Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

Mapa využití země z roku 1956 je důležitá tím, že zachycujekrajinu před počátkem zprůmyslnění a kolektivizace zemědělství.Ve studovaném území stále převládala agrární krajina,ale rozloha orné půdy mírně poklesla na 56,5 %. Dále poklesalarozloha trvalých travních porostů. Zejména v nivách téměřzmizely louky a byly přeměněny na pole (obr. 3). Naopak vzniklanápadná plocha trvalých travních porostů ve VVP Libavá.Podstatně vzrostl rozsah vodních ploch na 5,5 %. Na mapě jejiž zachycena vodní nádrž Kružberk na řece Moravici vybudovanáv letech 1948–1950. Přibylo i rybníků, např. velký Hradeckýrybník u Tovačova, rybníky na řece Odře pod městemOdry nebo soustava rybníků na řece Bečvě u Lešné. Náspya další objekty Severní dráhy nadržovaly vodu při povodníchv Hornomoravské a Středomoravské nivě. K významným povodnímdošlo v letech 1883, 1891 a 1930 (zaplaveny Olomouc–NovéSady). Na řece Opavě byla významná povodeňv roce 1880.V roce 1886 byla zrušena pevnost Olomouc a začal rozvoj městaa rozšiřování okolního urbanizovaného území (obr. 3). Postupněvznikla rozsáhlá urbanizovaná oblast krajského města.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1876–1956V tomto období došlo v důsledku průmyslové revoluce k poklesustability krajiny. Je to patrné zejména na zvyšování rozlohyurbanizované krajiny (na 5,3 %), zejména rychle se zvětšovalaurbanizovaná krajina Olomouce (obr. 3), ale i Opavy.Objevují se i rekreační plochy.V Hornomoravském úvalu a v Moravské bráně stále pokračovalapřeměna trvalých travních porostů na ornou půdu,i když menším tempem než v minulém hodnoceném období(6,0 % ploch). K velkým změnám došlo v Nízkém Jeseníkuzřízením VVP Libavá, kde prakticky zmizela orná půda a bylanahrazena trvalými travními porosty. V roce 1947 se urychlilatěžba štěrkopísků ze Středomoravské nivy. Na místě těžby pakzačalo vznikat „Chomoutovské jezero“ (60 ha), které na časbylo i významnou rekreační lokalitou (obr. 4), a zatopená štěrkovištěu Tovačova.Stav využívání krajiny v roce 1995Obnovené československé vojenské mapy z let 1988–1995dokumentují stav krajiny po kolektivizaci zemědělství a rychlémrozvoji sídelních krajin. Ve studovaném území stále převládáagrární krajina, i když mírně ubylo orné půdy (poklesna 54,3 %). Nápadný je další rychlý úbytek trvalých travníchporostů (pokles na 7,1 %). Louky prakticky vymizely z niv,kde převládla orná půda. Zmenšila se i rozloha trvalých travníchporostů ve VVP Libavá. Je to dáno jak metodou mapovánítak, přeměnou na lesy.Zvětšovala se urbanizovaná krajina (na 7,4 %), zejména krajskéhoměsta Olomouce (obr. 4), ale i některých (zejména okresních)měst jako Prostějova, Přerova, Hranic a rovněž ValašskéhoMeziříčí. Méně se změnila urbanizovaná krajina Opavy.Přibylo vodních ploch (na 0,4 %), zejména zatopených štěrkovišťv Hornomoravské a Středomoravské nivě a na nízkýchříčních terasách (Mohelnice, Náklo, Chomoutovské jezero,Poděbrady u Olomouce, Donbas a další u Tovačova).Probíhala regulace koryt řek, zejména Moravy. Přesto povodeňve dnech 5.–16. července 1997 zaplavila celou Středomoravskounivu, části Středobečevské a Dolnobečevské nivy,Oderskou nivu a Opavsko-moravickou nivu.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1953–1995Kolektivizace a zprůmyslnění zemědělství v tomto obdobípodstatně ovlivnilo interakci přírody a společnosti v zemědělskékrajině. Hospodářsko-technické úpravy pozemků, rušenímezí a nezřídka mechanické zcelování lánů narušilo vztahzemědělců ke krajině. Přesto se mírně zvýšila výměra stabilněvyužívaných ploch na 85,2 %. Nápadným procesemje pokračování růstu urbanizovaných a suburbanizovanýchploch (obr. 4). V krajině se rovněž rozšiřují rekreační plochy(obr. 4). Zajímavým procesem v tomto období je růst rozlohyorné půdy v Domašovské vrchovině Nízkého Jeseníku.V Tršické pahorkatině se zvýšil podíl chmelnic.Stav využívání krajiny v letech 2002–2006Současnou krajinnou strukturu znázorňuje mapa využití krajinyz roku 2006 odvozená z rastrové Základní mapy Českérepubliky v měřítku 1 : 10 000, leteckých a družicovýchsnímků. Poprvé za studované období poklesl podíl orné půdyna listu pod polovinu (na 49,6 %). Mírně se zvýšil podíl trvalýchtravních porostů (na 10,6 %) i podíl lesů (na 30,5 %).Nadále mírně rostl podíl zastavěných ploch (na 7,5 %). Zajímavýje pokles rekreačních ploch (na 0,3 %). Vzrůst podíluvodních ploch na 0,5 % souvisí s dokončením vodní nádržeSlezská Harta na Moravici v roce 1997 (923 ha). Při povodniv roce 2006 byla vzdutými vodami protržena hráz meziHorkou nad Moravou a Chomoutovem a zatopena část městaOlomouce. V roce 2009 se rozvodnila Odra a zaplavila Oderskounivu. V roce 2010 proběhly další povodňové situace –rozvodnila se Bečva a zaplavila Středobečevskou a Dolnobečevskounivu včetně části města Přerova a obce Troubky.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1995–2006V tomto období se nápadně zvýšila stabilita využívání krajinyna 91,2 % stabilních ploch. K hlavním změnám došlo v NízkémJeseníku (s výjimkou VVP Libavá), kde byla hromadněopouštěna orná půda a byla měněna na trvalé travní plochy.ZAVĚRKrajina ve zkoumaném území byla ve sledovaném období1836–2006 vcelku stabilní. Beze změny ve využívání bylo62,9 % ploch. Stabilní byla vcelku orná půda zejména v Hornomoravskémúvalu (obr. 5), Moravské bráně, Podbeskydsképahorkatině a v některých částech Nízkého Jeseníku. Stabilní69