ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

kořeny zpevňují půdu, jejich kořenový systém zadržuje v půdě vodu a představují efektivní
bariéru proti větrné erozi. V případě srážek kořenový systém zadrží velké množství vody,
které jinak bez užitku odteče a naopak ještě může být příčinou záplav. Takovéto ničivé
záplavy, které souvisí s kácením porostů v okolí řek, jsou každoročně v jihovýchodní Asii.
Naopak voda, která se vsákne do půdy, se stává součástí podzemních zdrojů a odtéká z oblasti
postupně. Kořenový systém rovněž brání půdním sesuvům.
Vlivem odlesňování také dochází ke ztrátě přirozených stanovišť velkého počtu různých
druhů organismů. Nejmarkantněji je to vidět v oblasti rovníku, kde je nejvyšší druhová
rozmanitost. Rovněž často dochází k fragmentaci těchto stanovišť, populace je často
roztříštěna na více oddělených menších populací. Tím dochází ke snížení genetické
rozmanitosti populace a v extrémním případě může dojít až k jejímu zániku. V případě
vytvoření bariér mezi jednotlivými fragmenty je omezena migrace, jsou ovlivněny predační
režimy a lovecké možnosti jsou omezené (případ velkých šelem na našem území) a mění
se klimatické podmínky.
V našich zemích probíhá postupná deforestace už od doby kamenné. Původně bylo naše
území téměř celé pokryto lesy a naši předkové postupně, ve snaze získat zemědělskou půdu,
lesy káceli a vypalovali (odtud pochází i názvy některých měst a obcí – Žďár, Ždírec).
V současné době představují lesní porosty 30 % rozlohy státu oproti původním 90 %.
Velikonoční ostrov (Rapa Nui) je příkladem toho, že neuvážené kácení může mít nedozírné
následky. Když sem připluli na konci prvního tisíciletí první Polynésané, byl ostrov ze 70 %
pokryt porostem palmy (Paschalococos disperta). V 16. století už na ostrově v podstatě žádné
palmy nebyly. Existovalo několik teorií o tom, jak došlo k odlesnění. Hlavně byli zvažováni
místní obyvatelé, kteří palmy káceli, klimatické změny na ostrově a také krysy (Rattus
exulans), které se na ostrov dostaly s Polynésany a živily se semeny palem, což bylo
prokázáno na základě archeologických vykopávek na ostrově. Nejpravděpodobněji byli
za deforestaci přece jen zodpovědní lidé, jejichž populace na ostrově postupně rostla
a potřebovali stále více dřeva na topení a na výrobu plavidel a dalších výrobků a také
na transport obřích soch a kamenů. Podle výzkumu množství pylu palmy v sedimentech
je zřejmé, že na zalesnění neměly vliv ani klimatické změny. Krysy, u kterých se mělo za to,
že se na ostrově přemnožily a zlikvidovaly zejména semena, ale i další části palem, byly podle
nejnovějších zjištění na ostrově spíše vzácné a místní obyvatelé je považovali za užitečný
zdroj potravy. Ve 13. století se zřejmě populace lidí rozrostla natolik, že potřebovali získat
107