Untitled - Śląska Biblioteka Cyfrowa

JANA MARIE TUŠKOVÁPedagogická fakulta Masarykova Univerzita v BrnìDynamické tendence èeských feminínna poèátku 21. stoletíSložitost souèasné èeské deklinace je dána historickými jazykovýmidùvody, viz napø. KOMÁREK (1981), LAMPRECHT, ŠLOSAR, BAUER (1986),PLESKALOVÁ (2003). Vývoj spisovné èeštiny ovlivnily také kulturní a spoleèenskézmìny vèetnì zásahù historických osobností. Podílejí se však naní bezpochyby i vývojové tendence pùsobící na jazyk v souèasnosti.V celém morfologickém systému èeštiny se uplatòují a variantnost jazykazpùsobují jak vývojové tendence vnitønìjazykové, (...) tj. unifikaènía diferenciaèní, tak mimojazykové (MÈ 2, 1986). Z obecnì slovanskýchtendencí (BÌLIÈOVÁ, 1998) se v èeštinì neustále prosazuje snaha unifikovatplurálovou deklinaci projevující se oslabováním rodových rozdílù,napø. užití koncovky -ím v dativu plurálu: rùžím, písním, moøím, stavením.Èeština se však v jednom smìru od øady slovanských jazykù liší. Jednáse o zdùraznìní rozdílu mezi tvrdou a mìkkou deklinací v rámci všechtøí rodù. U feminin lze uvedený jev sledovat dùslednì u vzorù ženax rùže; na základì našich výzkumù k tomuto odlišení smìøují také vzorykost x píseò.Nejkomplikovanìjší deklinaèní soustavu mají dnes èeská maskulina,nejjednodušší neutra a uprostøed stojí feminina. V našem pøíspìvku sezamìøíme na nìkteré projevy tzv. kolísání v deklinaci apelativních feminin.Z pomìrnì rozsáhlé problematiky jsme vybrali tøi oblasti spisovnéhojazyka: pøechod apelativních feminin mezi vzory kost a píseò, žena a rùžea problematiku koncovek genitivu plurálu feminin na -ice a -ynì u vzoru