ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Krajinný ráz je dán souhrnem z<strong>na</strong>ků, vlastností, jevů a hodnot určité krajiny vytvářejících její<br />
celkový charakter. Je přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa<br />
či oblasti.<br />
Výz<strong>na</strong>mné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné<br />
části krajiny, které utváří typický ráz (vzhled) krajiny nebo výrazně přispívají k udržení její<br />
stability. Jsou dány zákonem č. 114/1992 Sb. <strong>na</strong>př. les, skála, rašeliniště, strom, jeskyně,<br />
rybníky, jezera, nebo jsou zaregistrovány obecním úřadem <strong>na</strong>př. meze, remízky, mokřady,<br />
trvalé travní plochy, <strong>na</strong>leziště nerostů a zkamenělin, cenné plochy porostů, historické zahrady,<br />
parky, ale i hřbitov, kamenný most, kostel ap. Registrace VKP se <strong>pro</strong>vádí zápisem<br />
do Ústředního sez<strong>na</strong>mu ochrany přírody.<br />
Přírodní parky jsou cenná území s typickým krajinným rázem a soustředěnými estetickými<br />
a přírodními hodnotami. Vyhlašují je krajské úřady. Dříve byly oz<strong>na</strong>čovány za tzv. klidové<br />
oblasti.<br />
Přechodně chráněné plochy jsou území s dočasným výskytem výz<strong>na</strong>mných rostlinných nebo<br />
živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů. Vyhlašují se i z důvodů<br />
vědeckých, studijních a informačních.<br />
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemný <strong>pro</strong>pojený soubor přírodě blízkých<br />
ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je složen z biocenter (biotopy, které svým<br />
stavem a velikostí umožňují trvalou existenci přírodě blízkého ekosystému), z biokoridorů<br />
(území, které umožňuje migraci druhů mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter<br />
síť) a z interakčních prvků (krajinné segmenty, které příznivě působí <strong>na</strong> okolní méně stabilní<br />
krajinu). Systém ekologické stability může být místní (lokální, zahrnující menší ekologicky<br />
výz<strong>na</strong>mné krajinné celky do 5–10 ha), regionální (zahrnující ekologicky výz<strong>na</strong>mné krajinné<br />
celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha) a <strong>na</strong>dregionální<br />
(zahrnující rozlehlé ekologicky výz<strong>na</strong>mné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň<br />
1 000 ha).<br />
Obecná druhová ochra<strong>na</strong> chrání všechny druhy rostlin a živočichů před zničením<br />
a poškozováním, sběrem či odchytem, který by mohl vést k ohrožení nebo zániku populace.<br />
Protože některé druhy mohou být v konkurenčním boji vytlačeny druhy <strong>na</strong> <strong>na</strong>šem území<br />
cizorodými, je v rámci této obecné ochrany stanove<strong>na</strong> i povinnost souhlasu orgánu ochrany<br />
přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do <strong>na</strong>ší přírody.<br />
111