ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
eusy<strong>na</strong>ntropní a hemisy<strong>na</strong>ntropní. Dále je ještě možné rozlišit sy<strong>na</strong>ntropii obligátní<br />
nebo fakultativní, permanentní nebo temporární, totální nebo parciální.<br />
Jako sy<strong>na</strong>ntropie se oz<strong>na</strong>čuje blízké soužití člověka a volně žijících organismů.<br />
Sy<strong>na</strong>ntropizace je <strong>pro</strong>ces vývoje vztahu mezi populací volně žijícího druhu a člověkem<br />
v <strong>pro</strong>středí člověkem obývaném a ovlivněném, jehož výsledkem je vzájemné soužití. Zvláštní<br />
kategorií je synurbanizace, kdy dochází k postupné adaptaci volně žijících druhů <strong>na</strong> život<br />
v městském <strong>pro</strong>středí. Společenstvo zahrnující člověka, domácí živočichy a sy<strong>na</strong>ntropní<br />
živočichy se oz<strong>na</strong>čuje jako antropocenóza.<br />
Medicinský výz<strong>na</strong>m těchto druhů, které žijí v těsné blízkosti člověka je obrovský. Příkladem<br />
mohou být třeba morové pandemie, které výrazně zredukovaly lidskou populaci.<br />
Rezervoárem původce moru, bakterie Yersinia pestis, jsou hlodavci, především svišti,<br />
z hlediska přenosu <strong>na</strong> člověka mají však výz<strong>na</strong>m zejmé<strong>na</strong> potkani a krysy. Sy<strong>na</strong>ntropní<br />
živočichové mohou být rovněž rezervoárem rezistentních patogenních bakterií,<br />
<strong>na</strong>př. Escherichia coli. Druhy, které migrují mezi lidskými sídlišti a okolní krajinou mohou<br />
přijít do kontaktu s druhy exoantropními, <strong>na</strong>kazit se nějakým onemocněním a následně<br />
ho přenést i do lidského sídliště a přímo nebo nepřímo i <strong>na</strong> člověka.<br />
3.5 BIOLOGICKÁ A INTEGROVANÁ OCHRANA PŘED ŠKŮDCI<br />
Za škůdce je považován jakýkoliv živočich, který nějakým způsobem vadí člověku<br />
v jeho činnosti. Jedná se o organismy volně žijící v přírodě nebo v blízkosti lidských obydlí,<br />
které způsobují škody zejmé<strong>na</strong> tehdy, pokud dojde k jejich přemnožení.<br />
Používání chemických látek tzv. pesticidů, sloužících k omezování výskytu škůdců,<br />
má negativní dopad <strong>na</strong> ekosystémy a společenstva je tvořící. Jsou to látky <strong>pro</strong> přírodní<br />
systémy cizorodé, které se mohou dostávat do potravních řetězců a způsobovat různá<br />
onemocnění. S<strong>na</strong>hou je tedy omezit používání pesticidů a zavést tzv. integrovaný systém<br />
ochrany před škůdci (Integrated Pest Ma<strong>na</strong>gement - IPM).<br />
Integrovaná ochra<strong>na</strong> využívá kombi<strong>na</strong>ci různých metod a technik, vedoucích k potlačení<br />
výskytu škůdců. Jde především o výběr preventivních opatření a <strong>pro</strong>středků, kterými bude<br />
škůdcům bráněno v zasídlení, rozmnožování a dalšímu šíření. Důraz je kladen zejmé<strong>na</strong><br />
<strong>na</strong> monitorování a přesné stanovení výskytu škůdců, mechanické způsoby potlačování<br />
výskytu pomocí pastí, nástrah a dalších šetrných metod.<br />
129
Change language