v různých koncentracích, přesto nedošlo k tvorbě kořenů. Zakořeňovánírostlin výhonů bylo dosaženo na živném médius vysokou koncentrací auxinu IBA (obr. 3, 4) a naříznutímbáze výhonu (Šedivá, 2012). U sledovaných druhů byla zjištěnaodlišná schopnost tvorby kořenů v in vitro podmínkách(tab. 3). Na rozdíl od P. vernalis, u P. patens došlo k tvorběkořenů již na multiplikačním médiu. Naumovski et al. (2009)dosáhl zakořenění u P. pratensis nejenom na živném médiums různými auxiny v nízké koncentraci, ale také na médiu bezrůstových regulátorů.P. grandisTento druh poskytoval velké množství kvalitních semen. Složenípěstitelského substrátu se lišilo v porovnání s ostatnímidruhy; osvědčil se hlinito-písčitý substrát. Půdní reakce bylaupravena přídavkem mletého vápence do neutrální až slabě alkalickéreakce. Semenáče byly umístěny v kontejnerech na polostinnéstanoviště, kde se rychle vyvíjely. Přímé oslunění a suchosnášel tento druh nejlépe v porovnání s ostatními druhy.V kultuře in vitro se <strong>pro</strong>jevila potřeba vápníku, tak jako při klasickémzpůsobu množení. Živné médium bylo <strong>pro</strong>to obohacenoo glukonát vápenatý, který zajistil lepší růst kultury. Indukce kořenůbyla pozorována na živném médiu s 1 mg l -1 NAA, byla všaknízká (tab. 3). Zakořeňovací fázi bude nutné ještě optimalizovat.P. patensPodle dosavadních zkušeností je <strong>pro</strong> druh vhodný obdobnýzpůsob generativního množení jako u P. vernalis. U dospělýchrostlin docházelo někdy k odumírání listové růžice, která většinouznovu regenerovala.V roce 2011 byla založena in vitro kultura P. patens. Pro multiplikacivýhonů bylo použito WPM médium s 0,1 mg l -1 BA(6-benzyladenin) + 0,2 mg l -1 NAA, tedy kombinace růstovýchregulátorů, která se osvědčila u ostatních druhů (tab. 3). K indukcikořenů došlo u 58 % výhonů na médiu stejného složení.P. pratensis ssp. bohemicaTento druh vytvářel velké množství kvalitních semen. Výseva dopěstování rostlin <strong>pro</strong>běhlo bez zásadních <strong>pro</strong>blémů. Druhbyl tolerantní z hlediska půdní reakce a občasných přísušků.Druh se vyskytuje z výše jmenovaných druhů nejhojněji a areálrozšíření zahrnuje jak Čechy, tak Moravu. Z tohoto důvoduObr. 3 In vitro kulturaObr. 4 Tvorba kořenů u výhonu po aplikaci auxinu IBAObr. 5 Kvetoucí rostliny z in vitro kultury před výsadbouObr. 6 Genofondová plocha ve VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, rostlinydva roky po výsadbě158
Tab. 4 Repatriace a výsadby na genofondové plochy P. vernalis, P. pratensis ssp. bohemica a P. patens v letech 2004–2011Druh Umístění výsadby Rok výsadby Celkový početvysazených rostlinPočet rostlinv roce 2011P. vernalis GF – VÚKOZ, v. v. i., Dendrologická zahrada 2004 8 4GF – VÚKOZ, v. v. i., Dendrologická zahrada 2007 18 10GF – VÚKOZ, v. v. i., Dendrologická zahrada 2010 7 3PL – Bělá pod Bezdězem 2005 6 6PL – Bělá pod Bezdězem 2006 6 4PL – Bělá pod Bezdězem 2007 6 6PL – Bělá pod Bezdězem 2008 10 10PL – Bělá pod Bezdězem 2009 30 29PL – Bělá pod Bezdězem 2010 50 49PL – Bělá pod Bezdězem 2011 75 75GP – VÚKOZ, v. v. i. 2010 23 19GP – VÚKOZ, v. v. i. 2011 5 5P. pratensis ssp. bohemica 2011 33 33P. patens 2011 5 5Celkem 282 258Pozn. GF – genofondová plocha, PL – původní lokalita.jsme se věnovali pouze generativnímu množení. In vitro technologiepěstování byla rozpracována pouze do stádia klíčeníve sterilních podmínkách.záměru MZP 0002707301. Za technickou pomoc patřípoděkování Dagmar Řehákové.Ex situ konzervaceV průběhu sedmi let výsadeb a následného ošetřování odumřelo24 rostlin (8,5 %), z původně vysazených 282 rostlin.Úspěšnost ex situ konzervace byla vysoká (tab. 4), navícvětšinu výsadeb tvořily rostliny obtížně pěstovaného druhuP. vernalis (obr. 5, 6). Také okolnost, že ztráty byly větší na genofondovýchplochách než na původní lokalitě, lze hodnotitkladně. Rostliny odumíraly z důvodu dlouhých suchých obdobína podzim a v létě při následných přívalových deštích(Žlebčík, 2007; Bylinský, Žlebčík, 2009; Šedivá et al., 2009).ZÁVĚRProblematikou množení vybraných druhů rodu Pulsatilla sezabýváme od roku 2000. Bylo zjištěno mnoho cenných poznatkův oblasti klasických a in vitro technik množení, kterémohou přispět k záchraně těchto druhů nejenom v České republice,ale také v zahraničí.PoděkováníTento příspěvek vznikl za finanční podpory Ministerstvaživotního <strong>pro</strong>středí České republiky, v rámci výzkumnéhoLITERATURABylinský, V., Žlebčík, J. (2009): Vývoj a současný stav populacekoniklece jarního (Pulsatilla vernalis var. vernalis) u Bělépod Bezdězem. Praha, Bohemia centralis, č. 29, s. 37–46.Čeřovský, J., Feráková, V., Holub, J., Maglocký, Š., Procházka,F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhůrostlin a živočichů ČR a SR, vol. 5 (Vyšší rostliny).Bratislava, Príroda, 453 s.Danova, K., Bertoli, A., Pistelli, L., Dimitrov, D., Pistelli,L. (2009): In vitro culture of Balkan endemic andrare Pulsatilla species for conservational purposes andsecondary metabolites <strong>pro</strong>duction. Botanica Serbica,vol. 33, p. 157–162.Dostál, J. (1989): Nová Květena ČSSR I. Praha, Academia,758 s.Hejný, S., Slavík, B. (1988): Květena ČR. díl 1, Praha,Academia, 557 s.Krejča, J., Jakábová, A. (1982): Skalničky. Bratislava, Príroda,303 s.Krejčová, N., Urfus, T., Suda, J. (2011): Jak častý je hybridníkoniklec Hackelův? Živa, roč. 59, č. 4, s. 159–160.Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J. jun., Kaplan, Z., Kirschner,J., Štěpánek, J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně Českérepubliky. Praha, Academia, 928 s.159
- Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
- Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
- Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
- Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
- Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
- Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
- Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
- Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
- Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
- Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
- Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
- Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
- Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
- Page 27:
Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
- Page 30 and 31:
vyhovující, a to jak z hlediska l
- Page 32 and 33:
Převodní klíč pro úpravu zákl
- Page 34 and 35:
V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
- Page 36 and 37:
ní jehličnatých stromů na trval
- Page 39 and 40:
Tab. 7 Postup výpočtu základní
- Page 41 and 42:
Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
- Page 43 and 44:
Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
- Page 45 and 46:
Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
- Page 47 and 48:
Cenové mapy vybraných zdrojů bio
- Page 49:
V případě, že nebude pěstován
- Page 52 and 53:
z výsledků počáteční fáze v
- Page 54 and 55:
Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
- Page 56 and 57:
Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
- Page 58 and 59:
Tab. 6 Růstové parametry topolů
- Page 60 and 61:
Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
- Page 62 and 63:
Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
- Page 64 and 65:
Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
- Page 66 and 67:
(např. požární nebo koupališt
- Page 68 and 69:
68Obr. 3 Typy procesů změn využ
- Page 70 and 71:
70Obr. 4 Typy procesů změn využ
- Page 72 and 73:
Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
- Page 74 and 75:
ministrativně i přírodně vymeze
- Page 76 and 77:
výškou 271 m n. m. a středním s
- Page 78 and 79:
úvalu a Ždánickém lese, zatímc
- Page 80 and 81:
Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
- Page 82 and 83:
Obr. 10 Trajektorie změn využití
- Page 84 and 85:
vém úseku) věnovali Havlíček e
- Page 86 and 87:
Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
- Page 88 and 89:
ústavu Jána Lipského v Banské B
- Page 90 and 91:
zobrazení (do roku 1934) a v letec
- Page 92 and 93:
Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
- Page 94 and 95:
Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
- Page 96 and 97:
Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
- Page 99 and 100:
Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
- Page 101 and 102:
Inventarium (1807, březen) - ručn
- Page 103 and 104:
Tabulka 1 Přehled domácích dřev
- Page 105 and 106:
Salix purpurea L. cv Salix purea ad
- Page 107 and 108: 44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
- Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
- Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
- Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
- Page 115 and 116: Acta Pruhoniciana 100: 115-122, Pr
- Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
- Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
- Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
- Page 123 and 124: Acta Pruhoniciana 100: 123-130, Pr
- Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
- Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
- Page 129 and 130: Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
- Page 131 and 132: Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
- Page 133 and 134: Obr. 1 Silně náchylná a odolná
- Page 135 and 136: při výběru nejodolnějších ros
- Page 137 and 138: Acta Pruhoniciana 100: 137-145, Pr
- Page 139 and 140: typech společenstev a výsadeb, kd
- Page 141 and 142: Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
- Page 143 and 144: ná úroveň poškození porostů j
- Page 145 and 146: EPPO (2007): Ash dieback in Europe
- Page 147 and 148: Acta Pruhoniciana 100: 147-153, Pr
- Page 149 and 150: fikaci nekódující oblasti cpDNA
- Page 151 and 152: Dopěstování rostlin v podmínká
- Page 153 and 154: Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
- Page 155 and 156: Acta Pruhoniciana 100: 155-160, Pr
- Page 157: Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
- Page 161 and 162: Acta Pruhoniciana 100: 161-166, Pr
- Page 163 and 164: Ke statistickému zpracování gene
- Page 165 and 166: Tab. 5 Populačněgenetické parame
- Page 167 and 168: 167