstují. Je zřejmé, že na míře poškození rostlin seprojevily mimo vlastních nízkých teplot také výrazné rozdílymezi dnem a nocí, místy dosahující téměř 35 °C. Bylo zjištěno,že většímu poškození unikly rostliny na méně exponovanýchmístech (chráněné korunami vzrostlých dřevin, rostoucímimo sluneční úpal), a tak se poškození jedinců některýchdruhů stejného rodu měnilo v závislosti na konkrétním stanovišti(např. Acer japonicum). Mimo teploty měl pravděpodobnědopad také nedostatek srážek, který snížil odolnostrostlin vůči působení mrazu. Škody tedy mohly být zřejměnižší, pokud by bylo v půdě dostatek dostupné vláhy. Květnovémrazy v roce 2011 však nepostihly pouze okrasné rostliny.Významně poničeny byly také ovocné dřeviny jako jabloně,hrušně, ořešáky, vinná réva nebo přirozené populace mnohadomácích druhů rostlin, např. vstavačovitých (Orchis L.,Dactylorrhiza Nevski, Cypripedium L. atd.).Poškození bylo hlášeno z celého území České republiky. Jakupozorňují téměř všichni autoři, kteří se mrazovými škodamizabývali, ničivý účinek mrazu umocňuje nejen nedostatekvláhy, ale i značné střídání teplot ve dne a v noci. Takovýmtopozdním mrazům nelze zřejmě příliš účinně čelit. Jednouz mála možností je sledovat předpovědi počasí a při zvýšenémožnosti výskytů výraznějších mrazů důkladně rostliny zalít.To však lze aplikovat pouze u některých výsadeb. Poškozeníkvětů či narašených květních pupenů však ani takto nelze zabránit.Ve školkách je pak také možné kontejnerované rostlinypřikrýt vhodnou ochrannou textilií. Mrazem poškozené rostlinynejsou pro prodej atraktivní a znamenají tak pro školkařevýznamnou ztrátu. Pro dospělé, již stabilizované rostliny všaktento mráz neznamenal výraznější poškození, které by rostlinyohrozilo na existenci.ZÁVĚRPoškození okrasných dřevin a bylin květnovými mrazy v roce2011 nemělo oproti jiným případům poškození mrazem přílišvelké následky. Všechny poškozené rostliny (kromě jednohotaxonu – Callicarpa bodinieri ‘Heavy Beauty’, odumřela)do několika týdnů zregenerovaly. Listový aparát se neobnovilpouze u některých jedlí a smrků. Mrazové poškození znamenalozejména estetické snížení kvality rostlin v prvníchměsících vegetace. U části rostlin to však znamenalo úplnoudestrukci květů (Iris L., Darmera peltata, Lilium bulbiferum,Rheum L., část rodu Rhododendron aj.) a nedošlo tedy k tvorběsemen. Prokázala se také velmi nízká odolnost vůči mrazuu pozdně rašících trav jako je Miscanthus Andersson a PanicumL., které byly poškozeny velice výrazně. Oproti tomučasně rašící traviny jako Deschampsia cespitosa (L.) P. B. neboCalamagrostis × acutifl ora (Schrader) Rchb. nebyly poškozenyvůbec.PoděkováníTento článek vznikl za finanční podpory výzkumného záměruč. 0002707301 Ministerstva životního prostředí České republiky.LITERATURABalder, H. (1992): Erkennen von Frostschäden an Gehölzen.Gartenamt, vol. 41, no. 12, p. 848–852.Blahník, Z. (1986): Mrazové škody na dřevináchv Průhonickém parku v zimě 1984/85. Zahradníctvo,č. 6, s. 279–280.Dostálková, A. (1973): Poškození rododendronů v Průhonicíchv zimách 1969/70 až 1971/72. Vědecké práce VÚOZ,č. 6, s. 33–49.Hrubík, P. (1977): Nepriaznivé účinky zimy a sucha nacudzokrajné dreviny. Záhradníctvo, č. 2, s. 138.Hrubík, P. (2001): Analýza extrémnych klimatickýchpodmienok a ich vplyv na dreviny v Arboréte MlyňanySAV. Acta horticulturae et regiotecturae, roč. 4, č. 2,s. 33–39.Janská, A., Zelenková, S. (2005): Vliv chladu a mrazu narostliny. Biologické listy, roč. 70, č. 1, s. 53–76.Kavka, B. (1929): Škody v Průhonickém parku. Venkov,č. 24, s. 106.Kavka, B. (1940): Vliv letošní zimy na okrasné rostlinstvoa srovnání se zimou 1928/29. Věstník Čes. akad. zeměd.,16, s. 348–355.Kraus, F., Helebrant, L. (1965): Mrazové škody nastálezelených a jehličnatých dřevinách v parku botanickézahrady ČSAV, v Průhonicích. Zprávy Botanické zahrady,č. 1, s. 51–76.Němec, Z., Roudná, M. et al. (1980): Mrazové škody121