stále nosí domněle opuštěná srnčata a mladé zajíčky. Je <strong>na</strong><strong>pro</strong>sto přirozené, že mláďata těchto dvou druhů čekají <strong>na</strong> matku v úkrytu. Umělý odchov, ke kterému je mládě svým „zachráncem“ odsouzeno, je obtížný a zejmé<strong>na</strong> u zajíce často neúspěšný. U srnce není, za předpokladů správné péče, umělý odchov tak náročný jako u zajíce. Pokud se umělý odchov podaří, <strong>na</strong>stává úplně jiný <strong>pro</strong>blém a to kam umístit dospělé zvíře, které je zvyklé <strong>na</strong> lidi. Menší <strong>pro</strong>blém je umístit srnu, mnohem větší <strong>pro</strong>blém je ovšem se srncem, který je zejmé<strong>na</strong> v období říje velmi nebezpečný, <strong>pro</strong>tože i přes svou relativně nízkou hmotnost (20-25 kg) je schopen člověku způsobit velmi závažná až smrtelná zranění. Další kategorií mláďat, která lidé často a zcela zbytečně zachraňují, jsou odrostlá mláďata pěvců. Některé druhy jako je <strong>na</strong>př. kos, drozd nebo pěnice, vyvádějí mláďata, která zatím neumí létat, mimo hnízdo a zde je učí hledat potravu a létat a rovněž je stále krmí. Lze je odlišit <strong>na</strong> první pohled podle zbytků prachového peří, kratšího ocásku a letek a žadonění o potravu (otevírání zobáku, vokalizace a <strong>na</strong>třásání křídel). 141
4 POUŽITÁ LITERATURA ABSOLON, K. a kol. Metodika sběru dat <strong>pro</strong> biomonitoring v chráněných územích, Praha: Český ústav ochrany přírody, 1994. 70 s. BEGON, M., HARPER, JL., TOWNSEND, CR. Ekologie, Jedinci, populace a společenstva. 1. vydání, Olomouc: Vydavatelství University Palackého, 1997. 949 s. BRANIŠ, M. Základy <strong>ekologie</strong> a ochrany životního <strong>pro</strong>středí. 2. vydání, Praha: Informatorium, 1999. 169 s. HORÁKOVÁ, J. Základy dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářství. 1 vyd. Brno: VFU, 2007. 119 s. HRBÁČEK, J. a kol. Jak a <strong>pro</strong>č sbírat hmyz, 4. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 214 s. KULICH, J., PIGULA, T., GUTZEROVÁ N., HRUBÝ P. Bioindikace a biomonitoring aneb Jak poz<strong>na</strong>t v jakém <strong>pro</strong>středí žijeme, Horní Maršov: Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER, 2002. 75 s. LAŠTŮVKA, Z., KREJČOVÁ, P. Ekologie, 1. vyd. Brno: Konvoj, 2000. 184 s. LÁZNIČKA, V. Učební texty z ochrany přírody a krajiny. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001. 32 s. LOSOS, B., GULIČKA, J., LELLÁK, J., PELIKÁN, J. Ekologie živočichů, 1. vyd. Praha: Státní pedagogické <strong>na</strong>kladatelství, 1985. 316 s. LOSOS, B., KUBÍČEK, F., ŠEDA, Z. Základy obecné <strong>ekologie</strong>, 1. vyd. Praha: Státní pedagogické <strong>na</strong>kladatelství, 1987. 258 s. NOVÁK, K. a kol. Metody sběru a preparace hmyzu, 1. vyd. Praha: Academia, 1969. 243 s. ODUM, E. P. Základy <strong>ekologie</strong>. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1977. 736 s. PELIKÁN, J. Přehled obecné <strong>ekologie</strong>. 1. vyd. Brno: VŠVF, 1993. 153 s. ROSICKÝ, B., DANIEL, M. Lékařská entomologie a životní <strong>pro</strong>středí. 1. vydání Praha: Academia, 1989. 260 s. SHELDON, A. L. Equitability indices: Dependence on the species count. Ecology, 1969, 50: 466–467. VÁVROVÁ, M. Využití bioindikátorů při hodnocení starých zátěží terestrického ekosystému, Brno: VUT Brno, 2004. 104 s. VOLF, P., HORÁK, P., ČEPIČKA, I., FLEGR, J., LUKEŠ, J., MIKEŠ, L., SVOBODOVÁ, M., VÁVRA, J., VOTÝPKA, J. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha: Triton, 2007. 318 s. 142
- Page 1 and 2:
VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIV
- Page 3 and 4:
2.10 DESERTIFIKACE ................
- Page 5 and 6:
4…). Reprodukci musí tedy regulo
- Page 7 and 8:
na zoocenózu, fytocenózu a mikrob
- Page 9 and 10:
Dle typu adaptace dělíme ekologic
- Page 11 and 12:
1.5 EKOLOGICKÉ FAKTORY Mezi ekolog
- Page 13 and 14:
Makroklima není závislé na činn
- Page 15 and 16:
• stínomilné (sciofilní) - ži
- Page 17 and 18:
• difázické - mají 2 fáze akt
- Page 19 and 20:
a druhy stenotermní, žijící v
- Page 21 and 22:
Allenovo pravidlo - s rostoucí tep
- Page 23 and 24:
Suchomilné (xerofilní, xerofyty)
- Page 25 and 26:
Oxid uhličitý (CO 2 ) je zastoupe
- Page 27 and 28:
do 10 (vody s vysokým obsahem váp
- Page 29 and 30:
1.6 ŽIVINY A KOLOBĚH ŽIVIN Kolob
- Page 31 and 32:
Obrázek 1: Velký koloběh vody (h
- Page 33 and 34:
Obrázek 3: Koloběh uhlíku Kolob
- Page 35 and 36:
V dekompoziční části řetězce
- Page 37 and 38:
1.8 POPULAČNÍ EKOLOGIE Populace j
- Page 39 and 40:
(např. šelmy). Maximální hustot
- Page 41 and 42:
Obrázek 8: Růstové křivky Kolí
- Page 43 and 44:
Kolísání populační hustoty je
- Page 45 and 46:
může být natolik složitá, že
- Page 47 and 48:
a protože je vzácný modrásek, j
- Page 49 and 50:
Někteří predátoři svou kořist
- Page 51 and 52:
konzumuje jíl, který je schopný
- Page 53 and 54:
takže některé samice jsou na sv
- Page 55 and 56:
a poskytují mu ochranu před pří
- Page 57 and 58:
Převážná většina mutualistick
- Page 59 and 60:
ve kterých jí není schopna vever
- Page 61 and 62:
a vědecké účely, z estetického
- Page 63 and 64:
znemožňují růst jiných rostlin
- Page 65 and 66:
města atd.), které jsou druhově
- Page 67 and 68:
Tok energie Primárním zdrojem ene
- Page 69 and 70:
Úroveň stability je charakterizov
- Page 71 and 72:
1.12 BIOCENÓZA (SPOLEČENSTVO) Bio
- Page 73 and 74:
Relativní abundance je početnost
- Page 75 and 76:
Jednotkou studia a popisu fenologic
- Page 77 and 78:
Polární pustiny jsou oblasti trva
- Page 79 and 80:
Z živočichů zde žijí zástupci
- Page 81 and 82:
Stupně pojmenované (A. Zlatníkem
- Page 83 and 84:
mostu, který umožnil pronikání
- Page 85 and 86:
ŘÍŠE NOTOGEA Tato říše je nej
- Page 87 and 88:
iocenózy, které je tímto způsob
- Page 89 and 90:
nad pozitivními. Protože zřídka
- Page 91 and 92: eprodukci. Popsány jsou i kancerog
- Page 93 and 94: na tichomořských ostrovech, o kte
- Page 95 and 96: či společenstva. Rozlišuje se vy
- Page 97 and 98: prasaty, kočkami a opicemi, příp
- Page 99 and 100: Washingtonská úmluva CITES (Conve
- Page 101 and 102: před sebou a smýkáme kolmo na po
- Page 103 and 104: vlhkomilný hmyz je nucen prosev op
- Page 105 and 106: dostávají na zemský povrch. Such
- Page 107 and 108: je za deforestaci považováno i sn
- Page 109 and 110: větší plochy pro pěstování pl
- Page 111 and 112: oblastech se jedná o primární p
- Page 113 and 114: Podkladem pro druhovou ochranu jsou
- Page 115 and 116: III. zóna (kulturně krajinná) je
- Page 117 and 118: Ošetřovány jsou na základě sou
- Page 119 and 120: • Zákon č. 161/1999 Sb., který
- Page 121 and 122: nakládání s odpady (vyhláška o
- Page 123 and 124: 3 SPECIÁLNÍ EKOLOGIE 3.1 EKOLOGIE
- Page 125 and 126: hostitele). Bakterie jsou řazeny m
- Page 127 and 128: výhodnější hostitele příliš
- Page 129 and 130: ve Skandinávii, s výjimkou ostrov
- Page 131 and 132: Základním požadavkem je stanoven
- Page 133 and 134: Dalšími opatřeními vedoucími k
- Page 135 and 136: a cytostatika jsou hlavní skupiny
- Page 137 and 138: druhů rostlin je pro včely jedova
- Page 139 and 140: příčinou vysoké mortality, maj
- Page 141: činnost a její následky, funguj
- Page 145: Autoři: Název: Ústav Prof. MVDr.