Acta 100 - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a okrasnÃ© ...

More documents

Recommendations

Info

(např. požární nebo koupaliště), těžební poklesové sníženiny zaplavenévodou, zaplavené kamenolomy, štěrkoviště, močály.Zastavěná plocha zabírá intravilán sídel a je tvořena i zahradami,průmyslovými, zemědělskými a dopravními areály, pokudnavazují na intravilán obce nebo jsou uvnitř vymezenéhoareálu. Původně byla v legendě rozlišována městská zástavbaa venkovská zástavba. Z technických důvodů autoři rozlišujíjen zastavěnou plochu.Rekreační plocha obsahuje území chatových osad, zahrádkářskýchkolonií, rekreačních a sportovních areálů mimo intravilánysídel.Ostatní plochy – do této kategorie spadají další antropogenněsilně pozměněné plochy mimo intravilán jako dopravní areály(letiště a objekty s nimi bezprostředně související, benzinovépumpy, motely, nádraží, parkoviště, kolejová a kontejnerováseřadiště, mimoúrovňová křížení silnic a dálnic), školskéobjekty, militární (pevnosti, bunkry, pěchotní tvrze), hrady,zříceniny, zámky a zámecké areály, parky, léčebny, elektrárny,funerální objekty (hřbitovy, mohyly, mohylová pole), skleníkyv zahradnictvích, objekty povrchové těžby nerostných surovina skládky a nevyužívaná půda (např. skály).Vytvořená databáze umožňuje velmi podrobně sledovata kvantifikovat stav a změny využívání země na území Českérepubliky jako výsledek interakce mezi přírodou a lidskouspolečností v časových řezech 1836, 1876, 1956, 1995a 2006. Za druhé pak, a to je pro účel tohoto článku ještědůležitější, kvantifikovat změny ve využívání země mezi jednotlivýmičasovými řezy, a tím i změny a trendy v interakcipřírody a společnosti v čase a prostoru. Databáze umožňujevymezit rozsah, rozlohu a počet stabilních ploch, na kterýchnedošlo za sledované období ke změnám využívání země. Dálepak informuje o počtu změn využívání ploch ve studovanémobdobí. Autoři tak měli možnost hodnotit změny interakcemezi přírodou a společností v prostoru a čase a stabilitu krajiny.Za třetí databáze umožňuje různými způsoby vizualizovatzměny v krajině v posledních 170 letech.VÝSLEDKYStav využívání krajiny v roce 1836–1840Databáze postihuje stav využívání krajiny na základě mapII. rakouského vojenského mapování v měřítku 1 : 28 800.Na Hlučínsku pak na základě pruských topografických map.Ve studovaném území převládala orná půda, která zabírala vícenež polovinu plochy (54,2 %). I podíl trvalých travních porostůbyl ještě poměrně vysoký (17,9 %), zejména v pahorkatinácha vrchovinách Nízkého Jeseníku. Lesní porosty zabíralyzhruba ¼ území (24,5 %). Řeka Morava po vstupu do Hornomoravskéhoúvalu anastomozovala v rozsáhlých lužníchlesích pod Litovlí. Oskava před soutokem volně meandrovalav loukách v nivě. Pole v nivě a na sousedních nízkých terasáchbyla chráněna nízkými (selskými) hrázemi. Ohrázovány bylyi mlýnské náhony. Město Olomouc je na mapě znázorněnéjako barokní pevnost sevřená hradbami na řece Moravě, kteráse dělila na ramena (Velká Morava, Střední Morava). Jižněod Olomouce převládaly ve Středomoravské nivě louky. Řekavytvářela velké volné meandry. Řeka Bečva v úseku mezi ValašskýmMeziříčím a Hranicemi na Moravě divočila, v korytěměla rozsáhlé štěrkové lavice. V Moravské bráně Bečva volněmeandrovala v převážně lučinaté nivě. Řeka Opava volně meandrovalav nivě s poli a loukami. Zalesněné bylo okolí městaOpavy sevřené hradbami. Rovněž řeka Odra pod městemOdry vytvářela nádherné volné meandry v nivě s loukami.Stav využívání krajiny v roce 1876Databáze postihuje stav využívání krajiny na základě mapIII. rakouského vojenského mapování v měřítku 1 : 25 000.V období mezi druhým (1836) a třetím (1876) rakouským vojenskýmmapováním se v souladu s trendy vědecko-technickérevoluce v zemědělství zvýšil podíl orné půdy, která dosáhla svéhomaxima (60,0%) ve studovaném období 1836 –2006. Výrazněnaopak poklesl podíl trvalých travních porostů z 17,9 %v roce 1836 na 12,6 % v roce 1876. Zejména v nivách ubyloluk a přibylo polí (obr. 2). Vypuštěna byla řada rybníků a jejichdna přeměněna na ornou půdu. Rozloha lesních porostů(24,0%) i jejich prostorové rozmístění se podstatně nezměnilo.Procesy změn v interakci přírody a společnosti v období1836–1876Digitální databáze umožňuje sledovat změny v interakci přírodya lidské společnosti v krajině v obdobích mezi jednotlivýmičasovými řezy. Období mezi druhým (1836) a třetím (1876)rakouským vojenským mapováním bylo obdobím velmi rychléhovývoje kulturní krajiny vlivem vědecko-technické revolucev zemědělství a průmyslové revoluce. Rostoucí poptávka po potravinácha nové technické možnosti zemědělců vedly k rozoráváníploch i méně vhodných pro zemědělské obdělávání.V roce 1850 byla dokončena stavba sítě císařsko-královskýchsilnic (Musil, 1987, s. 175), které spolu s rostoucí sítí železnicpodstatně přispěly k fragmentaci krajiny. Železnice postupněpřevzaly dálkový transport lidí i zboží. Hornomoravskoua Středomoravskou nivu protnuly náspy a další objekty Severnídráhy postavené do Olomouce v letech 1836–1841 a prodlouženév roce 1845 až do Prahy. Náspy nadržovaly vodu připovodních a měnily poměry v Hornomoravské a Středomoravskénivě. Vývoj urbanizované krajiny Olomouce a jejíhookolí brzdil status města jako barokní pevnosti sevřené hradbami(obr. 2). Ve Středomoravské nivě došlo ve velké mířek rozorání luk a jejich přeměně na ornou půdu (obr. 2).Stav využívání krajiny v letech 1953–1956Po dlouhé přestávce (cca 75 let) byl další ucelený soubor vojenskýchtopografických map velkého měřítka 1 : 25 000 publikovánv letech 1952–1956 (S52). V první polovině 20. století došlov kulturní krajině mapovaného území k zásadním změnám.Mimo jiné proběhla po I. světové válce první československázemědělská reforma, kterou po II. světové válce následovaladruhá zemědělská reforma. Obě reformy měly vliv na strukturuagrární krajiny.66
Obr. 2 Typy procesů změn využívání krajiny v Hornomoravském úvalu (výřez z mapového listu 1 : 200 000) v období 1836–187667
Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
Page 15 and 16: V oblasti výměny rostlinného mat
Page 17 and 18: (aktidionu) proti padlí jabloňov
Page 19 and 20: 28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
Page 21 and 22: 55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
Page 23 and 24: Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
Page 25 and 26: Drobilová, L.: Evaluating ecologic
Page 27: Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
Page 30 and 31: vyhovující, a to jak z hlediska l
Page 32 and 33: Převodní klíč pro úpravu zákl
Page 34 and 35: V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
Page 36 and 37: ní jehličnatých stromů na trval
Page 39 and 40: Tab. 7 Postup výpočtu základní
Page 41 and 42: Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
Page 43 and 44: Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
Page 45 and 46: Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
Page 47 and 48: Cenové mapy vybraných zdrojů bio
Page 49: V případě, že nebude pěstován
Page 52 and 53: z výsledků počáteční fáze v
Page 54 and 55: Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
Page 56 and 57: Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
Page 58 and 59: Tab. 6 Růstové parametry topolů
Page 60 and 61: Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
Page 62 and 63: Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
Page 64 and 65: Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
Page 68 and 69: 68Obr. 3 Typy procesů změn využ
Page 70 and 71: 70Obr. 4 Typy procesů změn využ
Page 72 and 73: Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
Page 78 and 79: úvalu a Ždánickém lese, zatímc
Page 80 and 81: Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
Page 82 and 83: Obr. 10 Trajektorie změn využití
Page 84 and 85: vém úseku) věnovali Havlíček e
Page 86 and 87: Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
Page 88 and 89: ústavu Jána Lipského v Banské B
Page 90 and 91: zobrazení (do roku 1934) a v letec
Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
Page 99 and 100: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
Page 101 and 102: Inventarium (1807, březen) - ručn
Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
Page 105 and 106: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
Page 107 and 108: 44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
Page 117 and 118:
ostlin, tak v rámci skupiny shodn
Page 119 and 120:
Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
Page 121 and 122:
k poškození i zralých (loňskýc
Page 123 and 124:
Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
Page 125 and 126:
Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
Page 127 and 128:
Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
Page 129 and 130:
Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
Page 131 and 132:
Page 133 and 134:
Obr. 1 Silně náchylná a odolná
Page 135 and 136:
při výběru nejodolnějších ros
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
typech společenstev a výsadeb, kd
Page 141 and 142:
Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
Page 143 and 144:
ná úroveň poškození porostů j
Page 145 and 146:
EPPO (2007): Ash dieback in Europe
Page 147 and 148:
Page 149 and 150:
fikaci nekódující oblasti cpDNA
Page 151 and 152:
Dopěstování rostlin v podmínká
Page 153 and 154:
Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
Page 159 and 160:
Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
Ke statistickému zpracování gene
Page 165 and 166:
Tab. 5 Populačněgenetické parame
Page 167 and 168:
167
show all

Acta 100 - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a okrasnÃ© ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?