(v) a průměr koruny ve dvou kolmých směrech (d 1, d 2). Výškakoruny (v) byla měřena výškoměrem Nikon Forestry 550v metrech od prvního větvení k nejvyššímu bodu koruny.Šířka koruny byla měřena ve dvou na sebe kolmých směrech(d 1, d 2), měřeno krokováním s přesností na 0,5 m. U vejcovitékoruny (elipsoidu) je výška koruny větší než její průměr (v >(d 1+d 2)/2), u kulovité koruny se výška koruny rovná průměru(v = (d 1+d 2)/2), u polokulovitých tvarů je výška menší nežprůměr (v < (d 1+d 2)/2). Proto byly <strong>pro</strong> výpočty objemů korunrůzných tvarů použity následující vzorce: <strong>pro</strong> výpočet objemuvejcovité a kulovité koruny byl použit vzorec V = 4/3πvd 1d 2a <strong>pro</strong> výpočet objemu zaoblené koruny V = 2/3πvd 1d 2. V případěhomogenního porostu jasanového zmlazení bylo na <strong>pro</strong>storsouvisejících korun sousedních jedinců nahlíženo <strong>pro</strong>zjednodušení jako na kvádr. V tomto případě byly měřenyšířka a délka porostu krokováním nebo dálkoměrem NikonForestry 550 a jeho průměrná výška (eventuálně průměrnávýška korun). Výpočet objemu korun homogenního porostupak <strong>pro</strong>běhl podle vzorce V = vd 1d 2.Objem korun jednotlivých jedinců (včetně zmlazení) byl pakna celé ploše sečten.Nekróza jasanuNa sledovaných stromech a porostech byl opticky ověřen výskyttypických symptomů nekrózy jasanu (případně za použitídalekohledu). Dále bylo zjištěno <strong>pro</strong>cento <strong>pro</strong>sycháníkoruny způsobené Ch. fraxinea vyjádřené podílem suchýcha odlistěných částí koruny ve srovnání se zdravým stromem.Pro hodnocení nekrózy koruny jasanů byla použita metoda„foliage transparency“ dle ICP Forest 2010 (Eichhorn et al.,2010), která určuje množství světla <strong>pro</strong>stupující korunouv <strong>pro</strong>centech, o<strong>pro</strong>ti množství světla <strong>pro</strong>stupujícího korunouplně olistěnou. Jako kalibrace bylo <strong>pro</strong> vizuální hodnocení<strong>pro</strong>sychání koruny použito práce Smitley (2008). Prosychání>10 % bylo hodnoceno v desítkách <strong>pro</strong>cent a <strong>pro</strong>sychání
ná úroveň poškození porostů je 10,30 % (rozsah 0,00–30,58).Nejmenší objemy poškození lze identifikovat v kategoriích solitérnívýskyt, kde bylo poškozeno v průměru 4 64,87 m 3 /plocha(rozsah 0–1225,02), což představuje 4,42 % objemu korunjasanů (rozsah 0,00–8,28 % s extrémní hodnotou 29,97 %).Poměrně málo se nekróza jasanu vyskytuje i v lesních porostech– průměrný objem poškození činil 1 192,59 (rozsah121,5–2544,39) m 3 /plocha což vztaženo k celkovému objemupředstavuje v průměru 5,50 % (rozsah 0,47–12,60). Největšíobjemy poškození se vyskytují v břehových porostech, kde jepoškozeno v průměru 6 617,96 (1 265,43–2 3157,28) m 3 /plocha,což vztaženo k celkovému objemu korun představuje poškození15,22 % (rozsah 7,42–26,50; Graf 1, 2).Při přepočtu na 1 ha plochy lze konstatovat následující. V kategoriisolitérní výskyt bylo poškozeno v průměru 591,89 m 3 /ha,v kategorii lesní porost 1 518,45 m 3 /ha a v kategorii roztroušenávýsadba 2 985,31 m 3 /ha. Na<strong>pro</strong>ti v kategorii jasanováolšina bylo poškozeno 6 852,89 m 3 /ha a v kategorii břehovýporost dokonce 8 426,23 m 3 /ha. Uváděné údaje mohou býtsamozřejmě zatíženy subjektivní chybou vzniklou při hodnocení<strong>pro</strong>centa <strong>pro</strong>sychání, nicméně tato chyba je <strong>pro</strong>porcionálněstejná u všech kategorií.Největší relativní poškození v rámci jednoho porostu bylo zjištěnou jasanové olšiny (porost 56, Hely), kde bylo poškozeno30,58 % objemu korun jasanů (v reálu poškození činilo19 463,27 m 3 ), absolutně nejvyšší hodnoty byly zjištěny v břehovémporostu Křinického potoka (porost 57, Kyjov) a činily23 157,28 m 3 (průměrné poškození na ploše činilo 22,54 %).Napadení porostů výrazně kolísá mezi jednotlivými kategoriemiporostů. Z výsledků vyplývá, že se poškození jednotlivýchkategorií porostů mezi sebou průkazně liší – a to jak v <strong>pro</strong>měnnécelkový objem nekrózy v porostu, tak v <strong>pro</strong>měnné podílnekrózy na objemu korun porostu (p < 0,01, tab. 2). Lzejednoznačně říci, že v CHKO Lužické hory jsou průkazně nejméněnapadeny solitérní jasany a porosty lesní a naopak nejvícejsou napadeny porosty břehové a jasanové olšiny (p < 0,01).DISKUZERozšíření patogenu a jím způsobené choroby ve sledovanémúzemí je poměrně značné – průměrné poškození sledovanýchporostů jasanů je 10,30 % (maximální zjištěná hodnota je30,58 %). Tato hodnota je relativně značně vysoká s ohledemGraf 1 Procentuální poškození jasanu patogenem Chalara fraxineav různých kategoriích porostů v CHKO Lužické horyGraf 2 Objem nekrózy jasanu způsobené Chalara fraxineav různých kategoriích porostů v CHKO Lužické horyTab. 2 Objem korun jasanů, objem nekrózy jasanu a její <strong>pro</strong>centuální podíl (aritmetický průměr spočtený přes plochy v kategoriích) vesledovaných kategoriích porostů jasanu v CHKO Lužické hory. N: počet měření, SE: střední chyba průměru; vícenásobné porovnání:hodnoty označené stejným indexem nejsou statisticky průkazně odlišnéKategorie porostu N Průměrný objem korunjasanů (±SE)(m 3 )Průměrný objem nekrózyjasanu (±SE)(m 3 )Podíl nekrózyjasanu (±SE)(%)Solitérní výskyt 16 16840,55 464,87 (±117,73)a 4,42 (±1,83)aRoztroušený výskyt 18 25070,44 2920,71 (±535,98)b,c 12,41 (±1,76)b,cBřehový porost 16 46477,70 6617,96 (±1428,22)c 15,22 (±1,61)cJasanová olšina 14 36844,79 5382,26 (±1468,35)b,c 14,14 (±2,37)cLesní porost 16 28985,44 1192,59 (±203,92)a,b 5,50 (±0,83)a,bPrůměr (CHKO) 80 30837,78 3254,14 (±474,36) 10,30 (±0,90)143
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49:
V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53:
z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55:
Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57:
Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59:
Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61:
Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63:
Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65:
Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67:
(např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69:
68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71:
70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73:
Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75:
ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77:
výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79:
úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81:
Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83:
Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85:
vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87:
Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89:
ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91:
zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102: Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108: 44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152: Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154: Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156: Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157 and 158: Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 159 and 160: Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
- Page 161 and 162: Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163 and 164: Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166: Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168: 167