ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

Převážná většina mutualistických vztahů je spíše fakultativní, to znamená, že při vymizení
jedné populace by alespoň část druhé populace byla schopna přežít. Obligátní vztahy jsou
častější ve stabilnějších podmínkách, jako jsou tropy, kde je menší riziko změny,
která by byla příčinou vyhynutí populací. Jedním z mála příkladů obligátního vztahu v oblasti
mírného pásma je vztah modráska a mravence.
Mezidruhová konkurence
Jedná se o negativní vztah druhů, které obývají stejné prostředí a využívají stejné zdroje (mají
tedy stejnou nebo velmi podobnou ekologickou niku). Někteří autoři uvádí, že mezidruhová
konkurence je jedním z nevýznamnějších biotických faktorů ovlivňujících selekční tlak
na organismy a druhovou rozmanitost. Na rozdíl od predace nebo parazitizmu, kde není
problém tento vztah prokázat a popsat např. efekt početnosti populace kořisti na populaci
predátora nebo vliv parazita na hostitele, v případě konkurence a mutualizmu je často velmi
obtížné určit už samotnou existenci tohoto vztahu. To je důvod, proč někteří autoři naopak
zpochybňují výsledky terénních sledování a pokusů i samotný význam této interakce
a tak zatím není jasné, jak velkou roli mezidruhová konkurence v procesu evoluce hraje.
Pro popis mezidruhové konkurence jsou využívány matematické modely (nejznámější
je Lotka-Voltera). Toto matematické modelování umožňuje výrazné zjednodušení
zkoumaného vztahu, není však v rámci něj možné postihnout všechny faktory, které výsledek
interakce ovlivňují v reálném prostředí.
Konkurenci můžeme rozdělit na exploatační a interferenční, často se však ve vztahu
projevují v různém poměru současně obě formy. Exploatační konkurence je formou
konkurenčního vztahu, kdy dochází k odčerpávání zdrojů, jejichž množství je limitované
a tím je limitovaná i existence druhů, které jsou na něm závislé. S touto formou se setkáváme
u rostlin, ale i u živočichů, pokud je zdroj dostupný v omezeném množství. Interferenční
konkurence představuje přímou interakci konkurentů. S touto formou se velmi často
setkáváme u živočichů, kteří brání své teritorium, které de facto rovněž představuje početně
limitovaný zdroj, ale dochází k ní i u přisedlých organismů, protože rovněž vhodná místa
k přichycení jsou svým počtem omezená. Konkurenční vztah může být symetrický,
to znamená, že oba druhy jsou stejně úspěšné a jejich síly jsou vyrovnané, nebo asymetrický.
V takovém případě je jeden z účastníků vztahu silnější než druhý. V krajním případě dochází
k tomu, že zatímco jeden účastník vztahu je druhým velmi nepříznivě ovlivněn, ten druhý
není ovlivněn prvním vůbec. Pro takovouto situaci se používá termín amensalismus.
56