Untitled - Śląska Biblioteka Cyfrowa

110 MARIOLA LISZOKOVÁmatky èi manželky (Jan Martinù). Èasto se pøíjmení drželo vlivem urbáøù 2 .Obyvatelé mìst se lišili od obyvatel vesnic svým zamìstnáním a pùvodemz rùzných míst, vystupovala proto do popøedí jako diferencující pojmenováníoznaèení podle øemesel (Jan Kováø), místa pùvodu (Jan zeZáblatí), domovního znamení (Jan od Žab > Jan Žaba) nebo místa bydlištìv obcí (Jan pod Skalkou).Jak píše D. Moldanová, pøíjmení vznikala od 14. do 18. století. Nejprveu šlechty, pak u mìšanù a u svobodných sedlákù. Spoleènost i veøejnáspráva se vyvíjely, a proto vznikla potøeba pøesné evidence osob. Dìdiènosta nemìnnost pøíjmení byla u nás uzákonìna vydáním patentu Josefa II.z 1. listopadu 1780. V tomto roce dostali svá pøíjmení bezzemci i èeleï.Židovské obyvatelstvo muselo pøíjmout stálé pøíjmení s platností od 1.ledna 1788. Gramatická podoba pøíjmení se datuje od poloviny 19. století,kdy došlo k pravopisné reformì, ale nìkterá pøíjmení udržují starougrafickou podobu.Uvádí se, že dnešní èeština má víc než 40 000 pøíjmení (MOLDANOVÁ,1983). Pøíjmení se èasto opakují a nejsou vždy dùkazem o pøíslušnostijmenovcù ke stejným rodùm. Stejné pøíjmení mohlo vzniknout v rùznýchmístech a ze stejných nebo z rùzných pøíèin. Novák a Novotný nejèastìjšíèeská pøíjmení vznikla právì na rùzných místech pro oznaèení novýchsousedù (srov. BENEŠ, 1962).Vymezují se tyto základní typy pøíjmení podle pùvodu jejich vzniku(srov. BENEŠ, 1962, a také RYMUT, 1991), a to pøíjmení vzniklá od:1) rodných a køestních jmen – v èeštinì napø.: Augusta, Boleslav, Maøák,Rebek, Vávra aj., v polštinì napø.: Adam, Andrzej, Augustyn, Gawe³,Irzykowski, Jan, Jañski, Tomasz, Urban aj.2) místních a pomístních jmen – v èeštinì napø.: Bechyòka, Debøièka,Nadražský, Nademlýnský, Nárožný, aj., v polštinì napø.: Górniok,Górny, Widenka, £¹czan, Zaszkolny, Zastawny aj.3) zemìpisných jmen – v èeštinì napø.: Beskydský, Bouzovský, Doubrava,Labský, Návesník, Opavský, Vltavský aj., v polštinì napø.: Babilon,Buda, Nitra, Moskwa, Ska³a, Skotnica, Stonawski, Wis³a, Zawadaaj.2Urbáø – knihy, do kterých vrchnosti zapisovaly majetek a povinnosti poddaných,spíše na dvorci na domì než na rodì.