Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

z výsledků počáteční fáze výzkumu RRD v 90. letech u násbylo zjištění, že na hydrologicky méně příznivých lokalitáchz důvodu půdních nebo klimatických (např. Lochočická výsypka,Libědice, Dalovice příp. Průhonice) je růst většiny testovanýchklonů a odrůd výrazně slabší, a tím i nerentabilní(Weger, 2008; Havlíčková et al., 2010).Dalším omezením pro pěstování RRD na zemědělské půdě v ČRje legislativa ochrany přírody. Významný je zejména § 5 zákonao ochraně přírody č. 114/1992 Sb., který uvádí, že „záměrnérozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočichanebo jejich křížence do krajiny je možné jen s povolenímorgánu ochrany přírody. Geograficky nepůvodní druh rostlinynebo živočicha je druh, který není součástí přirozenýchspolečenstev určitého regionu. Tato podmínka se týká velkéčásti klonů a odrůd RRD, zejména zahraničních kříženců.Ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) je pěstování nepůvodníchdruhů a jejich kříženců dle § 16 písm. h) zákonazakázáno.Proto jsme za účelem rozšiřování nabídky vhodných klonůa odrůd pro výmladkové pěstování v přírodních a legislativníchpodmínkách ČR začali v roce 2000 připravovat testovánínového sortimentu topolů a vrb z domácích sbírek. Selekcenových perspektivních klonů započala v genové sbírce topolů,tehdy umístěné v Dendrologické zahradě v Průhonicích.Expertním způsobem bylo vybráno cca 10 klonů (tzv. Selekce2000), které zatím nebyly testovány a dosáhly vysoké hodnocenípožadovaných parametrů (výmladnost, tloušťkovýpřírůst, zdravotní stav). Později byl sortiment rozšířen o dalšíklony vrb a topolů na základě výsledků z pokusných porostův lokalitách s horšími hydrologickými podmínkami jako např.Lochočická výsypka, Dalovice (propustné skeletovité podloží)a Libědice (srážkový stín). Do sortimentu byly dále použitynejlepší tehdy dostupné zahraniční topoly a vrby jako kontrolya dále klony domácích druhů vrb, které by bylo možnépěstovat i v ZCHÚ.Jako lokalita vhodná pro založení pokusu byl vybrán pozemekv Průhonicích, resp. polní areál pracoviště Michovka, kde jsouroční srážkové úhrny často nižší než 500 mm, což je množství,které je doporučováno jako minimální pro pěstování topolůa vrb výmladkových na nehydromorfních půdách. Experimentálníplocha je součástí dalších porostů založených na vybranýchmístech ČR pro hodnocení topolů a vrb pro produkcibiomasy k energetickému využití (Weger et al., 2011;Weger, Bubeník, 2010; Weger, Bubeník, 2011).Cílem pokusu je vyhodnotit výnosnost a další vlastnosti novýchklonů topolů a vrb z domácích sbírek pro pěstování výmladkovýmzpůsobem na zemědělské půdě v hydrologickyméně příznivých podmínkách.MATERIÁL A METODIKATyp pokusuKlonový test topolů a vrb byl založen jako jednofaktorovýpolní pokus pro ověření nového sortimentu, resp. výběrvhodných genotypů pro výmladkové pěstování na zemědělsképůdě v oblastech s nižšími srážkami. Je proveden ve 4 opakováníchse schematickým střídáním jednotlivých pokusnýchparcelek klonů dřevin tak, aby byly minimalizovány okrajovéefekty a nahodilé vlivy např. půdních podmínek dle pravidelpolního pokusnictví. Pro výsadbu bylo zvoleno jednořádkovéschéma ve sponu 0,33 × 2,20 m, což odpovídá hustotě výsadby13 650 ks/ha. Na každé pokusné parcelce bylo v řádkuvysazeno 15 jedinců klonu nebo odrůdy. Celková rozlohapokusného porostu s vnějšími izolačními řádky je 1 099 m 2 .Do izolačních řádků byla vysazena směs domácích dřevin.Podmínky stanoviště a založení pokusuZemědělská půda na pokusné lokalitě Michovka (Průhonice;49°59´28˝N, 14°34´39˝E) byla dříve intenzivně obhospodařovánajako orná půda, ale v roce 1995 byla zatravněnaa udržována jako trvalý travní porost. Pozemek leží v rovinatémterénu se všesměrnou expozicí v nadmořské výšce zhruba310 m. Klimaticky území náleží do teplého, mírně suchéhoklimatického regionu (KR 2), který je charakteristický teplotnísumou nad 10 °C v intervalu 2 600–2 800, průměrnýmúhrnem srážek 500–600 mm a průměrnou roční teplotou8–9 °C. Na lokalitě pokusu se vyskytuje modální hnědozemna spraších (dle VÚMOP, v. v. i.). Bonitovaná půdně ekologickájednotka (BPEJ) je 21 100. Lokalitu je možno charakterizovatjako průměrně vhodnou pro pěstování testovanýchklonů vrb a topolů podle rámcové typologie půd (Havlíčkováet al., 2010; Weger, Havlíčková, 2007). Očekávaný výnos výmladkovýchplantáží RRD na tomto stanovišti (BPEJ) je podletypologie a také výsledků předcházejících pokusů na Michovkáchodhadován na cca 8 t (suš.)/ha/rok.Pro výsadbu byl pozemek připraven hlubokou jarní orboua následně srovnán. Výsadba pokusu – topolových a vrbovýchřízků o délce 20 cm – byla provedena ručně 6. 5. 2005.Porost byl v prvním i dalším roce dosti zaplevelen, a protobyl podle potřeby (1–2× ročně) mechanizovaně odplevelovánv meziřádcích rotavátorem nebo diskovými branami. Pokusbyl oplocen proti poškození zvěří. Porost nebyl hnojen.Pro stanovení obsahu přijatelných živin ve vyluhovacím činidleMehlich III (Mehlich, 1984) a výměnné hodnoty pH(ISO/DIS 10 390) byly provedeny odběry půdních vzorkůpůdní sondýrkou ve dvou horizontech v hloubce 5–15 cma 50–60 cm, respektive 60–70 cm. Výsledky analýz jsou uvedenyv tab. 1.Při založení pokusu v roce 2005 měl orniční horizont kyseloupůdní reakci, vyhovující obsah P, vyhovující obsah K a nízkýobsah Mg dle doporučení vyhlášky pro zemědělské půdy(MZe, 1998). Podorniční horizont měl neutrální půdní reakci,nízký obsah P, vyhovující obsah K a dobrý obsah Mg.Obsah vápníku byl v podorničí i orniční vrstvě vyhovující aždobrý, ve vzorku 4. opakování vysoký. Množství Ca a Mg bylvždy vyšší v podorničí než v orničním horizontu. Naopak obsahoxidovatelného uhlíku (C ox) je vždy výrazně nižší v podorničí,kde je dle doporučených hodnot z vyhlášky velmi nízký.V orniční vrstvě (5–15 cm) je střední obsah oxidovatelnéhouhlíku kromě vzorku opakování č. 3 z roku 2005.Odběr a vyhodnocení směsného půdního vzorku (5 sond)52