ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

fiber), dropa velkého (Otis tarda), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), sokola stěhovavého
(Falco peregrinus), raroha velkého (Falco cherrug), raka říčního (Astacus astacus) a střevle
potoční (Phoxinus phoxinus).
Problémy spojené s reintrodukcí
Reintrodukce je časově náročná a ekonomicky nákladná operace, přičemž výsledek je nejistý.
Dle dosavadního pozorování se pohybuje její úspěšnost pouze na 11 % a je ovlivněna
množstvím vysazených jedinců, stejnorodostí prostředí, vysokou natalitou
a konkurenceschopností jedinců. Ohrožené druhy odchované v zajetí by měly být
životaschopné, soběstačné (v obstarávání potravy, nalezení úkrytu, orientaci v prostředí,
soužití s jinými druhy), schopné zvládnout přesun a aklimatizaci v novém prostředí. Je třeba
dbát na to, že jedinci daného druhu chovaného v zajetí mohou přenášet nemoci, které jim
nevadí, ale jsou nebezpečné pro jejich volně žijící příbuzné. Izolace mezi divokými
a odchovanými zvířaty je vhodná i z důvodu přenosu rozdílné genetické informace a naučení
se soužití nové a původní populace.
Stanoviště určené pro reintrodukci by mělo být vhodně zvolené a mít dostatečnou nosnou
kapacitu, aby zvládlo vysazenou populaci. Většinou je legislativou vyhlášené za chráněné.
Důležité je zjistit a odstranit důvody, proč předchozí populace vymizela, či se zmenšila
její početnost.
Z důvodu ověření úspěšnosti bývá proběhlá reintrodukce dlouhodobě monitorována.
1.11 EKOSYSTÉM
Ekosystém je ucelená část biosféry skládající se z živé složky tvořené organismy
(biocenózou) a z neživé složky tvořené prostředím (biotopem). Jedná se o otevřený systém
s koloběhem živin, tokem energie, potravními sítěmi a předáváním informací. Dalším znakem
je jeho neustálý vývoj a samoregulace směřující k udržení stability.
Ekosystémy mohou být vodní a suchozemské, ty se dále dělí dle míry ovlivnění lidskou
činností na přírodní a umělé. Přírodní (přirozené) ekosystémy jsou druhově rozmanité,
stabilní, schopné autoregulace (udržování rovnováhy mezi jednotlivými složkami) a adaptace,
se složitými potravními vztahy, antropogenně málo ovlivněné. Příkladem jsou některá
chráněná území. Jejich opakem jsou ekosystémy umělé, vytvořené člověkem (pole, louky,
63