ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
či společenstva. Rozlišuje se vymření – ztráta určitého taxonu v celém rozsahu jeho rozšíření<br />
<strong>na</strong> Zemi nebo jen lokální vymizení taxonu, který jinde ještě přežívá. Vymření nebo vyhubení<br />
je nutné považovat za ne<strong>na</strong>hraditelnou a politováníhodnou ztrátu biologické rozmanitosti<br />
<strong>na</strong> Zemi, <strong>pro</strong>zatím jediné planetě, kde je život v této podobě znám. Je třeba si uvědomit,<br />
že vymírání může být i přirozeným <strong>pro</strong>cesem, <strong>na</strong> kterém se účastní náhodné katastrofické<br />
události, biologické interakce včetně mezidruhové konkurence, parazitizmu, predace<br />
a dlouhodobého působení nejrůznějších stresových faktorů. Zdá se však, že domi<strong>na</strong>nce<br />
člověka <strong>na</strong> planetě Zemi a s tím související globální změny životního <strong>pro</strong>středí dramaticky<br />
zrychlují vymírání druhů.<br />
Jaké jsou hlavní příčiny vymírání druhů Je to především <strong>na</strong>dměrná a neregulovaná<br />
exploatace druhů, které nejsou schopny vysokou mortalitu vyvolanou člověkem <strong>na</strong>hrazovat<br />
svými přirozenými schopnostmi re<strong>pro</strong>dukce. Dobře jsou známy především případy vymření<br />
nebo ohrožení velkých druhů obratlovců. V budoucnu bude hlavní příčinou poklesu<br />
biologické rozmanitosti ničení biotopů. Klasickým příkladem je přemě<strong>na</strong> tropických deštných<br />
pralesů, kde se vyskytuje mnoho endemických druhů, <strong>na</strong> zemědělské nebo ji<strong>na</strong>k degradované<br />
biotopy. Planeta Země je v těchto oblastech vystave<strong>na</strong> hromadnému vymírání s<strong>na</strong>d i milionů<br />
druhů ještě před tím, než byly rozpoznány vědou.<br />
Dosud bylo <strong>na</strong> <strong>na</strong>ší planetě rozpoznáno a pojmenováno s využitím binomické nomenklatury<br />
asi 1,7 milionu organismů. Tato biologická pestrost není <strong>na</strong> Zemi roz<strong>pro</strong>stře<strong>na</strong> rovnoměrně.<br />
V oblastech boreálních tvoří jen 6 % z celkové pestrosti, v klimaticky mírných oblastech<br />
59 % a v tropických oblastech 35 %. Z<strong>na</strong>lost druhové pestrosti je ale nekompletní, obzvláště<br />
pokud jde o tropické oblasti. Některé odhady hovoří až o celkové druhové pestrosti v řádech<br />
desítek milionů. Bezobratlí (1,3 milionu popsaných druhů), hmyz a brouci se nejvíce podílí<br />
<strong>na</strong> biologické rozmanitosti. Pokud jde o další systematické skupiny, jejich zastoupení<br />
je následující: bezcév<strong>na</strong>té rostliny (150 000), cév<strong>na</strong>té rostliny (250 000), ryby (21 000),<br />
obojživelníci (3 125), plazi (5 115), ptáci (8 715), savci (4 170).<br />
Proč je třeba věnovat pozornost změnám biologické rozmanitosti a chránit většinu druhů<br />
Protože veškeré druhy organismů mají svoji vnitřní hodnotu bez ohledu <strong>na</strong> přímý<br />
nebo nepřímý užitek <strong>pro</strong> člověka. Otázkou je, zda lidé mají právo ochuzovat biodiverzitu<br />
a zda je samotná existence lidstva ochuze<strong>na</strong> vymíráním druhů. I když jde spíše o filozofický<br />
<strong>pro</strong>blém, rozumní lidé nemají potěchu z vymírání druhů a poklesu biodiverzity. Další důvody<br />
<strong>pro</strong> ochranu biodiverzity <strong>na</strong>jdeme v přímých užitných hodnotách, <strong>pro</strong>tože nežijeme v izolaci<br />
od biosféry a potřebujeme určité komponenty biodiverzity, které mohou být obnovitelnými<br />
94