ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

způsobené plísní, což by mohl být výsledek dlouhodobého společného vývoje. Proti této teorii
naopak hovoří fakt, že u evropských netopýrů byly pozorovány nárůsty plísně v pozdějších
letech než v USA. Je tedy možné, že plíseň nemá původ v Evropě, ale evropští netopýři jsou
jen ze zatím neznámých důvodů schopni se s onemocněním vyrovnat lépe než jejich američtí
příbuzní. Problémem je kryptický způsob života netopýrů, z toho plynoucí obtížnost sledování
těchto živočichů a také unikátní metabolizmus těchto drobných savců, který kolísá od stavu
hybernace, kdy má netopýr teplotu těla shodnou s teplotou prostředí tj. asi 5 °C a tepovou
frekvenci 20 tepů za minutu až po homoiotermní stav, kdy se teplota těla pohybuje okolo
40 °C i více a tepová frekvence je 400 tepů/min. Plíseň se jako patogenní uplatňuje v období
hybernace, kdy je celkový metabolizmus netopýra a rovněž jeho imunitní systém na minimu.
Zatím není znám ani mechanismus, kterým plíseň netopýra usmrtí. Následky takovéhoto
hromadného vymírání několika druhů netopýrů budou mít pravděpodobně obrovský dopad
na ekosystém v postižené oblasti. Netopýři zkonzumují obrovské množství hmyzu a odhaduje
se, že se jedná asi o 1,1 miliónu kg nejrůznějšího hmyzu, který by byl netopýry zkonzumován
a v případě jejich vyhubení zkonzumován nebude. Toto kvantum zahrnuje i celou řadu škůdců
polních plodin, takže se dají očekávat i výrazné finanční ztráty na úrodě. Dá se očekávat,
že na tento nadbytek budou reagovat jiné hmyzožravé druhy živočichů zvýšením početnosti
populace, nicméně konečné dopady tak obrovského poklesu počtu netopýrů lze jen těžko
předpovědět.
Obdobně záhadná infekce decimuje i populace obojživelníků. Jedná se rovněž o plísňové
onemocnění označované jako batrachomykóza jehož původcem je Batrachochytridium
dendrobatidis. Onemocnění bylo poprvé objeveno v roce 1993 v Queenslandu v Austrálii.
Později se zjistilo, že se zde vyskytuje už nejméně od roku 1978 a je rozšířeno po celé
Austrálii. Původně ale zřejmě pochází ze Severní a Střední Ameriky a zatím není jasné, jestli
se jedná o nový patogen nebo došlo pouze k nárůstu virulence původce.
3.2 EKOLOGIE PARAZITIZMU BAKTERIÍ
Obecně lze interakce mezi bakteriemi a jejich hostiteli definovat jako mutualistické,
komenzální a parazitické (patogenní). Při mutualizmu mají oba zúčastněné organismy
ze soužití prospěch. Při komenzální interakci má spolužijící bakterie ze soužití prospěch,
ale hostitel není nijak poškozován ani nemá ze vztahu užitek. Při parazitizmu dochází
k poškození hostitele, i když někdy jen za určitých podmínek (přemnožení bakterií, oslabení
123