Acta 100 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné ...

ní jehličnatých stromů na trvalém stanovišti podle velikostipoužité sazenice, určujících parametrů jednotlivých taxonůuvedených v tab. 1 a v diferenciaci podle nejčastějších typůstanovišť je prezentována v tab. 3. U fází zajišťování a pokračovánírozvojové péče se vždy jedná o průměrné roční náklady.Ve směrných nákladech jsou zahrnuty všechny standardněprováděné operace na daných stanovištích a potřebné materiály,ovšem bez ceny sazenice, která do výpočtového schématuvstupuje jako samostatná nákladová položka. Cenovémodely, a tudíž ani směrné hodnoty nákladů, nejsou utvářenydampingovými, akčními nebo naopak předraženými cenamiprací a materiálů, nýbrž za pomocí cen v běžně užívaných cenícíchv rozpočtářské praxi. Rovněž technologie jsou sestavenytak, aby obsahovaly v souladu s přejímanou metodoupouze nezbytné operace v rozsahu a frekvencích zaručujícíchovšem zdárné ujmutí, a také aby nasměrovaly další růst k optimálnímuvývoji dřeviny. Specifikem v české úpravě Kochovymetody je propočet nákladů v závislosti na velikosti korunya délce doby růstu a vývoje do plně funkčního stavu. Diferenciacenákladů podle uvedených kritérií je zvláště významnázejména u druhé fáze rozvojové péče, kdy stromy intenzívněnarůstají a vyvíjejí svoje charakteristické tvary a velikosti korun.Ekonomické podchycení této skutečnosti se tedy zdá býtna místě, protože vzpomenuté znaky mj. určují druh, počet,rozsah, objem i četnost potřebných pěstebních zásahů i spotřebumateriálů, jež se zákonitě promítají do výše nákladů.Účelem diferenciace nákladů v období pokračování rozvojovépéče o dřevinu podle velikosti korun je tedy zpřesnění a získáníspravedlivější základní ceny dřeviny. Stanovení směrnýchcen nákladů plně respektuje Kochovu zásadu jejich rozlišenípodle různých lokalit, a tudíž ekologických podmínek. V metodiceoceňování jehličnatých stromů jsou vypočítány pro třinejčastější místa výsadby – zahradu, park a krajinu.Časové vymezení období rozvojové péčeČSN 83 9051 definuje rozvojovou péči jako péči sloužícík dosažení funkčního stavu, jež navazuje na péči dokončovací,která podle ČSN 83 9021 a ČSN 83 9031 zahrnuje všechnypráce o výsadby (trávník) nutné k dosažení stavu způsobilostik přejímce. Pro případy oceňování dřevin byla v cenovýchmodelech fáze výsadba sloučena s obdobím dokončovací péčea rozvojová péče pak rozdělena na dva časové úseky – fázi zajišťovánía fázi pokračování. Výsadba zahrnuje pracovní operace,které se uskutečňují na rozdíl od rozvojové péče prakticky jednorázově,nepřekračující délku jednoho roku. Fázi zajišťováníu jehličnanů Kochova metoda určuje délkou tří, výjimečnědvou nebo pěti roků. Následnou fázi pokračování (dokončování)rozvojové péče zpravidla vymezuje intervalem 10–40let. Česká verze akceptuje stejnou délku fáze zajišťování jakoKochova metoda, tedy 3 roky pro stromy v sídlech (výjimečně5 roků), 2–3 roky pro stromy rostoucí v krajině. Dobu pokračovánírozvojové péče pak zřetelněji diferencuje podle rychlostirůstu a vývoje konkrétního taxonu, resp. doby potřebné k dosaženíplně funkčního stavu – viz tab. 4. V rámci vymezenéhorozpětí navrhuje uživatelům akceptovat u dospělých a staršíchstromů interval 5 let (např. u krátké doby 10, 15, 20 let). Navrženýinterval ovšem nelze použít u mladších stromů, u kterýchse délka druhé fáze rozvojové péče určí z rozdílu fyzickéhověku stromu (např. 15 roků), stáří sazenice při výsadbě (např.6 let) a délky doby potřebné k zajištění (3 roky), tj. v tomtopřípadě 6 roků (15 – 6 – 3). Podrobnější ohraničení obdobírozvojové péče podle rychlosti růstu a vývoje dřevin je možnépovažovat za další dílčí úpravu původní německé metodyna české poměry, kterou se sleduje spravedlivější ocenění genetickyrozdílně disponovaných taxonů.Míra rizikaMíra rizika k případné kompenzaci nákladů za nezdařenouvýsadbu a vzrůst v období zajišťování se v Kochově metoděurčuje ve výši do 10 % z nákladů obou fází. Volba konkrétníhoprocenta je ponechána na uvážení oceňovatele, přičemž u stromůna zahradách se např. doporučuje sazba do 5 %, u stromův ulicích do 10 %. Paušální sazba se stejnou horní mezí je navrženai pro naše poměry. Spodní hranice je dána tolerancíuvedenou v katalogu 823-1 Plochy a úprava území. Rozhodnutíakceptovat horní hranici sazby SRN se opírá o fakt, žesadovnické a krajinářské úpravy se v této zemi realizují ve velkémpočtu a na vysoké odborné úrovni, a tudíž ke stanovenípotřebné veličiny bylo dostatek věrohodných informací. Mírarizika pro naše poměry se tedy určuje z nákladů fáze výsadbaa zajišťování v intervalu 3–10 %. Vyšší procento se doporučujevolit pro simulovaný proces náhradní výsadby s velkými sazenicemia v horších stanovištních podmínkách, nižší při použitímenších výpěstků nebo na ekologicky příznivých lokalitách.Možnost dalšího zpřesňování na základě podložených údajůz delší časové řady a z více regionů nevylučujeme.Úroková míraVýše úroku vyjadřovaná jako úroková míra byla stanovenaTab. 4 Směrné údaje o době trvání rozvojové péče v rozdělení na dvě fáze – zajišťování a pokračování rozvojové péčeFáze Doba trvání (roky) AplikaceZajišťování 2–3 v krajině, obvykle 2 roky3–5 v sídlech, obvykle 3 rokyPokračování rozvojové péče KR – krátká 10–20 v intervalech po 5 letechSD – středně dlouhá 15–30 v intervalech po 5 letechDL – dlouhá 25–40 v intervalech po 5 letechZajišťování – první fáze rozvojové péče na trvalém stanovišti (zabezpečování, stabilizace, aklimatizace).Pokračování rozvojové péče – druhá fáze rozvojové péče, tj. období od zajištění sazenice do nástupu plného funkčního působení.36