ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

do 10 (vody s vysokým obsahem vápníku). Velmi nízké pH až 3 mají také kyselé deště,
obsahující oxidy síry, dusíku a halogenů.
Chemismus půdy je dán složením mateční horniny, antropogenně hnojením, množstvím
a chemickým složením humusu. Druhy snášející větší rozmezí pH hodnot se označují jako
euryiontní a druhy specializované jako stenoiontní (tabulka 1). Na kyselých půdách je fauna
a flóra druhově chudá, žijí zde jen acidofilní druhy živočichů a rostou rostliny acidofyty
(např. vřesy, borůvky, mechy) preferující pH nižší než 6,7. Většina našich rostlin (neutrofyty)
a živočichů (neutrofilní) potřebují pH 6,8 – 7,2, tedy neutrální. Alkalické (zásadité) půdy mají
pH vyšší než 7,2 a podobně jako u kyselých půd zde žijí jen specializované alkalofilní
(bazifilní) druhy živočichů a rostou zde alkalofyty (bazifyty) např. lomikámen latnatý
(Saxifraga paniculata), okrotice červená (Cephalanthera rubra), koniklec (Pulsatilla sp.).
Extrémně zásaditými půdami jsou půdy zasolené s půdní reakcí vyšší než 8,5, kde žijí
halofilní organismy.
Obecně platí, že pro živočichy má pH půdy vliv spíše nepřímý, jsou ovlivněni hostitelskými
rostlinami a konkrétním biotopem.
26