ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Převážná větši<strong>na</strong> mutualistických vztahů je spíše fakultativní, to z<strong>na</strong>mená, že při vymizení<br />
jedné populace by alespoň část druhé populace byla schop<strong>na</strong> přežít. Obligátní vztahy jsou<br />
častější ve stabilnějších podmínkách, jako jsou tropy, kde je menší riziko změny,<br />
která by byla příčinou vyhynutí populací. Jedním z mála příkladů obligátního vztahu v oblasti<br />
mírného pásma je vztah modráska a mravence.<br />
Mezidruhová konkurence<br />
Jedná se o negativní vztah druhů, které obývají stejné <strong>pro</strong>středí a využívají stejné zdroje (mají<br />
tedy stejnou nebo velmi podobnou ekologickou niku). Někteří autoři uvádí, že mezidruhová<br />
konkurence je jedním z nevýz<strong>na</strong>mnějších biotických faktorů ovlivňujících selekční tlak<br />
<strong>na</strong> organismy a druhovou rozmanitost. Na rozdíl od predace nebo parazitizmu, kde není<br />
<strong>pro</strong>blém tento vztah <strong>pro</strong>kázat a popsat <strong>na</strong>př. efekt početnosti populace kořisti <strong>na</strong> populaci<br />
predátora nebo vliv parazita <strong>na</strong> hostitele, v případě konkurence a mutualizmu je často velmi<br />
obtížné určit už samotnou existenci tohoto vztahu. To je důvod, <strong>pro</strong>č někteří autoři <strong>na</strong>opak<br />
zpochybňují výsledky terénních sledování a pokusů i samotný výz<strong>na</strong>m této interakce<br />
a tak zatím není jasné, jak velkou roli mezidruhová konkurence v <strong>pro</strong>cesu evoluce hraje.<br />
Pro popis mezidruhové konkurence jsou využívány matematické modely (nejznámější<br />
je Lotka-Voltera). Toto matematické modelování umožňuje výrazné zjednodušení<br />
zkoumaného vztahu, není však v rámci něj možné postihnout všechny faktory, které výsledek<br />
interakce ovlivňují v reálném <strong>pro</strong>středí.<br />
Konkurenci můžeme rozdělit <strong>na</strong> exploatační a interferenční, často se však ve vztahu<br />
<strong>pro</strong>jevují v různém poměru současně obě formy. Exploatační konkurence je formou<br />
konkurenčního vztahu, kdy dochází k odčerpávání zdrojů, jejichž množství je limitované<br />
a tím je limitovaná i existence druhů, které jsou <strong>na</strong> něm závislé. S touto formou se setkáváme<br />
u rostlin, ale i u živočichů, pokud je zdroj dostupný v omezeném množství. Interferenční<br />
konkurence představuje přímou interakci konkurentů. S touto formou se velmi často<br />
setkáváme u živočichů, kteří brání své teritorium, které de facto rovněž představuje početně<br />
limitovaný zdroj, ale dochází k ní i u přisedlých organismů, <strong>pro</strong>tože rovněž vhodná místa<br />
k přichycení jsou svým počtem omezená. Konkurenční vztah může být symetrický,<br />
to z<strong>na</strong>mená, že oba druhy jsou stejně úspěšné a jejich síly jsou vyrov<strong>na</strong>né, nebo asymetrický.<br />
V takovém případě je jeden z účastníků vztahu silnější než druhý. V krajním případě dochází<br />
k tomu, že zatímco jeden účastník vztahu je druhým velmi nepříznivě ovlivněn, ten druhý<br />
není ovlivněn prvním vůbec. Pro takovouto situaci se používá termín amensalismus.<br />
56