Untitled - Śląska Biblioteka Cyfrowa

210 JAROMÍRA ŠINDELÁØOVÁkonèení na -o, -í ukazuje na neutra, zakonèení -a na feminina a souhláskaoznaèující osoby na maskulina životná a neosoby na maskulina neživotná.V dùsledku existence èlenù v nìkterých jazycích užívají cizincii v èeštinì pøed jménem nadbyteènì ukazovacích zájmen. Ve fázi osvojováníslovní zásoby a poznávání èeského deklinaèního systému (tedynikoli pøi tvoøení vìt) bývá však užívání ukazovacích zájmen dobroupomùckou.Fakt, že èeština nepotøebuje nutnì vyjádøit mluvnickou osobu osobnímzájmenem (Jsem doma), ale že tak èiní jen za urèitých okolností, si cizincimálokdy vèas uvìdomují, a proto si musejí dávat pozor na to, aby se v jejichvìtách osobní zájmena objevovala v souladu s èeskou normou.Potíže mùže èinit užívání zvratného se, si jako souèásti slovesnýchtvarù èinných (chlubit se, smát se) i trpných (hovoøilo se, zkoušelo se) i vefunkci konkrétního vìtného èlenu (umyla se, vyprala si). Správné užitízvratného zájmena pøivlastòovacího svùj dìlá potíže nejen cizincùm, alemnohdy i rodilým mluvèím.Rovnìž problematice skloòování èíslovek ve spojení s poèítanýmpøedmìtem je tøeba vìnovat zvýšenou pozornost (jeden pán, dva páni, pìtpánù, jeden tisíc korun, dva tisíce korun, pìt tisíc korun) a opravovat vìtynapø. typu Koupím ètyøi rohlík. ale i vìty typu Pìt studenti pøišli.Problémem u nerodilých mluvèích mùže být i užívání pomocného slovesabýt, a to zejména u tìch, kteøí znají dobøe ruštinu, protože vynechávajíjsem, jsi ve tvarech èasu minulého a výsledkem je já psala, ty psal(v èeštinì jde o pøíznakovou variantu v 1. os. sg. – Já to tušila), nebo siupravují pomocné tvary bych, bys atd. ve tvarech kondicionálových,a proto øíkají my psali by místo psali bychom. Srbové a Chorvati zaseužívají pomocné sloveso být v minulém èase i ve 3. osobì: On je bylv Zágrebu. Oni jsou byli zpívali.Cizincùm, kteøí se nikdy nesetkali s flexivním jazykem, je na poèátkuvýuky velmi obtížné objasòovat obecné gramatické významy, jež èeštinavyjadøuje ohýbanými tvary jmen a sloves, napø. systémem pádù a jejichfunkcemi, rozlišováním živosti v reálné skuteènosti a životnosti jenu mužského rodu, systémem slovesných èasù a zpùsobù, fungováním slovesnéhorodu, vidu dokonavého a nedokonavého u sloves, adjektiv a jmenatd. Proto je nezbytné, aby cizinec pochopil, že slova ve vìtì se na svém