ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

detritovorům jsou zvýhodněni, protože jsou schopni svého hostitele nebo jeho část sami
usmrtit a jsou u zdroje živin jako první.
Specifickým typem parazitizmu je hnízdní parazitizmus. I zde parazit využívá jednoho nebo
několik hostitelů, způsobuje jim ztrátu, ale nezpůsobuje smrt. Téměř výhradně se hnízdní
parazitizmus vyskytuje u ptáků. Vyjímkou je sumcovitá ryba (Synodontis multipunctatus)
jejíž jikry se vyvíjí v ústních vacích cichlid společně s jejich jikrami. Po vylíhnutí se mladí
sumci živí potěrem hostitele. S hnízdním parazitizmem se můžeme setkat i v rámci jednoho
druhu. Některé kachny kromě vajec do vlastního hnízda snesou i několik vajec do hnízd
okolo hnízdících kachen. Kachňata jsou ale více méně soběstačná, takže hostiteli v podstatě
nevzniká výraznější škoda. Většinou je hnízdní parazitizmus mezidruhový, k typickým
hnízdním parazitům patří kukačky, vlhovci, ale i některé pěnkavy a jeden druh kachny. Ptáci
kladou do hnízda hostitele většinou jedno vejce a často jedno vejce hostitele odstraní,
aby snížili riziko, že si vyššího počtu vajec hostitel všimne. U části hnízdních parazitů vylíhlý
pták odstraní z hnízda vejce nebo ptáčata hostitele. Vejce jsou často barevně, velikostně
a tvarově přizpůsobena hostiteli. Někteří hostitelé jsou schopni rozpoznat podstrčené vejce
a mohou ho poškodit nebo snůšku opustí, jiní hostitelé naopak nejsou vejce parazita ve svém
hnízdě schopni odhalit. Pokud pěstouni opustí mládě, není to z důvodu odlišného vzhledu,
ale spíše díky odlišnému chování nebo delšímu období setrvání na hnízdě. Asi nejznámějším
příkladem hnízdního parazita je kukačka obecná (Cuculus canorus), která klade vejce
do hnízd několika druhů pěvců např. rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus),
rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), lindušky luční (Anthus pratensis),
pěvušky modré (Prunella modularis), červenky obecné (Erithaceus rubecula), konopky
obecné (Carduelis cannabina). Zajímavé je, že konkrétní samice kukačky se specializují
na konkrétní druh hostitele a do jeho hnízda kladou mimetická vejce, která jsou barvou,
tvarem a velikostí velmi podobná vejcím daného hostitele. Jak je možné, že v rámci jednoho
živočišného druhu existuje taková variabilita ve vzhledu vajec Jednou z hypotéz bylo,
že kukačka obecná není jeden druh, ale soubor více geneticky odlišných navzájem
se nekřížících, ale vzhledově totožných druhů (tzv. kryptických druhů). V současné době
se má za to, že geny, kódující vzhled vajec, se nachází na pohlavním chromozomu W samic
(pozn. u ptáků se u samců nachází dva pohlavní chromozomy Z a u samic je jeden
chromozom Z a jeden W). Při analýze jaderné DNA nebyly mezi jedinci kukačky obecné
zjištěny významné rozdíly, ale byly zjištěny rozdíly v mitochondriální DNA u jednotlivých
ekologických poddruhů. Tyto ekologické poddruhy vznikaly v průběhu evoluce opakovaně,
51