Acta 100 - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a okrasnÃ© ...

More documents

Recommendations

Info

úvalu a Ždánickém lese, zatímco v Bílých Karpatech bylo nejrozsáhlejšízatravňování. Urbanizace a související antropogenníprocesy oproti předchozímu období výrazně zvýšily svůj podílzejména v Litenčické pahorkatině a Dolnomoravském úvalu.Vznik vodních ploch byl významný pouze v Dolnomoravskémúvalu, souvisel s obnovou rybniční soustavy na Kyjovce.Během tohoto téměř osmdesátiletého období ovlivnila v okreseHodonín vývoj změn ve využití krajiny řada hybných sil,zejména první pozemková reforma a nástup zemědělskýchstrojů poháněných elektřinou a spalovacími motory, krizemoravského vinařství, druhá pozemková reforma, nástup komunistickéhorežimu, kolektivizace zemědělství a masivní industrializace.Působením těchto sil vzrostl zejména podíl ornépůdy na úkor trvalých travních porostů, výrazně ubylo vinicv důsledku rozšíření révokaza, a pod vlivem postupující urbanizacea industrializace se rozrůstala zástavba a další antropogenníplochy. Intenzivní rozvoj městských a venkovskýchsídel souvisel nejen s rozvojem obytných ploch, ale i výraznýmrozmachem průmyslových, zemědělských a obslužnýchareálů. Dalším významným fenoménem okresu Hodonín bylrozmach těžby nerostných surovin, především lignitu, ropya zemního plynu.1953–1955 a 1991. I v tomto období patřila v okrese Hodonínmezi vůdčí procesy zemědělská kultivace, která dosahovalamaximálních hodnot v Kyjovské pahorkatině a Dolnomoravskémúvalu (pouze v Litenčické pahorkatině nad nípřevažovala urbanizace, avšak jen nepatrně, viz obr. 13). Zalesněníbylo v tomto období významnější v Bílých Karpatecha Dolnomoravském úvalu. Nejvíce se opět zatravňovalo v BílýchKarpatech. Urbanizované plochy byly často rozsáhlejšínež plochy zalesňované a zatravňované. Nejvíce se procesyurbanizace projevily ve Vizovické vrchovině, kde se rozvíjelaměsta Veselí nad Moravou a Strážnice, a v Dolnomoravskémúvalu s okresním městem Hodonín. Vznik vodních ploch bylvýznamnější jen v Dolnomoravském úvalu. Jednou z nejzásadnějšíchhybných sil tohoto období nepochybně bylo spojovánídružstev do větších celků, s čímž souviselo vytvářenívelkých bloků polí a následná simplifikace rurální krajiny.Později se uplatňoval vliv hospodářské stagnace, který do jistémíry zmírnil antropogenní tlak na krajinu, podobně jakopřijetí zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Nezanedbatelnývliv na využití krajiny měla v tomto období téžintenzivní bytová výstavba a těžba nerostných surovin.1991 a 2002–2006. V tomto časovém úseku patřila zemědělskákultivace mezi vůdčí procesy ve všech celcích s výjimkouBílých Karpat, kde opět dominovalo zatravnění (obr. 14).Oproti předcházejícím obdobím se zvýšil podíl ploch přeměněnýchna vinici, zahradu či sad. Tento typ procesu byl nejvícezastoupen v Kyjovské pahorkatině a Vizovické vrchovině,tedy v typických vinařských regionech. Zvýšil se rozsah zatravnění,zejména v již zmíněných Bílých Karpatech, kde byltaké zjištěn největší rozsah zalesňování. Extenzifikační procesyzměn využití krajiny v tomto období v Bílých Karpatech takvýrazně převažovaly nad intenzifikačními. Urbanizace a souvisejícíprocesy byly významné zejména v Dolnomoravskémúvalu a dokládají tak trend růstu významu suburbanizacev zázemí větších sídel. Mezi klíčové hybné síly změn využitíkrajiny patřily v tomto období zejména návrat kapitalismua tržní ekonomiky spojené s přílivem zahraničního kapitálu.Významný dopad měly též restituce pozemkového vlastnictví,transformace družstev a statků v jiné kapitálové formy,rozšíření zemědělské malovýroby a v neposlední řadě i silnákonkurence levných produktů ze zahraničí (zvláště těch zemědělských– jejich příliv působil destruktivně na domácízemědělskou výrobu).DISKUZERegionální geomorfologické členění v okrese Hodonín vhodněvystihuje odlišnosti ve vývoji využití krajiny v různýchregionech okresu. Lze to dokumentovat např. na kategoriivyužití krajiny trvalý travní porost. V gemorfologických celcíchs plochým reliéfem a nízkými nadmořskými výškami docházelok zániku naprosté většiny ploch trvalých travních porostů.V Kyjovské pahorkatině a Dolnomoravském úvalu bylpři srovnání údajů z počátečního (1836–1841) a posledního(2002–2006) období zjištěn 89%, resp. 87% úbytek plochtrvalých travních porostů. V hornatém a vrchovinném reliéfuBílých Karpat byl tento úbytek pouze 30%. Velmi odlišnéúdaje byly zjištěny u jednotlivých geomorfologických celkůi u počtu změn využití krajiny, stabilně využívaných ploch,celkové intenzity změn využití krajiny, trajektorií změn využitíkrajiny a taktéž u procesů změn využití krajiny.Vývoj využití krajiny v geomorfologických celcích okresu Hodonínlze porovnat se studiemi z okolních území, při kterýchbyl brán zřetel na geomorfologické regionální členění.Dlouhodobý vývoj využití krajiny ve dvou geomorfologickýchcelcích Dyjsko-svratecký úval a Dolnomoravský úvalstudovali Demek et al. (2009). Jde o typické zemědělské oblastiv Jihomoravském kraji.Část Dolnomoravského úvalu tvoří osu okresu Hodonín a zabírápřibližně 31 % z jeho území. Vývoj změn ve využití krajinyv této části se shoduje s trendy, které ve srovnatelném časovémúseku zjistili za celý Dolnomoravský úval Demek et al. (2009).V obou případech byl zjištěn výrazný úbytek podílu trvalýchtravních porostů (téměř osminásobný v hodonínské části celkua téměř šestinásobný v celém Dolnomoravském úvalu), nárůstpodílů orné půdy, lesních porostů a urbanizovaných ploch (urbanizacebyla intenzivní zejména v nivách a úvalech řek).Situace v Dyjsko-svrateckém úvalu je od poměrů v okreseHodonín odlišná zejména poněkud vyšším podílem plochorné půdy. I když byly v důsledku toho podíly dalších kategoriívyužití krajiny v tomto úvalu výrazně nižší (Demek etal., 2009), bylo zde možno pozorovat podobnou shodu vývojovýchtrendů s okresem Hodonín jako u Dolnomoravskéhoúvalu – velmi výrazný pokles podílu ploch trvalých travníchporostů, pozvolný růst podílu ploch lesa, růst podílu zastavěnýchploch.Značnou pozornost změnám využití krajiny v geomorfologickýchcelcích povodí řeky Litavy (taktéž ve srovnatelném časo-78
Obr. 1 Geomorfologické celky v okrese Hodonín a rozsah jejich nadmořských výšek (v m n. m.)Obr. 2 Využití krajiny v geomorfologických celcích okresu Hodonín v letech 1836–1841Obr. 3 Využití krajiny v geomorfologických celcích okresu Hodonín v roce 187679
Page 1 and 2:
A C T AP R U H O N I C I A N A100 2
Page 3 and 4:
OBSAHVýzkumný ústav Silva Tarouc
Page 5 and 6:
Acta Pruhoniciana 100: 5-27, Průho
Page 7 and 8:
trvalé zeleně ve venkovské kraji
Page 9 and 10:
ka přirozených lesů ČR, která
Page 11 and 12:
Odrůda Rod/druh Šlechtitelské os
Page 13 and 14:
Publikace v periodikách s impaktem
Page 15 and 16:
V oblasti výměny rostlinného mat
Page 17 and 18:
(aktidionu) proti padlí jabloňov
Page 19 and 20:
28/1974Hieke, K.: Dřeviny zámeck
Page 21 and 22:
55/1988Benetka, V., Kodýtek, K.: V
Page 23 and 24:
Peš, T.: Kolekce druhů rodu Pinus
Page 25 and 26:
Drobilová, L.: Evaluating ecologic
Page 27: Havlíčková, K., Knápek, J.: Eko
Page 30 and 31: vyhovující, a to jak z hlediska l
Page 32 and 33: Převodní klíč pro úpravu zákl
Page 34 and 35: V tabulce 1 jsou vedle údaje o cen
Page 36 and 37: ní jehličnatých stromů na trval
Page 39 and 40: Tab. 7 Postup výpočtu základní
Page 41 and 42: Acta Pruhoniciana 100: 41-49, Průh
Page 43 and 44: Databáze (mapy) BPEJ. Komoditní a
Page 45 and 46: Obr. 1 Cenové mapy biomasy z energ
Page 47 and 48: Cenové mapy vybraných zdrojů bio
Page 49: V případě, že nebude pěstován
Page 52 and 53: z výsledků počáteční fáze v
Page 54 and 55: Tab. 2 Sortiment vrb a topolů v po
Page 56 and 57: Graf 1 Hektarové výnosy sušiny t
Page 58 and 59: Tab. 6 Růstové parametry topolů
Page 60 and 61: Obr. 5 Klon topolu P_070 při prvn
Page 62 and 63: Trnka, M., Trnka, M. jr., Fialová,
Page 64 and 65: Obr. 1 Poloha zkoumaného území v
Page 66 and 67: (např. požární nebo koupališt
Page 68 and 69: 68Obr. 3 Typy procesů změn využ
Page 70 and 71: 70Obr. 4 Typy procesů změn využ
Page 72 and 73: Haase, D., Walz, U., Neubert, M., R
Page 74 and 75: ministrativně i přírodně vymeze
Page 76 and 77: výškou 271 m n. m. a středním s
Page 80 and 81: Obr. 4 Využití krajiny v geomorfo
Page 82 and 83: Obr. 10 Trajektorie změn využití
Page 84 and 85: vém úseku) věnovali Havlíček e
Page 86 and 87: Skanes, H. M., Bunce, R. G. H. (199
Page 88 and 89: ústavu Jána Lipského v Banské B
Page 90 and 91: zobrazení (do roku 1934) a v letec
Page 92 and 93: Obr. 6 Využití toposekcí 1 : 25
Page 94 and 95: Obr. 9 Ukázka dvoubarevné německ
Page 96 and 97: Tab. 1 Označení a rozměry vydáv
Page 99 and 100: Acta Pruhoniciana 100: 99-107, Prů
Page 101 and 102: Inventarium (1807, březen) - ručn
Page 103 and 104: Tabulka 1 Přehled domácích dřev
Page 105 and 106: Salix purpurea L. cv Salix purea ad
Page 107 and 108: 44) Křesadlová (2004, s. 41, 60)
Page 109 and 110: Acta Pruhoniciana 100: 109-114, Pr
Page 111 and 112: Tab. 2 Porovnávané listové a kv
Page 113 and 114: ‘Perkeo’ ‘Ra’ a ‘Endeavou
Page 117 and 118: ostlin, tak v rámci skupiny shodn
Page 119 and 120: Obr. 1 Miscanthus sinensis (A. Baro
Page 121 and 122: k poškození i zralých (loňskýc
Page 125 and 126: Tab. 1 Přehled a vyhodnocení chov
Page 127 and 128: Obr. 2 Seiridium cardinale na Cupre
Page 129 and 130:
Obr. 10 Rhododendron necrotic rings
Page 131 and 132:
Acta Pruhoniciana 100: 131-135, Pr
Page 133 and 134:
Obr. 1 Silně náchylná a odolná
Page 135 and 136:
při výběru nejodolnějších ros
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
typech společenstev a výsadeb, kd
Page 141 and 142:
Plocha č. Lokalizace Souřadnice N
Page 143 and 144:
ná úroveň poškození porostů j
Page 145 and 146:
EPPO (2007): Ash dieback in Europe
Page 147 and 148:
Page 149 and 150:
fikaci nekódující oblasti cpDNA
Page 151 and 152:
Dopěstování rostlin v podmínká
Page 153 and 154:
Wachowiak, W., Stephan, B. R., Schu
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Obr. 1 P. vernalis rostlina se zral
Page 159 and 160:
Tab. 4 Repatriace a výsadby na gen
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
Ke statistickému zpracování gene
Page 165 and 166:
Tab. 5 Populačněgenetické parame
Page 167 and 168:
167
show all

Acta 100 - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a okrasnÃ© ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?