ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
kořeny zpevňují půdu, jejich kořenový systém zadržuje v půdě vodu a představují efektivní<br />
bariéru <strong>pro</strong>ti větrné erozi. V případě srážek kořenový systém zadrží velké množství vody,<br />
které ji<strong>na</strong>k bez užitku odteče a <strong>na</strong>opak ještě může být příčinou záplav. Takovéto ničivé<br />
záplavy, které souvisí s kácením porostů v okolí řek, jsou každoročně v jihovýchodní Asii.<br />
Naopak voda, která se vsákne do půdy, se stává součástí podzemních zdrojů a odtéká z oblasti<br />
postupně. Kořenový systém rovněž brání půdním sesuvům.<br />
Vlivem odlesňování také dochází ke ztrátě přirozených stanovišť velkého počtu různých<br />
druhů organismů. Nejmarkantněji je to vidět v oblasti rovníku, kde je nejvyšší druhová<br />
rozmanitost. Rovněž často dochází k fragmentaci těchto stanovišť, populace je často<br />
roztříště<strong>na</strong> <strong>na</strong> více oddělených menších populací. Tím dochází ke snížení genetické<br />
rozmanitosti populace a v extrémním případě může dojít až k jejímu zániku. V případě<br />
vytvoření bariér mezi jednotlivými fragmenty je omeze<strong>na</strong> migrace, jsou ovlivněny predační<br />
režimy a lovecké možnosti jsou omezené (případ velkých šelem <strong>na</strong> <strong>na</strong>šem území) a mění<br />
se klimatické podmínky.<br />
V <strong>na</strong>šich zemích <strong>pro</strong>bíhá postupná deforestace už od doby kamenné. Původně bylo <strong>na</strong>še<br />
území téměř celé pokryto lesy a <strong>na</strong>ši předkové postupně, ve s<strong>na</strong>ze získat zemědělskou půdu,<br />
lesy káceli a vypalovali (odtud pochází i názvy některých měst a obcí – Žďár, Ždírec).<br />
V současné době představují lesní porosty 30 % rozlohy státu o<strong>pro</strong>ti původním 90 %.<br />
Velikonoční ostrov (Rapa Nui) je příkladem toho, že neuvážené kácení může mít nedozírné<br />
následky. Když sem připluli <strong>na</strong> konci prvního tisíciletí první Polynésané, byl ostrov ze 70 %<br />
pokryt porostem palmy (Paschalococos disperta). V 16. století už <strong>na</strong> ostrově v podstatě žádné<br />
palmy nebyly. Existovalo několik teorií o tom, jak došlo k odlesnění. Hlavně byli zvažováni<br />
místní obyvatelé, kteří palmy káceli, klimatické změny <strong>na</strong> ostrově a také krysy (Rattus<br />
exulans), které se <strong>na</strong> ostrov dostaly s Polynésany a živily se semeny palem, což bylo<br />
<strong>pro</strong>kázáno <strong>na</strong> základě archeologických vykopávek <strong>na</strong> ostrově. Nejpravděpodobněji byli<br />
za deforestaci přece jen zodpovědní lidé, jejichž populace <strong>na</strong> ostrově postupně rostla<br />
a potřebovali stále více dřeva <strong>na</strong> topení a <strong>na</strong> výrobu plavidel a dalších výrobků a také<br />
<strong>na</strong> transport obřích soch a kamenů. Podle výzkumu množství pylu palmy v sedimentech<br />
je zřejmé, že <strong>na</strong> zalesnění neměly vliv ani klimatické změny. Krysy, u kterých se mělo za to,<br />
že se <strong>na</strong> ostrově přemnožily a zlikvidovaly zejmé<strong>na</strong> seme<strong>na</strong>, ale i další části palem, byly podle<br />
nejnovějších zjištění <strong>na</strong> ostrově spíše vzácné a místní obyvatelé je považovali za užitečný<br />
zdroj potravy. Ve 13. století se zřejmě populace lidí rozrostla <strong>na</strong>tolik, že potřebovali získat<br />
107