Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

na fakt, že patogen byl ve studovaném území detekován poprvév r. 2009 (Černý, unpubl.) a v ČR v r. 2007 (Jankovský,Holdenrieder, 2009). To sice mohlo být způsobeno částečněpřehlížením problému, ale nepochybně to rovněž souvisís mnohokrát zmiňovanou rychlostí invaze a s faktem, že se Ch.fraxinea velmi pravděpodobně šíří vzduchem (např. Kowalski,Holdenrieder, 2009b; Queloz et al., 2010). Patogen byl ve sledovanémúzemí zjištěn ve všech kategoriích výsadeb a téměřv 94 % zkoumaných ploch, což je v souladu např. s výsledkyKirisitse a Halmschlagera (2008) a Kowalského a Łukomské(2005). Tento fakt ve spojitosti s náhlým vzestupem chorobyopět podporuje teorii o šíření patogenu vzduchem.Na druhou stranu se ukázalo, že napadení jasanů v různýchkategoriích porostů průkazně kolísá – nejmenší podíl napadeníbyl zjištěn v kategorii solitérní výskyt a lesní porost, největšípak v kategorii břehový porost a jasanová olšina. To můžesouviset samozřejmě s celou řadou faktorů – např. s celkovýmobjemem korun jasanů na ploše, který je u nejvíce poškozenýchkategorií vyšší (viz tab. 2). Lze předpokládat, že meziobjemem korun jasanů a četností výskytu choroby existujepozitivní závislost. Objem korun odpovídá množství kolonizovatelnéhosubstrátu – jinak také receptivní ploše, na kterése mohou zachytit askospory šířící se vzduchem. Objemkorun rovněž koresponduje s množstvím opadlého substrátu,na kterém patogen pravděpodobně dokončuje vývoj. Askosporyuvolněné z apothecií narostlých na opadlých řapícíchslouží jako primární infekční inokulum, kterým jsou dáleinfikovány listy a výhony v korunách (Timmermann et al.,2011). Pokud by tato skutečnost byla potvrzena, bylo by možnéuvažovat o silné pozitivní zpětné vazbě a rychlém nárůstupoškození porostu (kdy by byly nejvíce postiženy spodní částikorun), protože lze předpokládat, že největší množství infekčníhoinokula bude zachyceno v krátké vzdálenosti od jehozdroje (Malloch, Blackwell, 1992).Dalším faktorem, který mohl být příčinou vyššího napadeníjasanových olšin a břehových porostů, je fakt, že jsou vícevázány na vlhčí prostředí. Délepřetrvávající vlhkost prostředímůže chránit spory před vyschnutím a stimulovat klíčení(Timmermann et al., 2011), může tak dojít rychlejšímu rozvojichoroby, podobně jako např. u antraknózy platanu a jinýchchorob listů a výhonů (Sinclair et Lyon, 2005). Vyššívlhkost prostředí může rovněž být ovlivněna vyšším zápojemstromového patra na ploše a v jejím okolí a geomorfologiíterénu. Vyšší zápoj vícedruhového porostu (např. v lesníchporostech či jasanových olšinách) může ovšem na druhoustranu teoreticky snížit pravděpodobnost uchycení patogenuna ploše (askospory patogenu mají menší pravděpodobnost,že dopadnou na vhodný substrát). Vliv na uchycení patogenumůže mít např. také expozice a relativní nadmořská výška aj.Metodika výběru lokalit byla sice nastavena tak, aby pokudmožno nedocházelo k velkému zkreslení v důsledku působenítohoto faktoru, nicméně byla vždy identifikována nejbližšíohniska výskytu choroby v okolí sledovaných ploch, jejichvzdálenost a směr.Všechny výše zmíněné a některé další faktory byly při terénnímsběru dat zohledněny a jejich variabilita byla zaznamenána.Jejich vyhodnocení proběhne v následujících měsících.ZÁVĚRNa základě průzkumu 80 porostů reprezentujících celou škáluvýskytu jasanu na území CHKO Lužické hory bylo zjištěno,že patogen Chalara fraxinea je na území značně rozšířena choroba, kterou způsobuje – nekróza jasanu – se vyskytujev téměř 94 % zkoumaných ploch. Dále bylo zjištěno, že průměrnáúroveň poškození porostů je 10,30 %, což je vzhledemke krátké době od počátku invaze alarmující hodnota. Bylozjištěno, že průměrné poškození korun jasanů na zkoumanýchplochách dosáhlo 4 143,11 m 3 na 1 ha porostu. Nejmenšíobjemy poškození lze identifikovat v kategorii solitérnívýskyt, kde bylo poškozeno v průměru 591,89 m 3 /ha (4,42%celkového objemu korun). Poměrně málo se nekróza jasanuvyskytovala i v lesních porostech – průměrný objem poškozeníčinil 1 518,45 m 3 /ha (5,50 %). Největší objemy poškozeníbyly identifikovány v jasanových olšinách: 6 852,89 m 3 /ha(14,14%) a v břehových porostech, kde poškození dosáhlov průměru 8 426,23 m 3 /ha (15,22 %).Poškození jednotlivých kategorií porostů se mezi sebou průkazněliší (p < 0,01) a lze jednoznačně říci, že v CHKO Lužickéhory jsou nejméně napadeny solitérní jasany a lesní porostya naopak nejvíce jsou napadeny porosty břehové a jasanovéolšiny (p < 0,01).Práce na projektu budou dále pokračovat – v následujícím obdobíbudou zkoumány faktory prostředí, které mohly ovlivnitintenzitu choroby v různých typech porostů.PoděkováníPráce byla podpořena projekty Ministerstva zemědělství Českérepubliky č. NAZV QI92A207 a Ministerstva školství,mládeže a tělovýchovy č. ČZU IGAFLD201113. Dále bychomchtěli poděkovat za spolupráci SCHKO Lužické hory,zejména pak ing. Alexandru Hrozkovi za veškerou pomoc připrůzkumu území a SCHKO Labské pískovce.LITERATURABakys, R., Vasaitis, R., Barklund, P., Ihrmark, K., Stenlid,J. (2009): Investigations concerning the role of Chalarafraxinea in declining Fraxinus excelsior. Plant Pathology,vol. 58, p. 284–292.Černý, K. (2011): Nebezpečné patogeny lesních dřevinPhytophthora alni a Chalara fraxinea: rozšíření, význama možná rizika vyplývající z jejich zdomácnění. Zpr. Ochr.Lesa, č. 15, s. 71–75.Eichhorn, J., Roskams, P., Ferretti, M., Mues, V., Szepesi, A.,Durrant, D. (2010): International Co-operative Programmeon Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects onForest (ICP Forest), part IV Visual Assessment of CrownCondition and Damaging Agents. Hamburg, UNECEICP Forest Programe Co-ordinating Centre, 47 p.144