ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Odchyt drobných savců<br />
Při monitorování výskytu hlodavců se používají jak pasti pérové, které se umísťují<br />
<strong>na</strong> vhodnou podložku (dřevo, kov, plast) a usmrcují okamžitě (rozdrcení lebky či přerušení<br />
krční páteře), tak i pasti živolovné, které však musíme pravidelně kontrolovat (prevence<br />
hynutí žízní). Hlodavci se pak utrácejí ve smyslu záko<strong>na</strong> 246/1992 Sb. Dle tohoto záko<strong>na</strong> jsou<br />
u nás zakázané pasti lepové a čelisťové, které způsobovaly dlouhé trápení zvířat, než uhynuly.<br />
2.6 KYSELÁ ATMOSFERICKÁ DEPOZICE<br />
Kyselá atmosférická depozice je fenomén, který je známý dlouho a je velmi dobře<br />
<strong>pro</strong>studovaný. Již v 17. století bylo zaz<strong>na</strong>menáno jeho korozivní působení <strong>na</strong> mramor<br />
a vápenec. S rozvojem průmyslu se zvýšily emise SO 2 a NO X . V roce 1852 poprvé dal Robert<br />
Argus Smith do souvislosti tzv. kyselý déšť a znečištění atmosféry v okolí Manchesteru.<br />
Přesto k širšímu sledování a zkoumání tohoto jevu došlo až koncem 60. let 20. století. Vlivem<br />
používání vysokých komínů k omezení lokálního znečištění se stala kyselá depozice mnohem<br />
širším <strong>pro</strong>blémem. Splodiny se tímto způsobem dostávají do vyšších vrstev atmosféry<br />
a vzdušnými <strong>pro</strong>udy následně <strong>na</strong> velké vzdálenosti. K depozici pak dochází ve vzdálených<br />
oblastech po směru větru, s tím, že větši<strong>na</strong> se zachytí v hor<strong>na</strong>tých oblastech díky vyššímu<br />
úhrnu srážek. V <strong>na</strong>šich podmínkách jsou typickým příkladem kyselé atmosférické depozice<br />
Krušné hory, v rámci celého světa pak tento <strong>pro</strong>blém postihuje nejvíce asi třetinu východního<br />
pobřeží USA, jihovýchod Ka<strong>na</strong>dy, východní Evropu a Skandinávii, jihovýchodní pobřeží<br />
Číny a Taiwan.<br />
V <strong>pro</strong>středí existují i přirozené zdroje SO 2 , sopečnou činností se do ovzduší uvolní<br />
7-8 Tg S ročně, asi 2,8 Tg S pochází z lesních požárů, což je ale zanedbatelné ve srovnání<br />
se 70 Tg S pocházejícími ze spalování fosilních paliv a z průmyslu. K <strong>pro</strong>dukci přispívají<br />
i biologické <strong>pro</strong>cesy jako je tlení. Dešťová voda je <strong>pro</strong> rostliny důležitým přirozeným zdroje<br />
dusíku, který se v ní vyskytuje ve formě kyseliny dusičné. Ta vzniká vlivem elektrické<br />
aktivity v atmosféře, zejmé<strong>na</strong> působením blesků. Určité množství kyselé atmosférické<br />
depozice je tedy přirozené, v současnosti je však tento jev mnohem intenzivnější a příčinou je<br />
převážně spalování fosilních paliv, ale také spalovací motory. Kyselou depozici je možno<br />
rozdělit <strong>na</strong> mokrou a suchou. K mokré depozici dochází v případě, že některá forma srážek<br />
(déšť, sníh, mlha) <strong>na</strong> sebe <strong>na</strong>váže kyselé sloučeniny v atmosféře a ty se tímto způsobem<br />
103
Change language