ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

3 SPECIÁLNÍ EKOLOGIE
3.1 EKOLOGIE A RIZIKO NOVÝCH PATOGENŮ (NEW-EMERGING PATHOGENS)
Vztah patogenního agens a jeho hostitele se v průběhu společné existence neustále vyvíjí.
V procesu koevoluce se oba účastníci vztahu průběžně vzájemně přizpůsobují. Pokud
se ale dobře vyzbrojený patogen dostane do populace hostitele, který je k němu vnímavý
a vysoce citlivý a dříve se s ním nesetkal, dojde k propuknutí epidemie, která může skončit
vyhubením hostitele. Příkladem může být virus myxomatózy. Tento virus se původně
vyskytoval u králíků rodu Sylvilagus, kteří žijí v Jižní Americe. U těchto králíků způsobuje
pouze mírné změny, protože díky procesu koevoluce jsou na sebe virus a králík adaptovaní.
Když ale prof. Armand-Delille přivezl v roce 1952 virus do Francie a na základě úspěchu při
likvidaci populace zdivočelých králíků v Austrálii použil tento virus k likvidaci králíků
divokých (Oryctolagus cuniculus) na své zahradě, stalo se něco, s čím nepočítal. Virus
se rozšířil za hranice jeho pozemku a výsledkem byla totální decimace populace králíka
divokého v celé Evropě. Tento výrazný pokles počtu králíků divokých ovlivnil negativně
početnost populací dalších druhů, např. orla iberského (Aquilla adalberti) nebo rysa iberského
(Lynx pardinus), u něhož představuje králík 80-90 % jeho jídelníčku.
Obdobný problém nastal v USA v roce 2007, kdy začali chiropterologové na východním
pobřeží pozorovat záhadné hynutí několika druhů netopýrů rodu Myotis a Eptesicus. Následně
se zjistilo, že toto hynutí je způsobeno plísní Geomyces destructans, která v průběhu
hybernace netopýrů v jeskyních a štolách vytváří nárůsty na nose, létací bláně, uších a dalších
částech těla. Podle na první pohled zřetelného nárůstu plísně bylo onemocnění pojmenováno
White Nose Syndrome (syndrom bílého nosu). Poprvé byl výskyt plísně zaznamenán v roce
2006 v jeskyni ve státě New York. V průběhu několika let se onemocnění postupně rozšířilo
do celé řady dalších států USA i do Kanady. Zatím není jasné, odkud se tato plíseň vzala.
Jednou z teorií je, že se do USA dostala z Evropy prostřednictvím návštěvníků jeskyně
a odtud se pak dále šířila napříč populacemi několika druhů netopýrů, kteří jsou tímto
onemocněním masově decimováni. Odhaduje se, že do jara 2012 uhynulo v Severní Americe
asi 7 miliónů netopýrů. Teorii o evropském původu plísně podporuje fakt, že zatímco
u amerických netopýrů dosahuje mortalita na některých lokalitách až 95 %, v Evropě není
takovéto masové hynutí pozorováno a evropští netopýři mají výrazně mírnější změny
122