ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ve Skandinávii, s výjimkou ostrova Stora Karlsö, kde se uplatňuje klíště, se přenosu účastní<br />
komáři (Culex, Aedes), kteří mohou infekci přenášet 3-4 týdny po <strong>na</strong>sátí. Dále se mohou<br />
okrajově uplatňovat ovádi (Tabanidae), blechy (Sipho<strong>na</strong>ptera), vši (Anoplura) a další<br />
členovci. Přenos vektory však není jediným způsobem šíření infekce. Jednou z cest infekce<br />
může být kanibalizmus v rámci populace při přemnožení. Zdrojem může být i <strong>pro</strong>středí<br />
kontaminované močí nebo uhynulými hostiteli. Jsou popsány infekce lidí v důsledku<br />
kontami<strong>na</strong>ce vody a zemědělských plodin, v důsledku manipulace se zajíci, ale i po poranění<br />
raky. Kromě kontami<strong>na</strong>ce infikovanými hostiteli bylo popsáno i přežívání a množení francisel<br />
ve vodních amébách. Rovněž podmínky <strong>pro</strong>středí zřejmě ovlivňují existenci přírodních<br />
ohnisek tularemie. Jejich výskyt v České republice je vázán <strong>na</strong> lokality s <strong>na</strong>dmořskou výškou<br />
do 200 m.n.m., s délkou slunečního svitu 1 801-2 200 h ročně, průměrnou roční teplotou<br />
8,1-10 ºC a ročním úhrnem srážek 450-700 mm. Jedná se o oblasti s lužními lesy, výskytem<br />
vektorů a byla zjiště<strong>na</strong> závislost <strong>na</strong> početnosti populace zajíce polního (Lepus europaeus),<br />
ale <strong>na</strong> hustotě populace hraboše polního (Microtus arvalis) závislost zjiště<strong>na</strong> nebyla.<br />
3.4 SYNANTROPNÍ A HEMISYNANTROPNÍ ŽIVOČICHOVÉ A JEJICH MEDICINSKÝ<br />
VÝZNAM<br />
S nárůstem velikosti lidské populace a se zvýšením hustoty lidské populace jde ruku v ruce<br />
i výz<strong>na</strong>mný vliv člověka <strong>na</strong> <strong>pro</strong>středí, které obývá. Prostřednictvím antropogenních vlivů<br />
dochází k ovlivnění biocenóz. Některé druhy živočichů reagují <strong>na</strong> změny a přítomnost<br />
člověka ústupem do ne<strong>na</strong>rušených oblastí. Tyto druhy se oz<strong>na</strong>čují jako hemerofóbní. Jedná<br />
se <strong>na</strong>příklad o tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) nebo jeřábka lesního (Bo<strong>na</strong>sa bo<strong>na</strong>sia).<br />
Některé druhy <strong>na</strong>opak využívají změn a dokonce se stahují do člověkem osídlených míst.<br />
Tyto druhy oz<strong>na</strong>čujeme jako hemerofilní. To jsou <strong>na</strong>př. vrabec domácí (Passer domesticus),<br />
kos černý (Turdus merula), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), myš domácí (Mus musculus)<br />
nebo potkan (Rattus norvegicus). Druhy, které nejsou těmito změ<strong>na</strong>mi ovlivněny, se oz<strong>na</strong>čují<br />
jako indiferentní.<br />
Častěji užívané termíny jsou v případě druhů, které se přizpůsobily životu v blízkosti nebo<br />
přímo uvnitř lidských obydlí tzv. druhy sy<strong>na</strong>ntropní a druhy, které se <strong>na</strong>opak lidským<br />
sídlišťům vyhýbají tzv. exoantropní. Sy<strong>na</strong>ntropní druhy se někdy ještě dělí <strong>na</strong> druhy<br />
128
Change language